Noční mrazíky velké škody nezpůsobily. Podle sadařů ale vyhráno ještě není

Víkendové mrazy vyvolaly mezi ovocnáři nepříjemné vzpomínky na loňský rok, kdy mrazy poničily až 70-80 procent úrody a škody šly do miliard korun.

Letošní rok je však, co se vývoje počasí i vegetace týče, jiný. Mrazy přicházejí každoročně, ale v minulém roce zastihly stromy v rozkvětu po nebývale teplém únorovém počasí, kdy teploty dosáhly až 15 stupňů a byly 5 stupňů Celsia nad dlouhodobým průměrem. Letos je oproti tomu vegetace výrazně zpožděná a noční mrazy zatím nebyly tak silné.

„K určitému poškození stromů došlo. Otázka je, zda bude nějaká hospodářská škoda. Zatím to tak nevypadá, ale zatím se to ještě nedá hodnotit,“ řekl šéf Ovocnářské unie České republiky Martin Ludvík s tím, že příroda obvykle každý rok počítá s určitou redukcí květní násady kvůli vlivům počasí. Jinak řečeno: nějaké ztráty z mrazů, byť minimální, jsou téměř každý rok.

„Je to však otázka vývoje počasí v příštích týdnech, kdy se mrazová vlna může vrátit. Potom bude mít smysl vyhodnocovat škody,“ dodal s tím, že zatím mrazy mohly odnést některé stromy na západě a v jižních Čechách, kde mrazy v noci na pondělí dosáhly až -6 stupňů Celsia, zatímco na Moravě se dostaly až na 4 stupně pod nulou.

Při delších teplotách pod -5 stupňů Celsia může dojít k poškození jablek a hrušek, které jsou na většině území ve fázi zeleného poupěte. Teď podle Ludvíka ovocnáře čeká až šest nejkritičtějších týdnů. Zemědělský svaz tvrdí, že k nevratnému poškození úrody může dojít už během mrazů 2-4 stupně pod nulou.

Dobré zprávy má zatím jeden z největších pěstitelů jablek Sady Tuchoraz, který loni přišel o 70 procent úrody a ztráty vyčíslil na 250-300 milionů korun.

„Situace je u nás zatím pozitivní i díky tomu, že letos jsme s vegetací o dva týdny zpožděni a stromy ještě nejsou v květu. Říkám zatím. Loni přišla největší rána až 21. dubna. S jistotou pro nás obvykle končí mrazy až v květnu na Pankráce, Serváce a Bonifáce (12. až 14. května, pozn. red.). Do té doby musíme přežít,“ řekl ředitel podniku Štěpán Chára.

Kromě toho, že je letos opožděná fenologická fáze ovocných stromů, jsou zároveň mírnější noční mrazíky. Před rokem dosáhly místy až 10 stupňů Celsia pod nulou.

„Kdyby se zopakoval loňský scénář, bylo by to pro nás likvidační,“ říká Chára. Část škod ovocnářům loni kompenzoval stát, ale podle sadaře šlo v případě jejich podniku o nízké miliony korun, zatímco škody dosáhly až čtvrt miliardy korun. Část škod kompenzovala pojišťovna, ale zdaleka to nepokrylo všechny ztráty.

Sady Tuchoraz na Českobrodsku jsou největším soukromým pěstitelem jablek. Ovoce sklízí z 216 hektarů. Další příjmy má z vinic, ječmene, řepky či hrachu. Celkem hospodaří na 600 hektarech půdy.

„U nás jsme škody nezaznamenali. Budeme doufat, že další vývoj přežijeme, teploty se v noci propadly na 4,5 stupně Celsia pod nulou, loni udeřily větší mrazy v pokročilejším období vegetace,“ shrnul Zdeněk Žert, spolumajitel Ovocných sadů Bříství. Sady, které pěstují švestky, hrušky, jablka a jahody, loni přišly o většinu úrody.

Mrazivý víkend „přežil“ také jeden z největších pěstitelů jabloní, meruněk, broskví a dalšího ovoce na Znojemsku Pomona Těšetice.

„V našich sadech na Moravě nedošlo k zásadním škodám. V tuto chvíli se nedá mluvit o omezení úrody, ale musíme počkat na další dny. Vyhráno ještě není,“ shrnul ředitel Ivo Pokorný.

Největší pěstitelé v tuzemsku platí za pojistky mrazů až desítky milionů korun ročně. Problém podle zástupce ovocnářů Ludvíka je, že jen asi čtyři ze 12 druhů ovoce se reálně dají pojistit a zbylé jsou pro pojišťovny moc rizikové. Pojistit lze například jablka a jahody.

„Naopak neexistuje komerční pojištění například na meruňky, třešně, višně, švestky nebo broskvoně. Ve světě to ale není nic neobvyklého,“ říká Ludvík. Pojistitelné ovoce jako jablka podle něj pojišťovny zahrnují do balíčků například s pojištěním proti kroupám. Tím se pojistka prodražuje, pro některé sadaře navíc ztrácí smysl, protože už proti kroupám mají ochranné sítě.

„Samostatné pojištění na mráz neexistuje. S postupem klimatických změn si pojišťovny uvědomují větší rizika, která nechtějí podstupovat,“ dodal.