Článek
Karantény, zavřené obchody a omezení řady odvětví během koronavirové pandemie výrazně změnily chování klientů bank. Ti se více přesunuli do online prostředí a s bankami komunikovali digitálně, namísto aby fyzicky zašli na pobočku. Výsledkem bylo rušení bankovních poboček, které ovšem nadále pokračuje.
„S rostoucí digitální vyspělostí bank si zákazníci stále více zvykají na to, že mohou své finance spravovat online, což pro ně bývá pohodlnější a rychlejší než osobní návštěva pobočky,“ uvádí Ivo Apetauer, šéf týmu finančních technologií poradenské firmy Deloitte.
Výsledkem je rušení stovek méně vytížených bankovních poboček. Za pět let se jejich počet snížil podle statistik České národní banky o sedmadvacet procent na 1388 míst ke konci loňského roku.
Jen v roce 2024 počet klesl z 1445 na zmíněných 1388 filiálek. Poprvé v historii jejich počet klesl pod 1400. Na českém trhu je tak nejméně poboček od roku 2008, kdy se tato data začala sledovat.
„Zájem o využívání pobočkových služeb klesá u všech bank přímo úměrně tomu, jak roste popularita mobilního a internetového bankovnictví, které dnes využívá téměř devadesát procent našich klientů,“ dodává mluvčí České spořitelny Filip Hrubý. Trend digitalizace vede totiž podle Apetauera „k poklesu návštěvnosti některých poboček až na úroveň, když už se jejich provoz bankám nevyplatí.“
Banky rušením snižují své náklady. „K rušení poboček přistupujeme pouze v případě, že v dané lokalitě již neidentifikujeme zájem klientů o využívání pobočkových služeb,“ říká Hrubý s tím, že počet klientů využívajících rušenou pobočku se pohybuje již jen v jednotkách za den. „Svědčí to o tom, že většina našich klientů v dané lokalitě již naše služby využívá primárně v online podobě a o návštěvy pobočky ve skutečnosti nemá zájem.“
V průběhu let 2023 a 2024 tak Česká spořitelna snížila počet svých kamenných kontaktů z 389 na stávajících 336. Síť redukuje rovněž Komerční banka, která ke konci roku 2023 měla 209 poboček, jejichž počet během roku klesl o pět na 204. „Na začátku roku 2024 měla Moneta 134 poboček. Během roku jsme upravili naši síť a k 31. prosinci 2024 jich bylo 124,“ vyčísluje mluvčí Moneta Money Bank Lucie Leixnerová.
Naopak Československá obchodní banka měla v posledních dvou letech počet poboček více méně konstantní - a to 176. Letos v lednu pak jednu digitální pobočku přidala na 177. Beze změny byl rovněž počet míst u UniCredit Bank: 66 vlastních a 54 franšízových poboček.
Síť se tak v Česku zmenšuje a ani letošní rok nebude výjimkou. „Optimalizace poboček Komerční banky je součástí naší dlouhodobé strategie,“ uvádí bez bližších podrobností mluvčí Šárka Nevoralová. Podle informací SZ Byznys se však letos zvažuje ukončení provozu téměř dvaceti míst.
ČSOB pak neplánuje snížení poboček, kterých má 177. U Monety se za první tři měsíce počet míst nesnížil a má jich 124. UniCredit Bank pak zredukovala svou síť o jednu vlastní pobočku a dvě franšízové. Z bankovních domů aktuální počty poboček nezveřejnila Komerční banka.
Pro bankovní domy jsou ovšem kamenné pobočky stále důležité. „Pobočky jen tak nezmizí – zůstávají strategickými místy pro banky, zejména z hlediska důvěry,“ upozorňuje Apetauer s tím, že řada klientů oceňuje finanční ústavy, které si zachovávají alespoň nějaké fyzické pobočky, což je pro ně konkurenční výhoda. „Pokud nastane nějaký problém, řada klientů se cítí lépe s vědomím, že mohou navštívit fyzické místo banky,“ doplňuje Apetauer.
Oproti minulosti se však již v bankách nevyplňují příkazy k převodu peněz či trvalé platební příkazy, ale řeší se složitější finanční produkty. „Nejčastěji klienti na pobočkách řeší hypotéky, investice a pojištění – tedy produkty, u kterých chtějí konzultaci s odborníkem,“ líčí Leixnerová. Podobně se vyjadřuje mluvčí ČSOB Monika Hořínková: „V případě řešení financování bydlení nebo penzijního plánu je odbornost a osobní přístup bankéře pro mnohé klienty nenahraditelný.“
