Článek
Češi začali pozorně sledovat, kdo a za jakých podmínek jim dokáže nejlépe zúročit jejich vklady. Od chvíle, kdy začala Česká národní banka razantně zvyšovat úrokové sazby, začaly se dávat do pohybu také úroky na spořicích (vkladových) či termínovaných účtech.
Zatímco v minulosti byly mezi nabídkami finančních ústavů jen nepatrné rozdíly v rámci nižších desetin procenta, nyní se liší až o procenta. Právě velké rozdíly mezi nabídkami bank a kampeliček (družstevní záložny, spořicí družstva) podněcují lidi k tomu, aby přesouvali své vklady mezi jednotlivými bankami mnohem rychleji než dřív.
Co to je spořicí a termínovaný účet
Spořicí účet
Bankovní účet pro lepší zhodnocení peněz klientů. Neslouží tak k běžným platbám jako běžný účet a vyšší úročení bývá zpravidla „vykoupeno“ různými podmínkami – například výší vkladu, několika platbami kartou během měsíce, pravidelnými investicemi, délkou uložení vkladu atd.
Minimálně jednou měsíčně z něj však lze bez sankcí či poplatků peníze vybrat. Na těchto účtech mívají lidé zpravidla uloženy peníze, které nutně nyní nepotřebují, ale mají je jako rezervu na náhlé platby – nákup spotřebičů, doplatek energií, oprava auta, výpadek příjmů v nemoci atd.
Termínovaný účet
Bankovní účet pro lepší zhodnocení peněz klientů, na který se ukládá konkrétní částka na určitou dobu za předem stanovených podmínek. Po tuto dobu platí dohodnutá úroková sazba a klient nemá možnost uložené prostředky čerpat bez sankce.
Termínované účty mohou mít lepší i horší úročení než spořicí účty podle délky uložení, jež bývá v dnech, týdnech, měsících i letech.
Jedním z takových klientů je i žena z Prahy, která podle svých slov dříve sledovala, kdo co nabízí, ale kromě družstevních záložen a malých bank, kam se jí příliš nechtělo přesouvat peníze, byly rozdíly mezi nabízenými úrokovými sazbami tak nízké, že by se jí nevyplatilo kvůli tomu měnit banku.
„Dnes jsou ale rozdíly v úročení tak velké, že to dělá třeba několik stokorun za měsíc, a to už se vyplatí sledovat, kdo a za jakých podmínek a do jakého limitu nabízí. Sleduji to zhruba jednou za měsíc, a když vidím výraznější změnu, hned přesunu peníze jinam,“ říká Eva P.
Klienty už nemotivují desetiny procent ke změně banky nebo otevření dalšího spořicího účtu, ale jsou to vyšší desetiny až procenta.
Podle jejích slov je však nutné sledovat podrobné podmínky jednotlivých finančních ústavů.
„Jednou jsem si přečetla, že banka nabízí o více než jeden procentní bod lepší úrok, tak jsem tam přesunula své peníze, ale až později jsem zjistila, že to platí jen na omezenou výši vkladu a po jeho překročení úrok okamžitě spadne na minimum, takže jsem nakonec „prodělala“. Teď už si dávám pozor,“ dodává matka tří dětí.
Zároveň si uvědomuje, že sebelepší úročení jí nenahradí to, co jí vezme vysoká inflace, ale stále je podle ní lepší ztrácet méně než více.
Petr Čajan, šéf poradenské společnosti Premium Financial Services, která patří do skupiny Chytrý Honza, říká, že v minulosti, kdy byly velmi malé úrokové sazby, Češi úročení neřešili.
„Stačilo však, aby nějaká banka přišla s akční úrokovou sazbou, a velmi výrazná část lidí tuto variantu okamžitě využila nebo ji chtěla využít. Dnes je situace podobná, avšak klienty už nemotivují desetiny procent ke změně banky nebo otevření dalšího spořicího účtu, ale jsou to vyšší desetiny až procenta,“ říká Čajan.
