Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Novela energetického zákona vrátila do hry dotování výroby elektřiny v uhelných elektrárnách, pokud by se přestala vyplácet. Tzv. Lex plyn schválila ve středu vláda a nyní ji posoudí parlament. Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) označil návrh za vládní prioritu a k jeho přijetí by mělo dojít ještě před koncem tohoto volebního období.
O dotování provozu uhelných zdrojů se mluví od doby, kdy jejich majitelé začali varovat před tím, že se jejich provoz přestane vyplácet již v řádu jednotek let kvůli nepříznivému poměru velkoobchodních cen elektřiny a emisních povolenek. Elektrárny by tak musely zavírat.
Stát však s jejich výrobou počítal ještě ve 30. letech a definitivní konec uhlí stanovil až na rok 2033. Nové zdroje zatím postavené nejsou. „V budoucnu se může stát, že uhelné kapacity budou odcházet z trhu rychleji, než se očekávalo, a můžeme se tak dostat do mimořádné situace, kdy nebude dostatek zdrojů k zajištění bezpečného provozu přenosové soustavy, a to i přesto, že se maximálně snažíme zajistit urychlené povolávání nových energetických zdrojů,“ uvedl mluvčí Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) Marek Vošahlík.
Podpora uhelných elektráren v případě energetické nouze se již jednou mohla do legislativy dostat. Byla součástí pozměňovacího návrhu poslankyně Bereniky Peštové (ANO), která však začátkem listopadu po druhém čtení novely návrh stáhla.
Nyní se uzákonění podpory uhelných elektráren vrací. Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) představil před Vánoci změnu zákona, která se příliš neliší od pozměňovacího návrhu Peštové a zahrnuje i možnost finanční náhrady právě pro uhelné elektrárny.
Některé body v návrhu však kritizují environmentální organizace. Podle nich tato úprava zatíží životní prostředí i peněženky odběratelů. „Chápeme, že cílem návrhu na nařízení a dotování provozu uhelných elektráren je řešit pouze krizové situace. Ale současná podoba Lex plyn má mezery, které umožňují zneužití pro zbytečné placení zisků uhlobaronům na úkor lidí a jejich peněženek,“ říká Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí DUHA.
Lex plyn
Návrh zákona by měl urychlit výstavbu plynových elektráren nad 100 megawattů a související infrastruktury, které mají nahradit uhelné zdroje. Napomohou tomu státní garance a zkrácení povolovacích řízení. Stavba paroplynových elektráren by se na stavebních úřadech projednávala přednostně před jinými projekty. Novela také zkracuje lhůty pro vydání konkrétních povolení a omezuje možnost odvolat se proti rozhodnutí úřadů.
Novela řeší také způsob, jakým udržet ztrátové uhelné elektrárny v chodu, bude-li to potřeba. Předpis jim zajistí finanční podporu na určitou dobu. V takovém případě by podle novely mohl Energetický regulační úřad provozovateli elektrárny uložit povinnost pokračovat ve výrobě, pokud to bude „v případě naléhavé potřeby a ve veřejném zájmu“ a pokud to bude potřeba pro zajištění bezpečného a spolehlivého provozu elektrizační soustavy.
Novela slibuje, že pokud majitelům výroba elektřiny v uhelných zdrojích nepokryje náklady a přiměřený zisk, budou mít nárok na podporu. Koželouh to však nepokládá za nutné. „Dotování uhelných elektráren není potřeba, ale pokud politici chtějí mít záchrannou brzdu jejich příliš rychlého odstavení, pak budou muset návrh v Poslanecké sněmovně opravit, aby nepřinesl ekonomickou zátěž a poškozování životního prostředí,“ dodává.
Peštová přitom navrhovala pouze náhradu ztráty uhelným elektrárnám, kdežto Vlček by chtěl dotovat i přiměřený zisk. „Rozhodně by nemělo být umožněno dotovat zisk uhlobaronům,“ říká Jaroslav Bican, vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR.
Podle aktivistů bude zisk proplácen na úkor zvýšených plateb za elektřinu pro spotřebitele. Výpočet výše náhrady uhelkám sice zajistí Energetický regulační úřad (ERÚ), ale platby půjdou přes provozovatele přenosové soustavy ČEPS, který by peníze vybíral od spotřebitelů elektřiny v rámci plateb za systémové služby, které jsou součástí regulované složky ceny elektřiny. Tato položka by se tak zvýšila na vyúčtování odběratelů elektřiny.
