Oprava ukrajinské energetiky bude stát přes bilion. Investovat chtějí i Češi

Ruské útoky často cílí na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Terčem jsou jak velké elektrárny, tak zdroje tepla. Agresor však útočí raketami a drony také na elektroenergetické uzly, včetně výroby, přenosu a distribuce, a zasaženy byly i sítě dálkového vytápění a poslední dobou i část plynárenské infrastruktury.

Během tří let války bylo podle ministerstva zahraničí poškozeno nebo zabráno Ruskem přibližně 70 procent výrobních kapacit. Před invazí v únoru 2022 měla ukrajinská energetická soustava kapacitu 47 GW. V letech 2022-2023 přišla o 21 GW. V roce 2024 ruské raketové a dronové útoky vyřadily z provozu přibližně 10 GW výroby energie, jak uvedlo ukrajinské ministerstvo energetiky pro deník Kyiv Independent. Zdroje se někdy dařilo úspěšně opravit, ale opětovné útoky je mnohdy znovu odstavily.

Nejhůř na tom jsou ukrajinské tepelné elektrárny, kdy jen do dubna loňského roku bylo napadeno 80 procent z nich. Poškozena je také více než polovina vodních elektráren a rozvoden. Vojenské útoky nadále ohrožují jadernou bezpečnost, zejména u Záporožské jaderné elektrárny a dalších výroben.

„To znamená, že produkce ukrajinské energie je následkem ruských útoků nedostatečná a je potřeba opravit a případně úplně obnovit nadpoloviční většinu tepelných elektráren,“ říká vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný.

„Nejvíce jsou postižena sídla v blízkosti frontové linie. Kritickým problémem jsou také rozsáhlá poškození přenosové soustavy napříč celou zemí,“ říká Václav Klein, generální ředitel společnosti GENTEC CHP, která na Ukrajinu dodává kogenerační jednotky, které vyrábí teplo i elektřinu.

Některé napadené elektrárny se díky mezinárodní pomoci daří opravovat. Ukrajina se však snaží obnovovat svou energetickou soustavu, a to za pomoci menších decentralizovaných zdrojů, jako jsou právě kogenerační jednotky, které sem dodávají především firmy ze zahraničí.

„Ukrajinské firmy zajišťují služby na místě – projektovou dokumentaci, povolení k připojení, montáž, servis. V tom máme výhodu, že na Ukrajině disponujeme partnerskou sítí dlouhodobě,“ popisuje Jiří Janša, zástupce obchodního ředitele společnosti Tedom.

Dodávky elektřiny jsou omezovány především v kritických oblastech se zničenou infrastrukturou. „Kogenerační jednotky směřovaly do 26 měst po celé Ukrajině, přičemž největší počet jednotek byl instalován v Charkově a Záporoží,“ uvádí Klein.

Kogenerační jednotky od Tedomu putovaly především do Lvovské, Kyjevské, Žytomyrské, Charkovské, Chmelnycké, Vinnycké nebo Dněpropetrovské oblasti. „Jde hlavně o menší kogenerační jednotky, které se ideálně hodí pro městské teplárny a menší soukromé podniky,“ popisuje Janša.

Zpráva Mezinárodní energetické agentury nastiňuje cestu k obnově a modernizaci ukrajinského energetického sektoru v době útoků na energetickou infrastrukturu. Zdůrazňuje úlohu decentralizovaných zdrojů a výroben, jako jsou solární a větrné elektrárny, baterie a malé modulární plynové turbíny, které umožňují místní výrobu energie a nejsou tak zranitelné vůči cíleným útokům.

Kombinace těchto zdrojů podle analýzy nabízí nákladově efektivní a odolnou cestu k obnově ukrajinské energetické soustavy. Decentralizované zdroje mohou vyřešit předpokládaný deficit výkonu. Tento způsob přeměny energetiky jde směrem k plnění dlouhodobých cílů v oblasti dekarbonizace.

Většina ukrajinské energetiky se bude muset znovu vybudovat, což si vyžádá vysoké investice. „Aktuální verze Ukrajinského plánu obnovy odhaduje ukrajinské rekonstrukční potřeby na 452,8 miliardy USD (10,8 bilionu Kč), z toho cca 10 procent připadá na energetiku, obecně hovoříme o nějakých 45 – 50 miliardách eur (1–1,25 bilionu Kč),“ říká Kopečný.

Ukrajinská energetika ještě v roce 2022 fungovala hlavně na fosilních palivech, nyní je šance ji přebudovat směrem, který bude v souladu s trendy o čistší výrobě. Posun k zelenější energii zdůrazňuje také například Ukrajinský plán obnovy, z nějž vychází při tvorbě dokumentů a strategií i Evropská Unie.