Podle něj se na společnost obracejí ve větší míře klienti, kteří chtějí poradit, kde je nejvyšší úroková sazba, a tam potom chtějí zakládat své účty.
„To bylo i v minulosti, ale v současnosti je to násobně vyšší trend. Úplně už nezáleží, jestli jsou to vysokoškoláci, nebo středoškoláci. Díky internetu je v tomto ohledu větší vzdělanost a už ani nepozorujeme, že by se lidé z měst, nebo naopak na vesnicích o tuto problematiku nezajímali,“ dodává ředitel poradenské firmy.
Většina lidí však podle Jiří Hluchého, zakladatel on-line finanční poradenské platformy Frenkee, dá na reklamu, a je tak snadno ovlivnitelná marketingovými aktivitami finančních ústavů.
„Zkrátka se nechají zlákat vizuálem, než aby přemýšleli do hloubky. Jsou ale i tací, kteří porovnávají a nesledují slepě čísla. Dívají se na různé další parametry finančního trhu, jako je neomezený limit vkladu, výpovědní lhůta a jiné. Zkrátka vše, co může nějak ovlivnit jejich finance. S klienty se proto díváme na nabídky u privátních bank, které nabízejí zajímavé zhodnocení a výhodné podmínky,“ popisuje Hluchý.
Kdo dnes tedy nabízí nejvýhodnější úročení? Z 16 finančních domů, které se zúčastnily ankety, vychází, že na spořicích účtech (viz. box) mohou nejvyššího úroku ve výši 6,5 procenta za rok dosáhnout klienti Oberbank. Problém je však v tom, že banka na svých stránkách uvádí, že úročení je individuální.
„Sazba je poplatná objemu obchodů, které klient s bankou realizuje,“ říká k tomu Monika Heiserová z Oberbank AG. Základní sazba přitom podle webových stránek činí čtyři procenta.
Nejatraktivněji tak vypadá nabídka v žebříčku až druhé Všeobecné úvěrové banky, která na českém trhu působí jako pobočka slovenské banky zacílená na podniky od roku 1991 a přednedávnem se rozhodla získávat vklady od fyzických osob přes spořicí produkt ve výši 6,15 procenta ročně bez jakýchkoliv omezujících limitů.
„Vzhledem k tomu, že jsme na slovenském trhu už velmi dobře etablováni, jsme chtěli přinést atraktivní produkt i pro české klienty. Spoření je flexibilní bez jakýchkoliv dolních či horních limitů vkladů. Klienti neplatí ani žádné poplatky za převody navzdory tomu, že jsme slovenská banka,“ říká PR manažer Dominik Miša.
Úrokovou sazbu podle něj banka nyní vůbec neplánuje měnit, takže klienti se nemusí obávat, že krátce po založení účtu o smluvené podmínky přijdou. Nevýhodou ovšem je, že klienti musí slovenské bance dodat potvrzení o daňovém domicilu v ČR, jinak budou jejich úroky zdaněny jak na Slovensku, tak v Česku. Příjem z kapitálového majetku v zahraničí pak musí navíc uvést v daňovém přiznání v následujícím roce.
Anketa
Bez limitů a podmínek nabízí atraktivní úročení na spořicím účtu také Max banka (6,01 % p.a.). Limit do jednoho milionu korun s úrokem ve výši pěti procent ročně nabízí Moneta Money Bank i ČSOB, avšak druhá jmenovaná to nabízí jen těm klientům, kteří si zřídí on-line nový účet. Limit do půl milionu korun s úročením 5,68 procenta, které je garantováno až do poloviny příštího roku nabízí Trinity bank bez dalších podmínek.
UniCredit Bank nabízí s limitem vkladů do půl milionu korun ještě atraktivnější zhodnocení ve výši šesti procent, ale je určeno jen novým klientům, kteří si do konce roku založí běžný účet. K němu však dostanou také 3% cashback z jakékoliv platby kartou po dobu jednoho roku.
