Článek
Posílání elektřiny ze solárů na budově školy do okolních bytů mělo být od poloviny příštího roku realitou. Novela energetického zákona, tzv. Lex OZE II, která upravuje sdílení proudu, nyní prochází připomínkami v Poslanecké sněmovně a vypadá to, že ty mohou start komunitní energetiky v Česku i posunout.
Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny totiž v novele podpořil nenápadnou legislativně-technickou změnu, která ale může možnost sdílení elektřiny odložit, a to podle zájmových skupin i o několik let. Změna říká, že sdílení elektřiny nebude možné, dokud nebude hotový Řád Elektroenergetického datového centra (EDC).
Aby se mohla komunitní energetika rozjet, je podle některých poslanců vznik datového centra nezbytným článkem, který sdílení proudu umožní. „Nebudeme mít jak toky elektřiny měřit, což nejde bez datového centra. Bez něj by sdílení nemělo žádný význam,“ popisuje poslanec a předseda Hospodářského výboru PSP Ivan Adamec (ODS).
Náplní elektroenergetického datového centra je úprava toků dat mezi zákazníky, distributory nebo provozovatelem přenosové soustavy ČEPS. Jeho řád pak upravuje pravidla pro vypořádání účastníků sdílení, která se týkají například rozúčtování sdílené elektřiny mezi energetickými komunitami a aktivními zákazníky.
Komunitní energetika v Česku
- Komunitní energetika je založena na myšlence, že skupina spotřebitelů může v rámci energetické komunity společně vyrábět energii a také ji spotřebovávat. Jde především o elektřinu vyráběnou z obnovitelných zdrojů.
- Novela energetického zákona o komunitní energetice neboli Lex OZE II zavádí do české legislativy nové pojmy jako aktivní zákazník či energetické společenství.
- Energetické společenství bude určené pro sdílení energie v rámci větších skupin až o 1000 členech. Ti mezi sebou budou moci sdílet energie, které vyrobí ze společných výroben. Členy těchto společenství tak budou moci být například společenství vlastníků jednotek, domácnosti, obce, školy, úřady nebo malé podniky.
- Aktivním zákazníkem může být skupina až deseti osob, které společně vyrábějí energii a sdílí ji mezi sebou. Jde například o jedince, který si vyrábí elektřinu na střeše své chaty, ale využívá ji jen přes víkend a přes týden si vyrobenou elektřinu posílá do bytu ve městě. V tomto případě nebude platit žádné územní omezení.
- Sdílení energie je možné například ve Francii, Německu, Rakousku, Slovensku, Dánsku či Belgii. V Česku zatím chybí legislativa, která by to umožňovala. Od roku 2024 by se to však mělo změnit a komunitní energetika by se měla rozjet i v tuzemsku.
„Předně je třeba zdůraznit, že přípravy na vznik a zahájení fungování EDC běží již delší dobu a v žádném případě nepředpokládám, že by došlo k nějakému neplánovanému zpoždění se startem sdílení. Žádné jiné řešení by nevedlo k rychlejšímu startu, jelikož je stejně nutné novelizovat příslušné vyhlášky a upravit IT systémy jednotlivých účastníků trhu,“ uvedl poslanec Robert Teleky (KDU-ČSL).
Už nyní se na znění podmínek pro sdílení pracuje a znění by se mohlo dostat do veřejného konzultačního procesu zanedlouho po začátku platnosti novely. „Na vyhlášce o obsahových náležitostech Řádu s ERÚ spolupracujeme a je z podstatné části připravena,“ říká mluvčí Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) Marek Vošahlík.
Dokud ale nebudou služby EDC k dispozici, bude elektřinu možné sdílet jen v omezené míře. „Někteří tlačí na pilu, ale EDC bude hotové v roce 2026, kdy se navíc bude řešit akumulace nebo agregace elektřiny. Pak bude možné elektřinu sdílet v rámci celé republiky, ale do té doby bude sdílení možné v nějaké omezené podobě,“ dodává Adamec.
Řád EDC však může být podle MPO, které je tvůrcem novely, hotový a účinný bez toho, aniž by datové centrum existovalo, i když původně měl být Řád EDC hotový až spolu se zahájením činnosti samotného EDC. Ke spuštění EDC by mělo dojít v červenci 2026. První sdílení elektřiny je však naplánováno už na třetí čtvrtletí příštího roku.
Že EDC sdílení ulehčí, uznává i ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). „EDC je jedním z parametrů, ne ale naprosto nutné,“ popisuje Hladík.
