Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Obce a kraje loni hospodařily s rekordním přebytkem 72,2 miliardy korun. To je dvakrát víc než v předchozím roce, spočítalo Ministerstvo financí.
Přebytky v rozpočtech samospráv se, na rozdíl od státní pokladny, opakují dlouhodobě. Na účtech obcí a krajů se za všechny minulé roky nahromadilo 480 miliard korun. Čisté úspory, po odečtení dluhů, dosáhly 390 miliard korun.
Obě čísla jsou rekordní. Pro srovnání, státní dluh dosáhl ke konci loňského roku 3,1 bilionu. Je tedy o řád vyšší, ale hospodaření obcí a krajů ho aspoň trochu vyrovnávají a tvoří v celém systému veřejných financí nejdůležitější kladnou položku.
Čím víc se nůžky rozvírají, tím silněji jsou slyšet hlasy, aby se příděl samospráv z výběru daní snížil. Anebo aby obce a kraje daly své přebytky k dispozici třeba na budování infrastruktury.
K snížení přídělu došlo od letošního roku v rámci konsolidačního balíčku. V něm obce přišly o část příjmu z daně z přidaného hodnoty. Svaz obcí chtěl újmu od vlády kompenzovat s námitkou, že takto mohou města a vesnice přijít dohromady až o sto miliard. Vláda však kompenzace odmítla s odůvodněním, že obce si mohou peníze vybrat zvýšením daně z nemovitosti a že jejich přebytky jsou už tak v součtu dost velké.
Ministerstvo financí dlouhodobě obcím vyčítá, že na penězích sedí a že by je místo toho měly investovat. S kritikou tohoto druhu přišel už Andrej Babiš za minulé vlády, podobně se ministerstvo vyjadřuje i nyní.
„V době inflace, kdy dochází ke ztrátě kupní síly peněz, představují investice jednu z možností, jak jejich kupní sílu uchovat. Je tedy nepochopitelné, proč obce, zejména Praha, nerealizovaly investiční akce a naopak šetřily. Vklady na bankovních účtech tak zbytečně ztrácely na hodnotě,“ uvádí Ministerstvo financí v každoroční zprávě, která se hospodaření samospráv věnuje.
Náměstek pražského primátora Zdeněk Hřib logiku ministerstva odmítá, zadlužený stát podle něj nemá co poučovat dobře hospodařící obce.
„Praha má své investice rozplánované v čase a aktuálně staví největší infrastrukturní investici v celém Česku, kterou je metro D za 100 miliard. Další již schválenou investicí je například obnova vozového parku a automatizace metra za 35 miliard,“ uvádí pro ilustraci Hřib. Peníze podle něj „neleží na účtech ladem“, nýbrž jsou zhodnocovány schválenými finančními instrumenty.
Faktem také je, že se v souhrnných číslech ztrácí fakt, že v přebytku jsou jen některé obce, zatím jiné mají finanční těžkosti. Přebytky hájí tím, že si nemohou tak snadno půjčovat a že si musí na své investice nejdříve našetřit. Kraje kritizují stávající formu rozdělování jako zastaralou a snaží se vládu přesvědčit k reformě.
Peníze pod drobnohledem NERV
Rostoucí přebytky na účtech obcí a krajů zaujaly loni také Národní ekonomickou radu vlády (NERV). Věnovala jim dva z 37 bodů ve svém posledním materiálu, který vznikl pro vládu jako manuál k trvalejšímu vylepšení ekonomické kondice země.
V případě obcí NERV upozorňuje na to, že jich je v Česku vzhledem k počtu obyvatel nezvykle mnoho. Veřejná správa je kvůli tomu zbytečně fragmentovaná, což někdy vede k tomu, že se obce bojí větších akcí anebo zanedbávají investice s přínosem pro širší okolí.
NERV kvůli tomu doporučuje sdružit část peněz do většího fondu, ze kterého by se regionální investice financovaly. Anebo motivovat obce třeba k budování školek tím, že by v případě nedostatku míst musely samy přispívat rodičům na péči o děti nebo na prodloužení plateb rodičovského příspěvku.
U krajů NERV radí zapojit je víc do celostátních infrastrukturních akcí, z kterých mají regiony prospěch a stát si na ně bude muset v budoucnu půjčovat velký objem peněz.
Z 37 návrhů NERV si zatím vláda vybírá „short-list“ opatření, do kterých by se ještě mohla do voleb pustit. Body týkající se obecních či krajských peněz se však do tohoto užšího výběru nejspíš nedostanou – před krajskými volbami jde o citlivou tematiku, která navíc není tak snadno uchopitelná.
„Problém je v technickém provedení i v ústavním právu na samosprávu. Prostředky jsou v různé struktuře uloženy na účtech více než šesti tisíc subjektů – měst a obcí. Podle mě jde bohužel jen o teoretickou možnost. V praxi to proveditelné není,“ říká k návrhu na financování infrastruktury z obecních a krajských peněz ministr dopravy Martin Kupka.
S budováním dálnic a vysokorychlostních železnic má jeho úřad velké plány, v kterých musí vyřešit i financování v řádu stovek miliard. Na peníze samospráv ministr sahat nehodlá, nová čísla bere však jako argument, že přerozdělení daní v rámci konsolidačního balíčku nebyla chyba a že případným novým nárokům ze strany obcí a krajů půjde v budoucnu využít jen těžko.
„Otevírá to kritický pohled na všechny další debaty o rozdělení daňových prostředků. Je to také srozumitelná zpráva, že se podařilo překonat období nepřiměřeně nízkých příjmů obcí, měst i krajů,“ míní Kupka.
