Banky sice zvedají úroky za vklady, na běžných účtech jsou ale pořád na nule

Na zvyšování základní úrokové sazby banky reagují většinou rychle. Ovšem jak u kterých produktů. Zatímco hypotéky a úvěry zdraží obvykle vzápětí, v opačném gardu, kde by si měli polepšit jejich zákazníci, to tak promptní není. Do zvedání úroků u termínovaných a spořicích účtů se banky nijak nehrnuly, i tady už se ale ledy pohnuly.

Řada bank v průběhu léta, ty první dokonce už loni na podzim, úročení spořicích účtů zvýhodnily. Sazby těch „nejlepších“ kont se tak nyní pohybují v rozpětí 4,5 až 5,5 %. Největší tuzemská banka Česká spořitelna uvedla, že za posledních 12 měsíců úročení vkladů více než zdvacetinásobila.

Za to, že si klient uloží u banky peníze na běžném účtu, ovšem dál nedostává nic. Jen čeká, o kolik mu inflace úspory zmenší. Nejvýznamnější české banky, oslovené SZ Byznys, přiznaly, že vklady na běžných účtech dál úročí 0 %. I proto za poslední rok, konkrétně od loňského do letošního června, odteklo z „běžňáků“ 455 109,4 milionu korun. Skoro půl miliardy, jak vyplývá z dat České národní banky (ČNB).

Část padlo na zvýšené náklady domácností, část ale lidé přesunuli do štědřeji úročených produktů. A jak banky vysvětlují nulové zhodnocení peněz na běžných účtech? Běžné účty podle nich neslouží ke zhodnocení vkladů, ale ke každodennímu nakládaní s penězi.

„Na běžných účtech klientům neposkytujeme žádný úrok, jelikož se jedná o produkt, který není přizpůsobený pro ukládání finanční rezervy. Na běžných účtech doporučujeme mít takový zůstatek, který pokryje měsíční finanční náklady majitele účtu či jeho rodiny,“ uvedl za Českou spořitelnu mluvčí Filip Hrubý.

Podle ekonoma Tomáše Havránka, který dříve radil současnému guvernérovi ČNB Aleši Michlovi, by měla centrální banka komerční banky vyzvat, ať vklady začnou úročit výhodněji, a namotivují tak Čechy spíše ke spoření než k utrácení.

„Ideálně by si měl guvernér pozvat ředitele největších bank a říct jim: Pánové, my vám platíme za vaše úložky v ČNB sedm procent, vy platíte průměrně domácnostem za stejné peníze na uložených úsporách jedno procento, takže sedmkrát méně. Chápu, že potřebujete nějak vydělat, ale musí to mít svoji míru,“ vyzývá Havránek.

Podle Raiffeisenbank ale není možné, aby sazby na spořicích účtech kopírovaly dvoutýdenní repo sazbu, kterou ČNB za poslední rok dramaticky navýšila až na současných 7 %: „Banky obvykle neukládají finanční prostředky ze 100 % u ČNB za vyhlašovanou dvoutýdenní repo sazbu. Rozkládají je do různých finančních instrumentů s různou splatností i zhodnocením,“ uvedla tisková mluvčí banky Tereza Kaiseršotová.

Podobný argument používá i Česká spořitelna: „"Česká spořitelna ukládá do ČNB pouhou desetinu svých aktiv za zmíněnou sazbu 7%, zbylých 90% našich aktiv ukládáme  v úvěrech a dluhopisech mimo ČNB za sazby výrazně nižší. Nikde na světě neplatí, že úroky spořících účtů kopírují růst sazeb centrální banky,“ sdělil SZ Byznys mluvčí Filip Hrubý.

Nulové zhodnocení peněz na běžných účtech a dvouciferná inflace ale část Čechů nutí peníze přesunout. Na termínovaný nebo spořicí účet či do investic. A tady všude oslovené banky v posledních měsících zaznamenaly masivní příliv peněz. Třebaže ani na „termíňácích“, ani na „spořácích“ klienti inflaci nepřemohou. Ovšem na současnou dvoucifernou inflaci nestačí ani většina běžných investic.

