Nemožné. Vláda chce škrtat desítky miliard dotací, které ale stát vůbec nemá

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ozdravný balíček ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) následuje příklad jeho předchůdce Eduarda Janoty z roku 2009. Na rozdíl od něho však raději zvyšuje daně, než aby škrtal sociální dávky.

Za ochránce živnostníků se prohlásila koalice Spolu v kampani na volby 2021. Po osmnácti měsících navrhli její ministři balíček na záchranu rozpočtu, který dvěma třetinám OSVČ zvýší sociální pojistné ze současných 2944 korun měsíčně na víc než pět tisíc korun.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) tím chce podle vlastních slov živnostníkům pomoci. „Současný systém, kdy OSVČ převážně platí pouze minimální vyměřovací základy, vede k velmi nízkým důchodům. Zvýšení minimálního základu proto povede především k tomu, že jednotliví živnostníci budou mít vyšší důchody,“ uvedl při prezentaci rozpočtové reformy.

Rozpor v chování občanských demokratů, kteří připustili nejvyšší zvýšení pojistného od dob ministra financí Bohuslava Sobotky (ČSSD), vysvětlil jeden z účastníků jednání jednoduše: „Pět stran. Kdybyste viděl ta jednání, tak byste pochopil.“

Autor balíčku Stanjura zvolil stejnou metodu jako před 14 lety Janota, při níž se desítky opatření na zvýšení rozpočtových příjmů a snížení výdajů skládají do potřebných úspor. Vinou kompromisů mezi zástupci pěti vládních stran však došel k rozdílnému výsledku.

Úsporná politika má pouze omezené možnosti při zvyšování daní. Proto oba reformátoři navrhli, ať se zvýší odvody z daně příjmu fyzických osob, daň z nemovitostí a spotřební daně.

U spotřebních daní byl Janota tvrdší. Sice se ani on neodvážil zavést daň z vína, zvýšil však odvody z piva a také z benzínu. Větší rozdíl byl v tom, že největší položkou při navýšení příjmů byla u Janoty DPH, současný ministr financí vsadil na dva pilíře, konkrétně na daň z příjmu právnických osob a na sociální pojistné od OSVČ i zaměstnanců. Díky tomu se současné daně navyšují o 70 miliard, skoro dvojnásobnou částku než před lety.

Zásadním způsobem se balíčky liší v úsporách. Eduard Janota se nebál sáhnout do sociálního a zdravotního systému, kde chtěl mimo jiné ušetřit na nemocenské, přídavku na dítě, rodičovském příspěvku či porodném. Část svých požadavků skutečně Sněmovnou protlačil.

Zbyněk Stanjura proti tomu připouští, že se v sociálním sektoru škrtat nebude, i když v uplynulých pěti letech vyrostly výdaje na dávky bez započtení důchodů skoro o polovinu, tedy o částku na úrovni 50 miliard. Janota mohl škrtnout 4,5 miliardy v odvodech státu na zdravotní pojištění, jeho nástupce prosadil nedávno pravidlo, podle kterého se musí státní odvody valorizovat podle inflace. V příštím roce tedy o 10 až 20 miliard korun.

Současný ministr ochránil potřebné, proto musel svůj balíček zachránit tím, že přislíbil škrty uvnitř ministerských rozpočtů. V první řadě hodlá ušetřit 55 miliard na podnikatelských dotacích.

Tento příslib zpochybnila bývalá ministryně Alena Schillerová (ANO), která v debatě na ČT upozornila, že analytický materiál k vládnímu balíčku má sice 11 stran, „škrtům dotací však věnuje jen šest řádek“ a nevysvětluje, kde se konkrétně bude škrtat. „Dozvíte se to, až do Sněmovny přijde návrh státního rozpočtu na příští rok,“ odkázal ji Stanjura na termín v září.

Koaliční rada zatím pouze nařídila úspory jednotlivým ministrům, přitom může jít v některých případech o nesplnitelný úkol.

Například Ministerstvo průmyslu a obchodu může podle letošního rozpočtu utratit 54 miliard a v příštím roce by to mělo být o 20 miliard méně. Přitom může jen těžko ušetřit 22 miliard, které musí podle zákona vyplatit producentům elektřiny z obnovitelných zdrojů. Nemá cenu rušit 20 miliard dalších dotací, které jsou z evropských zdrojů. Dalších šest miliard míří na útlum hornictví a skladování jaderného paliva. Může se tak škrtat jen ze zbylé šestimiliardové částky, ze které se ovšem platí provoz ministerstva.

Do obdobných potíží se může dostat ministr zemědělství. Ze zhruba 40 miliard dotací zemědělcům a potravinářům pochází 33 miliard z EU a dalších pět miliard tvoří spoluúčast z českých zdrojů. Snadno lze zrušit čistě národní dotace například na produkci mléka či vepřového, ty však letos dosahují jen 2,7 miliardy.

Relativně snadno může předepsaných šest miliard ušetřit Ministerstvo dopravy. Šéf resortu Martin Kupka ani nemusí omezit dopravní investice, potřebnou částku získá například zrušením státního příspěvku na provoz železnice, případně tím, že přestane financovat opravy krajských silnic.

Eduard Janota nemůže být v tomto ohledu inspirací. Bývalý ministr také škrtal některé provozní náklady a národní dotace, do svého balíčku však tyto úspory nezařadil.