„Je tedy rozhodně možné a dokonce pravděpodobné, že Ukrajina v průběhu rekonstrukce přeorientuje svůj energetický sektor více na obnovitelné zdroje energie. Masivní ruské útoky ukázaly, že centralizované elektrárny (zejména uhelné a plynové) jsou snadno zranitelné,“ popisuje zmocněnec. Některé regiony na Ukrajině již začaly přecházet na obnovitelné zdroje energie, protože je lze snáze a rychleji rekonstruovat v případě poškození.

„Ukrajina má velmi vysoký potenciál pro větrnou a solární energii. Na Ukrajině je také aktuálně mnoho nevyužitého prostoru, např. neobdělávané zemědělské půdy v oblastech v blízkosti fronty, které mohou být v případě příměří vhodné pro velké solární elektrárny,“ vysvětluje Kopečný.

Obnova ukrajinské energetické sítě je příležitostí i pro české firmy. A to nejen do budoucna, ale už nyní. „Už nyní máme ale v procesu kontraktace dalších 16 kogeneračních jednotek s celkovým výkonem 36 MW elektřiny. Zároveň plánujeme v letošním roce zahájit vlastní investice do ukrajinské energetiky a aktivně vstoupit na trh výroby a prodeje elektřiny,“ sdělil Klein.

Tedom také letos chystá další projekty na Ukrajině o velikosti desítek MW. „Ty už nejsou jen pro městské teplárny, ale také pro soukromé firmy,“ říká Janša.

Na Ukrajině také stavěly společnosti MND patřící do skupiny KKCG a ukrajinská Eco-optima 10 větrných elektráren v podhůří Karpat u Lvova. Projekt za 61,5 milionu eur se podařilo dokončit i přes obtíže spojené s válkou.

„Poté, co Rusko napadlo Ukrajinu, jsme zvažovali, zda projekt neodložit. Nakonec jsme se s naším ukrajinským partnerem rozhodli větrnou elektrárnu dokončit i přes rizika, která s sebou válka přináší. Pro Ukrajinu je nyní diverzifikace energetických zdrojů velmi důležitá,“ uvedla ředitelka divize Energy v MND Jana Hamršmídová.

Na Ukrajině staví také investiční společnost RSJ Investments, která tam vlastní 15 tepláren o výkonu 20 MW, z toho tři byly postaveny během války. Působí zejména v oblasti Kyjeva, ale i v dalších regionech.

„Kdyby byla situace o něco vhodnější, možná bychom letos tento projekt zdvojnásobili a vystavěli další teplárny, ale minimálně další rok musíme počkat. Celkem bychom na Ukrajině chtěli mít teplárny o výkonu alespoň 100 MW, ale i dvojnásobek se zdá dosažitelný. To by celé znamenalo investici okolo 10 milionů eur,“ popisuje Jakub Kučera, který má investice RSJ Investments na Ukrajině na starosti.

Společnost se chce také pustit do kogeneračních jednotek na plyn a dalších projektů. „Na tomto poli vidíme na Ukrajině velký potenciál – magických 100 MW nám opět přijde reálných. Výhledově si dovedeme ještě představit výrobu bioplynu nebo biometanu,“ říká Kučera.

Do pomoci ukrajinské energetice se zapojuje také ČEZ. „Jen během loňského roku jsme na Ukrajinu darovali 45 druhů energetických zařízení, jako jsou ventily, šoupata, čerpadla, elektromotory, zapouzdřené vodiče, kompresory či jističe. Od začátku války, tedy od roku 2022, od nás na Ukrajinu odjelo 65 kamionů naplněných energetickým zařízením a celkově se jednalo o 678 kusů energetických zařízení v hodnotě téměř 10 milionů korun, které jsme mohli postrádat,“ říká mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

Skupina také dodává zařízení klíčové pro chod jaderných elektráren. Dosavadní ukrajinský výrobce totiž nachází ve válkou zasažené oblasti a není schopen zařízení dodávat.

„Vloni jsme kromě toho poslali na Ukrajinu i speciální, na míru vyrobený, 173 metrů dlouhý a třináct tun vážící kabel vyztužující ochranou budovu reaktoru Rovenské jaderné elektrárny, říká Kříž s tím, že tato „jaderka“ sice není ve válečné oblasti, ale je důležitým zdrojem elektřiny pro severní část země.

„Její bezpečný provoz je klíčový pro zajištění dodávek elektřiny. A v Temelíně máme předpínací základnu, kde podobné kabely umíme ve spolupráci s ÚJV Řež vyrobit,“ popisuje Kříž.

Pomoc tuzemských firem však bude podle Kopečného větší ještě do budoucna. „Obnova ukrajinské energetické sítě je obrovskou příležitostí už nyní v době trvání plnohodnotné agrese a o to větší bude do budoucna. České firmy jsou na Ukrajině tradičně silné v řadě oblastí energetiky,“ popisuje Kopečný.

Část zdrojů, zhruba o výkonu 3 GW, se podařilo opravit. Před příchodem zimy začalo Rusko na energetickou infrastrukturu opět útočit a zároveň došlo k nárůstu poptávky po energiích.