U Raiffeisenbank narostl za poslední rok objem vkladů na spořicích účtech zhruba o 15 %.  U termínovaných vkladů monitorují banky nárůst ještě dramatičtější, jde o stonásobky loňských hodnot. V Komerční bance, kde mají lidé uloženo přes bilion korun, také zaznamenali pohyb sum z běžných na termínované a spořicí účty.

Termínovaný vklad je vhodný pro ty, kteří si jsou jisti, že své peníze nebudou načas potřebovat a zároveň nechtějí investovat. Zpravidla platí, že čím déle na peníze klient nesáhne, tím vyšší získá úrokovou sazbu.

Porovnali jsme úročení u vybraných českých bank. Kdo je ochoten odložit peníze na déle než půl roku, připíše si i 6% úrok. Jako například u UniCredit Bank nebo nově u ročního termínovaného vkladu ČSOB. Odkládat peníze na termínovaný účet na méně než tři měsíce naopak nese minimálně, pouze setiny či nízké desetiny procenta ročně.

Například Moneta nabízí ale i za tři měsíce na tomto typu účtu solidních 4,8 %, Česká spořitelna pak 3,7 %. Pozor ovšem na předčasný výběr vkladu. Většina bank sice dovolí termínovaný vklad vybrat před sjednanou lhůtou, nicméně pro klienta je to nevýhodné a podmíněné zaplacením poplatku.

Plusem termínovaných kont je také stabilní úroková sazba: „Je možné, že klienti začnou oceňovat i fixaci lepší sazby. Tato úvaha vychází z předpokladu, že růst sazeb je již na vrcholu, a je tak výhodné si zafixovat lepší sazbu. Na spořicích účtech se totiž sazba může měnit. Někteří klienti už takto i uvažují a sazbu si ‚fixují,“ popsal zkušenosti z ČSOB mluvčí skupiny Patrik Madle.

Také úročení u spořicích účtů se s rostoucími sazbami ČNB zvedlo. „V dnešní době nemá cenu držet peníze na běžných účtech, kde je úrok víceméně nulový. Část klientů, kteří nemají apetit na investování do podílových fondů, přesouvá prostředky z běžných účtů hlavně na spořicí účet,“ říká za Českou spořitelnu tiskový mluvčí Filip Hrubý.

U spořicích účtů se úročení zpravidla odvíjí od toho, jak velkou částku střadatel na účtu má. Sazby těch nejlepších kont se teď obvykle pohybují mezi 4,5 až 5,5 %.

Například UniCredit Bank nabízí od prázdnin ke svým běžným účtům automaticky i možnost spoření. Aktuálně má banka úrokovou sazbu 5,5  % ročně pro vklady do milionu korun. Nad tuto částku už ale vklad nezhodnocuje vůbec, úrok je 0 %. I jiné banky vyšší vklady odměňují na spořicím účtu jen nepatrně.

Taky Moneta nabízí u spořicích účtů Spoření D a Spoříto D při objemu do 500 tisíc korun úrokovou sazbu nad 5 %. Sazba je složena ze základního úroku 3,5 % ročně s dodatečným bonusem, který činí 1,6 %. Bonus získá každý, komu na konto chodí minimálně 20 tisíc měsíčně a pětkrát za měsíc z něj zaplatí kartou.

Nejlepší spořicí konto České spořitelny nabízí 4,25 %, nejvýhodnější spořicí účet u ČSOB a Raiffeisenbank pak 4,5 % ročně. Za 3,5 % ročně může střadatel spořit i u Fio banky, a to bez omezení výše vkladů.

Na 4 % je aktuálně Air Bank, na 3,3 % Komerční banka. Mluvčí Komerční banky Michal Teubner považuje zhodnocení vkladů za adekvátní a přiměřené okolnostem: „Naším záměrem je udržovat si pozici ve středu žebříčku nabídky velkých tuzemských bank,“ řekl mluvčí pro SZ Byznys.

Na spořicí účet doporučuje Hrubý z České spořitelny uložit volné peníze ve výši maximálně šesti měsíčních výdajů. Z účtu je možné, na rozdíl od „termíňáku“, peníze kdykoliv bez sankcí vybrat. Bohatství nad tento limit už ale banka doporučuje zhodnocovat například investováním.

Aktualizace: V úvodu článku jsme opravili údaj, Čechům leží na běžných účtech 1,5 bilionu korun