Ostatní banky nebo družstevní záložny podmiňují výhodné úročení různými podmínkami, například dolním nebo horním limitem vkladu, povinným počtem plateb kartou měsíčně (Air Bank, Raiffeisenbank), investicemi či dalšími podmínkami. Někdy banky vyžadují splnění více podmínek najednou, a dostat se tak k „atraktivnímu“ úročení připomíná spíš opičí dráhu.
Například klienti České spořitelny si na úročení ve výši pěti procent ročně sáhnou jen tehdy, pokud spoří maximálně 200 tisíc korun měsíčně a k tomu pravidelně spoří 300 korun do jiných bankovních produktů. Pokud nespoří, úročení klesá o jeden procentní bod. Investice vyžaduje od klientů na dosažení maximálního úročení také Komerční banka a ještě komplikovanější systém nabízí také záložna NEY a mBank (viz. poznámky v infografice).
Termínované vklady mají velký rozptyl
Na termínovaných účtech nabízí nejvýhodnější úročení NEY spořitelní družstvo, a to ve výši sedmi procent ročně. Podmínky však není lehké splnit. Spořit mohou jen členové družstva, kteří musí složit nejprve základní členský vklad ve výši 1000 Kč a dále další členský vklad ve výši jedné desetiny dalšího vkladu (minimálně 20 000 Kč) a nechat ho na účtu šest měsíců.
Například na vložený milion korun, který chce klient mít úročený v plné výši, je nutné vložit členský vklad a další členský vklad v celkové výši 100 tisíc korun.
„Pokud klient vloží 1 000 000 Kč a členský vklad ponechá ve výši základního členského vkladu 1000 Kč, bude se mu úročit pouze 10 000 Kč, ostatní peníze se nebudou zhodnocovat. Pokud je chce klient zhodnocovat, je nutné vložit další členský vklad ve výši 99 000 Kč, aby se mu úročil celý vložený milion korun,“ vysvětluje šéf marketingu a PR Pavel Čihák. „Je potřeba říci, že naši klienti si na tento model již zvykli a velmi dobře s ním umí pracovat,“ konstatuje.
V případě ukončení členství dostává člen družstva vypořádací podíl ze svých členských vkladů na základě výsledků hospodaření družstva. „Členský vklad není pojištěn ani úročen. Úrok ve výši sedmi procent ročně získají u družstva lidé i na tzv. „podřízeném vkladu“ na sedm let, což je investice, která není pojištěna jako ostatní vklady do výše ekvivalentu 100 tisíc eur,“ dodává Čihák.
Nejnižší úrok naopak nabízí mBank, a to ve výši jedné desetiny procenta ročně v případě, že do banky uloží klienti peníze na celý rok. Pokud je uloží „jen“ na tři či šest měsíců, dostanou pouhých 0,01 procenta ročně.
„V rámci depozitní strategie jsme se letos zaměřili na spořicí účty, které jsou u klientů velmi oblíbené. Termínovaným vkladům jsme v letošním roce nevěnovali takovou pozornost, což ale nevylučuje, že v nadcházejícím roce nebudeme realizovat úpravu úrokové sazby,“ vysvětluje mluvčí mBank Kristýna Dolejšová.
Zajímavé je například pásmové úročení u Oberbank, u něhož se úroková sazba automaticky zvyšuje po každých šesti měsících a lze ho v rámci 18 měsíců kdykoliv ukončit bez sankce.
Pozoruhodné je i úročení běžných účtů, které bylo dříve jen ve výši setin procenta ročně. Hello bank! například nabízí do výše zůstatku 100 tisíc korun jedno procento ročně a Max banka dokonce ve výši 4,61 procenta ročně. „Chcete nalákat co nejvíce nových klientů,“ vysvětluje lakonicky vedoucí komunikace banky Jakub Švestka.
