Článek
Západ kromě vojenské pomoci okupované Ukrajině sahá ještě k jiné formě „boje“. Jak informovala nad ránem agentura Bloomberg, dohoda o zmrazení rezerv ruské centrální banky je už téměř hotová. Tento krok by přímo vedl k ochromení ekonomiky a finanční stability Ruské federace.
Jinými slovy, banka by s prostředky, které drží zejména v dolarech a eurech, nemohla nakládat a jejich prostřednictvím provádět měnovou politiku: provádět nákupy a prodeje vlády a nepřímo i státních energetických gigantů.
„Zmrazené rezervy do značné míry představují naakumulované zisky mnoha let ruského prodeje energií, zejména do Evropy,“ připomíná hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň.
Odhady mluví o tom, že tyto zásoby představují zhruba 650 miliard dolarů. Rubl by po zmrazení na světové scéně přestal být konvertibilní měnou.
Devizové rezervy Ruské federace
32 % v eurech,
přes 16 % v amerických dolarech,
22 % ve zlatě,
13 % v čínských jüanech,
menší podíly v britských librách a dalších volně směnitelných měnách.
Pozn.: Jde o odhady z poloviny minulého týdne.
Oslovení ekonomové potvrzují, že USA, EU, Velká Británie a Kanada tímto krokem sahají po nesmírně ostré a účinné zbrani, jak dát najevo nesouhlas s invazí na Ukrajinu.
„Je to nesmírně ostrá sankce, žádný přívlastek není nadsazený. Rusko nutně potřebuje dovozy vyspělých, patenty a ochrannými známkami chráněných technologií a jiného know-how z vyspělých demokratických zemí, aby mohlo vůbec udržovat svou ekonomiku v chodu. Tedy nejen vést válku, ale i jen udržovat ty části ekonomiky, které mu vydělávají peníze z vývozu. Čipy, vyspělou elektroniku, strojírenské komponenty, software, senzory, šifrovací technologie, chemické produkty a další technologie, které potřebuje i pro svůj těžební průmysl, nejen pro vedení války,“ vysvětlila pro SZ Byznys ekonomka Jana Matesová, bývalá zástupkyně ČR ve Světové bance.
„Je to silný krok, znemožní použít část devizových rezerv Ruska,“ souhlasí hlavní ekonom Deloitte David Marek. „Rezervy tak Rusko nebude moci použít k nákupům věcí ze zahraničí. Rusko je přitom na nákupech technologií ze zahraničí závislé, je to tedy citelná ztráta,“ říká David Marek.
Podle hlavního ekonoma J&T Bank Petra Sklenáře bude ale klíčové, jaké nástroje by konkrétně Západ použil, zda například půjde o sankce na protistrany.
„Teprve potom bychom mohli určit rozměr dopadů na ruský měnový systém. Sankce však obecně směřují k tomu, že to může být nejdrtivější rána pro Rusko, horší i než to, co se dělo v 90. letech minulého století, totální kolaps systému. Roli bude přitom hrát nejen tvrdost sankcí, ale i rychlost celého procesu,“ uvedl pro SZ Byznys Petr Sklenář. Dodává, že srovnání se sankcemi vůči Íránu nebo Venezuele není dostatečné. „Nejsou to tak velké a významné ekonomické subjekty a tolik zapojené do evropské ekonomiky jako Rusko,“ připomíná hlavní ekonom J&T Bank Petr Sklenář.
Co se stane v pondělí ráno?
Pondělní ráno, až se otevře obchodování, tak může být na ruských finančních trzích velmi dramatické.
„Jde o opravdu zásadní krok. Až bude proveden, znamená spolu s dalšími přijatými sankcemi skutečné odstřižení Ruska od mezinárodního finančního trhu. Ruský rubl přestane na světových finančních trzích být konvertibilní měnou,“ říká ekonomka Jana Matesová.
„Může přijít silná reakce finančních trhů na tento krok, jak ohledně kurzu rublu, tak moskevských burz, ztráty se pak mohou násobit,“ uvádí David Marek, hlavní ekonom Deloitte.
„Ruská měna, rubl, se ocitne ve volném pádu. Ruská centrální banka bude mít značné problémy jeho pád zastavit. Bude zřejmě muset přistoupit k prodeji svého rezervního zlata a také svých rezervních čínských jüanů, případně jiných rezervních aktiv, bude-li to možné,“ odhaduje také Lukáš Kovanda, ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády.
„V pondělí začnou všichni prodávat rubl, a protože těžko najde kupce, počítá se s tím, že hodnota rublu klesne jako akcie zkrachovalé firmy. Rusové budou moci dál za rubly směňovat uvnitř ruské ekonomiky, ale navenek si za ně nic nekoupí. A to je cíl současné vlny sankcí,“ odhaduje ekonom Petr Bartoň z Natlandu.
Sankce Západu by tak dokonce mohly v Ruské federaci oprášit existenci „devizových příslibů“, které znali lidé v komunistickém Československu jako jediný prostředek k tomu, jak se legálně dostat k alespoň malému množství západní měny. I to podle ekonomů vyvolá tlak a nespokojenost Rusů ve vztahu k vlastní vládě.
