Článek
Zákon na konsolidaci veřejných rozpočtů („konsolidační balíček“) patří k nejsložitějším a nejméně průhledným normám, které tuzemský Parlament ve své historii projednává.
Nejde jen o to, že na 220 stranách mění 63 zákonů. Důležitější je fakt, že po dohodě koaličních stran navrhl rozpočtový výbor ve středu „komplexní pozměňovací návrh“, který na 210 stranách mění devatenáct již změněných zákonů. Kromě toho šest zákonných změn z balíčku škrtá a nahrazuje je novelami šesti jiných zákonů. Je pravděpodobné, že současná podoba bude upravena, protože řadu návrhů už teď kritizuje nejen opozice, ale odborné svazy a experti. O co v ní tedy jde?
V některých případech jde o klasické přílepky, tedy normy, které s tématem konsolidačního balíčku nesouvisí. Odpovědní ministři si tím ulehčili práci. Prosazují zákon, aniž o něm museli jednat na vládě, čelit připomínkovému řízení zájmových organizací nebo kontrole Legislativní radou vlády. Nepředstavili je ani v tiskových zprávách, nejednali o nich ani členové rozpočtového výboru.
Převratem mohou být pro zdravotníky paragrafy, které mění zákon o státním majetku a rozpočtová pravidla. Podle návrhu ministra zdravotnictví Vlastimila Válka bude napříště možné „slučovat“ příspěvkové organizace, tedy některé z nich sloučením zrušit.
Největšími příspěvkovými organizacemi v Česku je sedmnáct státních špitálů, tedy veškeré fakultní nemocnice a specializované ústavy typu IKEM, Ústav hematologie a krevní transfuze v Praze nebo uznávané brněnské Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie. Do hospodaření nemocnic zasahuje také zavedení možnosti půjčovat si na investice od soukromých firem. Dosud byl povinen investice platit stát.
Dvacetistránková změna zákona o účetnictví a deset stránek novely auditorského zákona zase od příštího roku nařizuje firmám s více než pěti sty zaměstnanci povinnost, aby každoročně publikovaly tzv. zprávu o udržitelnosti, ve které popíšou vliv svého provozu na životní prostředí a globální klima. Tento krok požaduje po České republice Evropská unie. „Pozměňovací návrh obsahuje pouze první fázi náběhu této povinnosti,“ upozorňují autoři balíčku, že předpisy budou v blíže neurčené budoucnosti rozšířeny také menší firmy.
Norma zároveň navrhuje cestu, jak snížit cenu, kterou musí Policie České republiky platit operátorům za odposlechy a údajích o identitě volajících. Cena za odposlechy by měla v příštím roce překročit půl miliardy korun, po změnách doporučených novelou zákona o elektronických komunikacích by měla poklesnout na 50 až 80 milionů. Úspory zajistí nové pravidlo, že policie napříště nebude operátorům přispívat na vybavení, které k odposlechům využívají.
Další z odstavců pozměňovacího návrhu posiluje kontrolu ministrů nad státními výzkumnými institucemi, pouze s výjimkou ústavů Akademie věd. Nově jim dává například možnost jmenovat větší část členů ústavní rady a pořádat výběrové řízení na ředitele.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), který komplexní pozměňovací návrh v rozpočtovém výboru představil, odpovědnost za přílepky odmítá. „Pozměňovací návrh k zákonu o konsolidaci veřejných rozpočtů je výsledkem politické dohody a Ministerstvo financí nekomentuje navržená opatření,“ uvedla Gabriela Krušinová z tiskového oddělení na dotaz, jestli ministr zmíněné změny opravdu podporuje.
Stanjurův úřad po žádostech novinářů o vysvětlení publikoval k již schválenému pozměňovacímu návrhu stručnou důvodovou zprávu. Ta ovšem popisuje účel jednotlivých paragrafů jen v obecné rovině.
Zákon včetně pozměňovacího návrhu projedná Sněmovna ve druhém čtení na mimořádné schůzi ve čtvrtek.