S tím však nesouhlasí například poslanec Martin Kolovratník (ANO), protože vznik centra a jeho řádu musí jít ruku v ruce. „Jsem přesvědčen o tom, že systém může fungovat pouze jako celek. Tedy s funkčním EDC, včetně jeho řádu. Anebo opačně – nedovedu si představit, jak by jednotliví hráči a účastníci měli a mohli fungovat a naplňovat řád, když by neexistovala infrastruktura (nástroj), která by toto realizovala,“ popisuje Kolovratník.
Pokud podle těchto úvah řád hotový nebude, zájemci o sdílení proudu se mohou se svými plány prozatím rozloučit. V legislativě navíc není žádný termín, do nějž by měla být pravidla hotová.
Mezi pozměňovací návrhy velké energetické firmy vpašovaly nenápadnou změnu Energetického datového centra, která jim umožní zdržet začátek sdílení i o několik let.
Podle zájmových skupin jde o snahu, jak účinnost novely zbrzdit. „Mezi pozměňovací návrhy velké energetické firmy vpašovaly nenápadnou změnu Energetického datového centra, která jim umožní zdržet začátek sdílení i o několik let. Poslance tak při schvalování zákona čeká ještě těžká a podrobná práce, aby odrazili rafinované útoky zavedených velkých hráčů proti komunitní energetice,“ říká Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí DUHA.
MPO to však odmítá. „Navržená úprava podle zmíněného pozměňovacího návrhu nevede k posunu či odkladu spuštění sdílení elektřiny podle jeho návrhu v Lex OZE II. Nejedná se o věcnou úpravu, ale jen o legislativně technickou. Jejím cílem je zpřesnit a vyjasnit přechodné ustanovení,“ uvedl Vošahlík.
Některé pozměňovací návrhy se také týkají hlasovacích práv v rámci energetických komunit. Nyní je maximální podíl jedné obce omezen na 10 procent hlasů, ale někteří by chtěli tento podíl zvýšit.
„Jsem proti tomu, protože to zavání trošku byznysem. Není to o byznysu, ale o efektivním využívání energie z obnovitelných zdrojů. I ve firmě je důležité, kolik máte akcií, abyste ji mohli ovládat. Tady nejde o ovládnutí komunity, ale o to, aby fungovala. Není možné, aby obce měly více než 10 procent, což je navíc proti evropské směrnici, protože z komunitní energetiky by se stala energetika komunální,“ vysvětluje Adamec.
Jiné změny v novele naopak sdílení podpoří. „Já pevně doufám, že ve třetím čtení nakonec budou odhlasovány ty návrhy, které umožní rozvoj komunitní energetiky v podstatě hned s účinností zákona,“ říká Hladík.
Možnosti sdílení elektřiny rozšíří pozměňovací návrh, který umožňuje, aby se členem energetických společenství staly také příspěvkové organizace měst a obcí, jako jsou domy pro seniory nebo sportovní zařízení.
„Šest z 10 obcí v Česku má zájem zvyšovat svou energetickou soběstačnost a rozvíjet komunitní energetiku a více využívat energetický management. Proto pozitivně hodnotím zejména ujištění, že všechny příspěvkové organizace obcí a krajů mohou být členy energetických společenství,“ říká Michal Svoboda, energetický manažer Sdružení místních samospráv ČR.
Výbor rovněž prosadil zavedení lhůty pro instalaci průběhového měření pro členy komunit a ostatní účastníky sdílení. „Pozměňovací návrhy Hospodářského výboru více zpřístupní komunitní energetiku lidem a obcím. Dávají například povinnost distributorům instalovat členům energetických společenství průběhové elektroměry ve lhůtě tří měsíců,“ říká Ondřej Pašek, expert na energetiku Hnutí DUHA a Unie komunitní energetiky.
Novela by měla jít 14. listopadu ve Sněmovně do dalšího čtení. „Teď je potřeba celkově dobře připravenou novelu co nejdříve schválit, aby se už v červenci 2024 mohly odstartovat první komunitní projekty se sdílením elektřiny,“ říká Pašek. Následně ji ještě musí schválit Senát a podepsat prezident.
Schvalování novely o komunitní energetice se protahovalo od doby, kdy ji Ministerstvo průmyslu a obchodu představilo v listopadu 2022. Následně legislativa procházela připomínkovým řízením, kde čelila poznámkám jak ze strany distributorů, zájmových skupin, tak i Legislativní rady vlády.
