Článek
Americká centrální banka (Fed) se připravuje na nástup znovuzvoleného prezidenta Donalda Trumpa. A nebojí se vůči němu ohradit. Předseda banky Jerome Powell například odmítá případné zásahy prezidenta do složení vedoucích pozic banky.
„Pokud bych byl vyzván k rezignaci, neodstoupil bych,“ řekl Powell na tiskové konferenci. Odkazoval se přitom na americkou legislativu, v níž podle něj není předčasné odvolání předsedy Rady guvernérů Fed zakotveno.
Ačkoliv i mnozí právníci tvrdí, že prezident nemá pravomoc odvolat předsedu centrální banky, podle některých by mohla existovat cesta alespoň pro sesazení místopředsedy pro dohled, kterým je nejvyšší bankovní regulátor Fedu Michael Barr. I toho totiž republikáni opakovaně kritizovali, jak uvedla agentura Bloomberg.
Powell nezávislost centrální banky střeží už od začátku funkčního období v roce 2018, kdy ho do funkce jmenoval právě Trump, který byl v té době poprvé ve funkci. Poté, co Fed pod Powellovým vedením začal zvyšovat úrokové sazby, však Trump s kritikou předsedy nešetřil, a dokonce ho označil za „nepřítele“.
Trump v červnu řekl Bloombergu, že by nechal Powella dosloužit jeho současné funkční období, které končí v roce 2026, současně projevil zájem o předkládání návrhů na některá rozhodnutí banky. Podle Powella ovšem banka případným politickým tlakům ze strany nového prezidenta nepodlehne.
Banka ve čtvrtek na tiskové konferenci oznámila snížení úrokové sazby, díky čemuž by měly peníze o něco zlevnit a podpořit tak ekonomiku. Sazba klesla o čtvrt procentního bodu na úroveň v rozpětí 4,50 až 4,75 procenta.
Fed začal snižovat sazby už v září. Předtím dva roky sazby zvyšoval, aby omezil inflaci, která v červnu roku 2022 vyvrcholila na úrovni 9,1 procenta. Od té doby inflace klesla na 2,4 procenta. A s ní klesají i úroky, do konce roku 2025 Fed očekává, že referenční sazba klesne až na 3,4 procenta.
Jestli se ovšem sazby podaří snižovat v očekávaném tempu, není jisté. Trump totiž slíbil uvalit vysoká cla, potlačit imigraci a škrtat na daních, což by mohlo vyvolat tlak jak na růst cen, tak na růst dlouhodobých úrokových sazeb.
„Nevíme, jaké by byly dopady na ekonomiku, konkrétně zda a do jaké míry by tyto politiky měly význam pro dosažení našich cílových proměnných: maximální zaměstnanosti a cenové stability,“ potvrdil Powell na čtvrteční tiskové konferenci.
