Článek
Za nucenou velikonoční dvouhodinovou odstávku solárních elektráren, kterou 10. dubna nařídila státní firma ČEPS, dostanou jejich majitelé zaplaceno. „ČEPS po obdržení podkladů od distribučních společností ČEZ Distribuce a EGD opatření vyhodnotí a v souladu s vyhláškou provede úhradu kompenzací. Předběžně lze uvést, že se bude jednat o jednotky milionů korun,“ sdělila SZ Byznys mluvčí ČEPS Hana Klímová.
Jak už SZ Byznys informoval, sáhl ČEPS na Velikonoční pondělí poprvé v historii k aplikaci svého „Omezovacího plánu“ a odstřihl od sítě solární elektrárny o celkové kapacitě 400 megawattů. Šlo především o solární parky, jaké se budovaly v době solárního boomu kolem roku 2010, jež dodnes berou od státu provozní podporu buď ve formě garantované výkupní ceny, nebo v podobě zeleného bonusu.
Důvodem odpojení byl hrozící přebytek elektřiny v soustavě, který by mohl způsobit havárie. Během svátečního dne fabriky stály, oteplilo se a lidé přestávali doma topit. Byla nízká spotřeba, ve většině evropských zemí ale díky jarnímu slunci naplno jely solární elektrárny. Energie byl nadbytek a její cena padala do minusu.
„Velikonoce jsou svátkem, který se slaví po celé Evropě. Nebylo tedy možné využít ani výpomoc od okolních států, neboť všechny země mimo Dánska, Portugalska a Slovinska byly stejně jako Česká republika přebytkové,“ vysvětluje Klímová. „ČEPS rozhodl o aktivaci svého Omezovacího plánu po vyčerpání všech běžně dostupných provozních opatření k řízení elektrizační soustavy, tedy po využití služeb výkonové rovnováhy, které ČEPS nakupuje a využívá pro udržování rovnováhy mezi výrobou a spotřebou elektřiny v elektrizační síti,“ dodala mluvčí.
Špatný odhad obchodníků
Hlavní účet za náhrady odstaveným elektrárnám ponesou obchodníci, kteří dodávají elektřinu koncovým zákazníkům. Ti jsou povinni s předstihem „nominovat“ neboli hlásit distributorům očekávaný odběr elektřiny na následující dny. ČEPS podle těchto predikcí pak řídí výrobu.
Pokud se v predikcích spletou obchodníci a jejich skutečný odběr se liší od „nominace“, musí zaplatit náklady na služby výkonové rovnováhy, jimiž se vyrovnává hrozící přebytek či nedostatek výkonu (v energetické hantýrce „odchylka“). Hradí tedy náklady na dodatečně nakupovanou elektřinu v případě nedostatku reálného výkonu, nebo naopak na náklady spojené s uplatněním nadbytečné elektřiny.
V pondělí podle Hany Klímové obchodníci neodhadli reálnou spotřebu. „Z pohledu řízení soustavy došlo k souběhu nepřesné predikce spotřeby a výroby z fotovoltaických elektráren,“ uvedla.
Služby výkonové rovnováhy, které byly využity k řízení stability v elektrizační soustavě, budou podle ní vyčísleny v rámci účtování odchylek, které pravidelně provádí státní operátor trhu s elektřinou, společnost OTE. „Fotovoltaické elektrárny, kterým byla snížena výroba, mají podle vyhlášky o dispečerském řízení elektrizační soustavy právo na kompenzaci,“ dodala Hana Klímová.
ČEPS po vyhodnocení pondělní odstávky kompenzace proplatí a následně zažádá Energetický regulační úřad o pokrytí těchto nákladů tak, jak to umožňují regulační pravidla.
Jen výjimečně, nebo běžně?
Podle Klímové nelze do budoucna vyloučit případy, kdy bude třeba znovu omezovat výrobu obnovitelných zdrojů. „Aktivaci omezovacího plánu však lze předpokládat jen v ojedinělých případech, kdy by se sešlo více nepříznivých faktorů, a nepostačily by tak standardní nástroje k udržení výkonové rovnováhy. Například letní období je z pohledu spotřeby a slunečního svitu obecně lépe predikovatelné než Velikonoce s klouzavým datem svátků. Nerovnováhu mezi výrobou a spotřebou lze tedy zvládnout pomocí standardních nástrojů (služeb výkonové rovnováhy), případně rezerv ze zahraničí,“ říká mluvčí.
Řada expertů z energetické branže o tom ale pochybuje. „Už před lety jsem upozorňoval, že s rostoucím podílem obnovitelných zdrojů hrozí období, kdy bude docházet k obrovským převisům výroby nad spotřebou. Bude to jen horší,“ varuje bývalý šéf ČEZ Jaroslav Míl, podle něhož bude důsledkem nejen nuceného omezování obnovitelných zdrojů, ale také řízení spotřeby. „Spotřebiče budeme spouštět podle toho, jak to bude soustava potřebovat, ztratíme velkou část svého komfortu,“ říká.
Jiní energetici nejsou tak skeptičtí. Podle strategického šéfa brněnské poradenské společnosti EGÚ Michala Macenauera se trh s takzvanou spotřebitelskou flexibilitou bude vytvářet postupně. Pokud nebude dekarbonizace energetiky probíhat příliš překotně, výrobci i spotřebitelé se na nové fungování dodávky elektřiny adaptují. „Co je vnímáno jako ztráta komfortu dnes, nemusí tak být vnímáno v roce 2050,“ řekl.
ČEPS ve své poslední Zprávě o zdrojové přiměřenosti v české elektroenergetice do roku 2040 upozorňuje na stále důležitější podíl spotřebitelské flexibility na udržování rovnováhy v soustavě, ale i na potřebu budovat s rychle přibývajícími obnovitelnými zdroji také energetická úložiště, kde by bylo možné skladovat energii v době přebytků a čerpat ji v době nízké výroby.
Výstavba úložné kapacity jde u nás ale mnohem pomaleji než budování solárů a větrníků. Ve čtvrtek oznámilo Ministerstvo životního prostředí „restart velké fotovoltaiky“, tedy podporu výstavby velkých solárních parků na nevyužité zemědělské půdě v objemu dvou gigawattů. Jde tedy téměř o zdvojnásobení dnešní solární kapacity. Energetická úložiště se ale zatím u nás stavějí jen ojediněle.
Je tak pravděpodobné, že elektrárny budované díky dotacím z Modernizačního fondu se v budoucnu budou muset za slunečných dnů čím dál častěji odpojovat od soustavy. Budou-li jejich odstávky kompenzovat obchodníci, promítnou časem své zvýšené náklady do zákaznických cen. Bude-li náklady na odchylku platit ČEPS, dostane účet časem daňový poplatník.