Pokud by hrozilo předčasné uzavření elektráren, ERÚ by v případě potřeby a ve veřejném zájmu uložil jejich provozovatelům na dobu určitou povinnost dále vyrábět elektřinu či teplo. V Lex plyn je tato lhůta určena na 12 měsíců, což je o dva roky méně, než navrhovala Peštová. ERÚ však může dobu prodloužit na návrh vlastníka nebo z úřední moci, pokud to bude potřeba.
Cílem není podporovat uhelné zdroje, ale mít k dispozici nástroj, který v případě, že bude indikována problematická situace z pohledu výrobní přiměřenosti, umožní po přechodnou dobu udržet uhelné zdroje.
Jde pouze o přechodné ustanovení, jehož záměrem podle MPO není podpora uhelných zdrojů až do roku 2033. „Cílem není podporovat uhelné zdroje, ale mít k dispozici nástroj, který v případě, že bude indikována problematická situace z pohledu výrobní přiměřenosti, umožní po přechodnou dobu udržet uhelné zdroje. Toto opatření by bylo striktně po přechodnou a omezenou dobu, a to dle zejména vyhodnocení situace ze strany provozovatele přenosové soustavy,“ popisuje Vošahlík.
Jako pozitivní oproti původnímu pozměňovacímu návrhu vnímají ekologové možnost zrušení licence na výrobu elektrárny, která ohlásí konec provozu a ERÚ jí nenařídí dotovaný provoz. Uhelná elektrárna by tak bez licence nemohla znovu spustit provoz. „Důvodem je ponechat ERÚ prostor pro správní posouzení skutkového stavu tak jako v jiných případech,“ vysvětluje Vošahlík.
To podle Greenpeace a Hnutí DUHA ale nestačí a navrhují, aby se zrušení licence stalo povinností. „Do návrhu by naopak mělo být doplněno, že nejpozději v roce 2033 budou všem uhelným elektrárnám zrušeny jejich výrobní licence. Vládní strany by tak naplnily svůj závazek z programového prohlášení a také by to odpovídalo schválenému Národnímu energeticko-klimatickému plánu,“ tvrdí Bican.
Oba návrhy udržení uhlí při životě se podobají v tom, že nejprve musí být podpora nabídnuta původnímu majiteli a provozovateli elektrárny. Pokud ji odmítne, může ERÚ předat provoz elektrárny jiné společnosti.
Česká energetika zatím nemá za uhlí, které tvoří více než třetinu výroby elektřiny v Česku, adekvátní náhradu. „Společnost ČEPS se této problematice dopodrobna věnovala ve svých analýzách, zejména v Hodnocení zdrojové přiměřenosti (MAF CZ). Problematice útlumu uhlí se rovněž zevrubně věnoval superkritický scénář,“ uvedl mluvčí ČEPS Lukáš Hrabal.
Superkritický scénář počítá s odstavením uhelných elektráren ve třech vlnách – v roce 2025, 2027 a 2029. Skupina Sev.en loni varovala, že své elektrárny Počerady a Chvaletice odstaví už letos, ale po přepočítání jejich ekonomiky datum konce zatím posunula na rok 2026. V následujících letech by pak mohlo dojít k postupnému uzavírání uhelných zdrojů skupiny ČEZ.
Do roku 2030 by tak podle ČEPS měl stát pro tento případ vytvořit podmínky pro připojení nových plynových zdrojů o výkonu 1,5 až 2,5 gigawattu. V Hodnocení zdrojové přiměřenosti, která předpokládá konec ukončování výroby z uhlí kolem poloviny 30. let, ČEPS počítá s tím, že po roce 2030 bude potřeba postavit 1600–1900 megawattů výkonu nových zdrojů.
Návrh má rovněž přispět k rychlejší výstavbě paroplynových elektráren nad 100 MW, které by měly část stávajících výroben z uhlí nahradit. Bez nich se Česko do budoucna neobejde. Jejich výkon lze totiž snadno regulovat a vyrovnávat tak výkyvy ve výrobě obnovitelných zdrojů energie, stejně jako to umí uhelné elektrárny.
Díky novele bude možné výstavu paroplynek schvalovat přednostně před jinými projekty. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) návrh zkrátí povolovací procesy až o pět let, což přinese v budoucnosti dostatek elektřiny. Česko se podle něj díky tomu vyhne závislosti na dovozu elektřiny ze zahraničí. ČEPS však počítá s tím, že se Česko stane z čistého exportéra dovozcem elektřiny už v roce 2030.
Aktualizace: Do textu jsme doplnili informaci o schválení novely a poslední dva odstavce o paroplynových elektrárnách.
