OECD varuje: Inflace je větší zlo než zpomalení ekonomiky, zvedejte sazby

Centrální banky musí pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb, aby dokázaly srazit prudce rostoucí a všudypřítomnou inflaci. A to i přesto, že globální ekonomika již výrazně zpomaluje. V minulém týdnu vyslala tento apel centrálním bankéřům Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Organizace se sídlem v Paříži také upozornila, že nečekaně prudký nárůst cen dopadá na reálné příjmy občanů po celém světě a vytváří problémy, které se budou jen zhoršovat, pokud centrální banky nebudou dostatečně jednat – tedy dále zpřísňovat svou měnovou politiku a zvyšovat úrokové sazby.

„Nejvyšší prioritou musí být nyní stlačení inflace, jinak bychom mohli být svědky mzdově-cenové spirály, jakou jsme měli v 70. letech, nebo se dostat do situace, kdy se inflace natolik zakoření, že bolest potřebná k jejímu omezení bude ještě větší,“ řekl v rozhovoru pro Bloomberg hlavní ekonom OECD Alvaro Santos Pereira.

Mzdově-cenovou spirálu můžeme definovat jako období, kdy alespoň ve třech ze čtyř po sobě jdoucích čtvrtletích dochází ke zrychlování inflace a současně růstu mezd. Rostoucí ceny zvyšují poptávku po vyšších mzdách, což vede k vyšším výrobním nákladům a dalšímu tlaku na růst cen.

Zpráva organizace OECD přichází v těžkém období, ve kterém se nyní nachází globální ekonomika. Ta již zpomaluje pod tíhou rostoucích nákladů na energie kvůli válce na Ukrajině.

Přesto organizace uvedla, že první známky úspěchu při krocení cen ukazují, že centrální banky by měly zůstat nadále v měnových politikách přísné. Vyzdvihla například Brazílii, kde rychlý začátek zvyšování sazeb způsobil, že inflace se v posledních měsících začala zmírňovat.

Jednou z prvních centrálních bank, která vyhodnotila riziko vysoké inflace a začala rychle zvyšovat úrokové sazby, byla také Česká národní banka (ČNB) ještě za „Rusnokovy éry“ a jestřábí většiny v bankovní radě. Ovšem s nástupem nového guvernéra Aleše Michla a obměněnými členy rady nastala navzdory stále vysoké inflaci úroková stabilita. Základní úroková sazba je od července na sedmi procentech.

Rezignovala tedy ČNB na boj s inflací? Viceguvernérka Eva Zamrazilová po listopadovém zasedání rady uvedla, že ekonomický model banky by sice vyžadoval další růst sazeb, vzhledem k malému dopadu na inflační cíl a velkému dopadu na hospodářský výkon však většina rady rozhodla o ponechání sazeb.

Z tohoto vyjádření tak může vyplývat, že centrální banka aktuálně upřednostňuje udržitelný hospodářský růst před svým primárním cílem – tedy péčí o cenovou stabilitu.

Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy je ale odborný pohled složitější. „Vždyť jen za posledních šest měsíců vydala (ČNB) na boj s inflací ze svých devizových rezerv v přepočtu více než 700 miliard korun. To se tedy rozhodně nejeví jako rezignace,“ uvedl.

„ČNB pod novým vedením prostě přijala ten pohled, že inflace v Česku je z rozhodující míry dovážená. Proti takovému typu inflace obecně zabírá zvyšování úrokových sazeb mnohem omezeněji než proti inflaci ‚vyrobené doma‘. Neexistuje žádné spolehlivé vyčíslení toho, na kolik je současná inflace v Česku dovezená a na kolik jsme si ji tu způsobili sami, respektive naši politici svým zejména pandemickým rozhazováním,“ dodává Kovanda.

Jedna část odborné ekonomické obce míní, jako většina bankovní rady ČNB, že by další zvyšování úrokových sazeb nemělo moc jiných efektů než dodatečné přidušení domácí ekonomické aktivity. Druhá část expertů ale zastává stejný názor jako OECD, tedy že úroky by se ještě zvedat měly, aby se více krotily tuzemské inflační tlaky a inflační očekávání.

Nedávná čísla ukazují na určitý pokrok v boji s inflací například v USA. Podle Jamese Bullarda z americké centrální banky (Fed) by ale sazby Fedu měly být ještě o poznání výše, než kde se v současnosti nacházejí. Vrcholit by podle něho měly minimálně na pěti až 5,25 procentech, jak řekl ve svém nedávném komentáři. Na příštím zasedání, které proběhne 14. prosince, trhy čekají posun o půl procentního bodu – tedy ze současné úrovně 3,75 až 4,00 procenta na novou úroveň 4,25 až 4,50 procenta.

„Fed musí pokračovat ve zvyšování sazeb, protože jeho dosavadní zpřísňování měnové politiky mělo jen omezený vliv na pozorovanou inflaci,“ řekl Bullard.

OECD připomněla, že globální ekonomika sice projde výrazným zpomalením růstu, ale zároveň nepředpovídá recesi. Některé své prognózy hospodářského růstu dokonce revidovala. V eurozóně aktuálně očekává v příštím roce půlprocentní růst, v září počítala s 0,3procentní expanzí.

Hlavní ekonom OECD Álvaro Santos Pereira uvedl, že podpora fiskální politiky v Evropě byla v porovnání se zářijovým odhadem OECD poměrně významná. Upozornil však, že je třeba ji lépe zacílit, aby byla zajištěna ochrana pouze zranitelných domácností bez dalšího zvyšování inflace nebo nadměrného zatěžování veřejných financí.

„V boji proti rostoucím cenám je rovněž nezbytné, aby fiskální politika fungovala ruku v ruce s měnovou politikou. Fiskální rozhodnutí, která zvyšují inflační tlaky, budou mít za následek ještě vyšší sazby,“ uvedl Pereira v nejnovější ekonomické zprávě OECD.

Na důležitost zodpovědné fiskální politiky opakovaně upozorňuje také guvernér ČNB Michl. Vláda se podle něj musí snažit o omezování zadlužování. „Pokud centrální banka zvýší sazby, vyvolá to recesi, kterou se snaží uvolněná fiskální politika lidem v nárokové ekonomice kompenzovat, což zase inflaci přiživí,“ řekl minulý týden v přednášce na Masarykově univerzitě v Brně.