Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Letos by měly veřejné budovy spotřebovat o 1,9 procenta méně energie než v roce 2021 a stejně by měly šetřit i v následujících letech až do roku 2030. Požadavky na energeticky úsporné renovace dopadají na veřejný sektor nejvíce a v největší míře.
Řada krajů obcí a státních úřadů už požadavky směrnice splňuje, ale většina je od nich ještě daleko. „Nemáme přesná data, ale odhadem tři čtvrtiny veřejných budov nesplňují požadavky na energetickou účinnost budov, tedy většina veřejných budov má horší energetickou třídu než C,“ říká Marcela Kubů, výkonná ředitelka Asociace výrobců minerální izolace.
Jakákoli energetická třída nižší než C je považována za nevyhovující. Jde zejména o staré a nezateplené stavby s vysokými náklady na vytápění a vysokými energetickými úniky. Tedy naprostá většina veřejných budov, jak je známe.
Ačkoli se v posledních letech tempo jejich renovací zrychlilo, situace je stále horší než u bytových domů, které procházejí renovacemi častěji. Aby Česko mohlo vykázat 1,9procentní snížení spotřeby energií v tomto sektoru, muselo by se tempo renovací zrychlit na trojnásobek.
Snižování energetické náročnosti budov
Evropská směrnice požaduje snižování konečné spotřeby energie veřejného sektoru jako celku o 1,9 procento ročně. Snížení spotřeby se vykazuje za stát jako celek, nikoli jednotlivé municipality.
Další evropská směrnice hovoří o celém sektoru budov (residenčním i veřejném). Podle ní musí být do roku 2023 renovováno 16 procent energeticky nejnáročnějších budov a do roku 2033 to má být 26 procent budov.
Pro neresidenční sektor budou stanoveny minimální standardy energetické účinnosti, které vyjadřují spotřebu energie budovy v kWh na m2.
Aktuálně totiž prochází energeticky úspornými renovacemi jedno procento veřejných budov ročně. To je podle Ministerstva životního prostředí naprosto nedostatečné tempo s ohledem na klimatické závazky.
Výjimkou je například Pardubický kraj, který od roku 2003 přestavěl už celkem 244 budov a připravuje se na další vlnu, která se bude týkat především zdravotnických zařízení formou EPC projektů, které nevyžadují žádnou počáteční investici a náklady projektu se splácí z úspor, jichž investor díky renovaci dosáhne. Díky tomu už kraj ušetřil přes 700 milionů korun.
„Hlavním přínosem je zhodnocení objektů, úspora energií, snížení finančních nákladů a méně vyprodukovaného CO2. Mezi renovovaná zařízení v kraji patří především školy, zařízení poskytující sociální péči, nemocnice i budovy, kde sídlí vedení kraje. EPC projekty se nám osvědčily, a proto v nich plánujeme pokračovat i dál,“ říká Martin Netolický, hejtman Pardubického kraje.
Do renovací se zatím pouští spíš kraje a větší obce, ty menší stále váhají. Nejčastěji renovují městské budovy, jako jsou mateřské a základní školy, městská divadla, knihovny, domy sociálních služeb a sportovní areály.
„Renovace škol, úřadů a dalších veřejných objektů vnímáme jako podstatný krok nejen k úsporám energie, ale také k vytvoření udržitelnějšího prostředí pro naše obyvatele. Realizace komplexního projektu EPC pro budovy města Znojma je pro nás zásadním krokem, jehož výsledkem má být dosažení úspor prostřednictvím provedení různých energetických opatření na celkem 8 objektech města Znojma,“ říká Růžena Salvetová, vedoucí oddělení strategického rozvoje a dotací města Znojma.
Obce a kraje stále častěji volí právě EPC projekty. Asociace poskytovatelů energetických služeb odhaduje, že celkem je v Česku 289 takových projektů, z toho 137 je na městských budovách.
„Investice do nich přesahují dvě miliardy korun a jejich garantovaná úspora je o téměř půl miliardy větší. Přičemž garantovaná úspora je dosažena vždy, v 95 procent případů je dokonce o pět až 10 procent překročena,“ popisuje Radim Kohoutek, výkonný ředitel asociace.
Zájem o úspory bude posle něj pokračovat. „Očekáváme, že díky první vlně programu ELENA (Program Národní rozvojové banky, který nabízí komplexní servis při přípravě EPC projektů v budovách, pozn. red.) přibude v roce 2025 zhruba 15 městských projektů s odhadovanou investicí 2,3 miliardy korun,“ říká Kohoutek. V programu ELENA bylo vyčleněno 60 milionů Kč pro veřejný sektor, přičemž vyčerpána byla zatím přibližně třetina.
Energeticky úsporné renovace budov podporuje Národní rozvojová banka. „Samozřejmě pozorujeme rostoucí zájem o EPC projekty ze strany municipalit, na něž má z části vliv i Směrnice EU. Jsou tedy na dobré cestě splnit cíle této směrnice do roku 2030,“ říká specialista EPC z Národní rozvojové banky Tomáš Konvička.
Nejčastějšími úspornými opatřeními u veřejných budov je zateplení, které snižuje tepelné ztráty, a modernizace vytápění, které bývá největším spotřebitelem energie. „Důležitá je také instalace efektivního větrání a vzduchotechniky pro zlepšení kvality vnitřního prostředí, a modernizace osvětlení. Fotovoltaika by měla být implementována až po těchto základních krocích,“ popisuje Kubů.
Je složité říct, kolik peněz bude ještě třeba investovat, jistě však půjde o miliardy.
Podle Národní rozvojové banky ale nelze říct, kolik korun bude municipality ještě stát dosažení unijního cíle. „Průměrná obec či město investuje do komplexních renovací částky v řádu desítek milionů korun, u měst už se může jednat i o stovky, proto je složité říct, kolik peněz bude ještě třeba investovat, jistě však půjde o miliardy,“ popisuje Konvička.
Právě nedostatek financí odrazuje investory. Prioritou jsou pro obce spíš investice do vodovodů, kanalizací, veřejného osvětlení nebo silnic. „Renovace stávajících budov, jako jsou úřady, školy nebo kulturní domy, bývá odsunuta na vedlejší kolej. Bez dotační podpory nejsou schopny renovace realizovat, což se týká zejména malých obcí a měst v regionech,“ říká Kubů.
Česko se v oblasti snižování energetické náročnosti budov drží spíše evropského průměru. Podobný problém jako Česko tak řeší další unijní státy.
