Článek
Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.
Ve třetím čtvrtletí se výkon německé, největší evropské ekonomiky snížil o 0,2 nebo 0,3 procenta, shodují se předpovědi včetně odhadu mnichovského ústavu Ifo.
Experti z Mnichova, jejichž předpovědi obvykle vycházejí, neskrývají obavy, že potíže souvisejí také s odvážnou hospodářskou politikou vlády pod vedením sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze a jeho zástupce Roberta Habecka ze strany Zelených. Proto koncem září oslovili 205 profesorek a profesorů z ekonomických fakult, aby vládě po dvou letech dali vysvědčení.
Vysvědčení podle profesorů: vláda pětkařů
Na šestistupňové škále, podle níž se známkuje v německých školách, dostali Scholzovi ministři jen v patnácti procentech případů jedničku nebo dvojku, proti tomu jim 43 procent vystavilo pětku a šestku.
Nejdůležitější ekonomické kroky Scholzova kabinetu souvisejí s „Energiewende“, tedy s energetickou transformací, která má omezit spalování uhlí, plynu a ropy, snížit tím produkci oxidu uhličitého a zbrzdit tak klimatickou změnu. Zároveň se tím zlevní elektrický proud, protože ho zajistí „zelené zdroje“, tedy vítr a slunce.
Podle většiny expertů však klimatická politika nejde správným směrem, ohrožuje konkurenceschopnost německé ekonomiky, a navíc dokonce škodí klimatu.
Prvotní selhání vládní politiky je v tom, že nechala v dubnu vypnout poslední tři atomové elektrárny. „Snížená kapacita na výrobu elektřiny zvýšila v důsledku její cenu,“ shrnuje zpráva Ifo názor, který sdílí 58 procent expertů.
Potvrzují to i data o zahraničním obchodu s elektřinou. Ještě v březnu měli Němci přebytek elektřiny a víc exportovali, než dováželi. Od dubna však roste čistý dovoz, který podle údajů Fraunhoferova institutu překročil desetinu domácí spotřeby.
Konkrétně v září museli Němci využít skoro pěti terrawatthodin (TWh) převážně ze Skandinávie, ovšem také od Čechů odebrali skoro o 300 gigawatthodin (GWH) více, než do Česka vyvezli (pozn. red.: TWH obsahuje tisíc GWH). Důvodem záporné bilance přitom není nedostatek zdrojů.
„Tato čísla říkají spíše něco o cenách,“ vysvětlil týdeníku Der Spiegel Tim Meyerjürgens z distribuční společnosti Tennet, že obchodníci berou víc proudu z ciziny, protože ten vyrobený v Německu zdražil.
Kvílení mořského větru
Proč „Energiewende“ německý proud dosud nezlevnila, vysvětluje další analýza zmíněného týdeníku Spiegel. Nevyšla totiž sázka na tzv. offshore-větrné elektrárny, které se instalují na moři. Je pravda, že investorům stačí zakotvit v moři stožár s vrtulemi a pak nechat vítr, ať elektřinu vyrábí zadarmo.
Vinou inflace však zdražily komponenty, ze kterých se větrné elektrárny staví. Proto už jeden z největších investorů Vattenfall nemůže prodávat kilowatthodinu elektřiny z větru v přepočtu za 1,30 koruny jako dosud, ale musí u nových projektů žádat nejméně 1,70 koruny. Při takové ceně ovšem ztrácejí zájem odběratelé.
Elektřinu z větru totiž zároveň prodražují náklady na přenos, zároveň platí, že je třeba udržovat záložní elektrárny pro období, kdy přestane na moři foukat. Přitom platí, že čím kratší dobu je záložní elektrárna v provozu, tím je tento provoz dražší. Není divu, že Vattenfall a další firmy váhají s dalšími projekty. „Laciných“ větrných elektráren je proto příliš málo, než aby mohly snížit ceny, které vyrostly během energetické krize.
Zdražení elektřiny o dvě třetiny
To má nejhorší dopad na firmy s velkou spotřebou, které musely podle Eurostatu nakupovat v první polovině roku kilowatthodinu elektřiny po 15 centech (3,70 korunách) bez daně, i když ještě před dvěma let platily třetinovou taxu. To je také podle Spolkového svazu německého průmyslu (BDI) důvod, proč klesá výroba v energeticky náročných odvětvích, například u chemie téměř o pětinu výkonu roku 2019, u zpracování kovů včetně hutí o víc než desetinu. Na energeticky náročném průmyslu přitom stojí celá německá ekonomika.
To je ostatně také problém Česka, kde cena elektrického proudu kopíruje většího souseda. Proto produkce zdejších chemických firem poklesla proti období před krizí o desetinu a zpracování kovů o pětinu.
Němci nás vždycky doženou
Zelený vicekancléř Habeck se rozhodl pomoci a slíbil průmyslníkům kilowatthodinu elektřiny za šest centů (1,50 Kč). Pokud budou dodavatelé žádat víc, doplatí stát.
Nabídka platí do roku 2030, kdy podle dalšího plánu už bude dost větrné energie. Svým návrhem si Habeck vysloužil mohutný aplaus na sjezdu průmyslníků před dvěma týdny, rezolutně ho však odmítl ministr financí Christian Lindner z liberální strany FDP, který nechce na podporu největších firem rezervovat 30 miliard eur, tedy přibližně 730 miliard korun.
Největší omyl
Plán na překlenovací cenu energie pro průmysl považují experti dotázaní Ifo za největší omyl Scholzovy vlády. Plných 84 procent z nich před tímto krokem varuje. „Zároveň profesorky a profesoři označují speciální cenu pro energeticky náročnou výrobu za nespravedlivou a škodlivou pro ochranu klimatu. Vznikly také obavy, že se termínovaná výpomoc pro velkopodniky snadno změní na trvalou subvenci,“ shrnuje zpráva Ifo názory kritiků, kteří za lepší řešení považují návrat k jádru a zrychlení investic do obnovitelných zdrojů.
Konečné slovo ovšem bude mít kancléř, na kterého podle deníku Welt tlačí jeho vlastní strana, aby dotace schválil a pokračoval tak přes protesty expertů v nastoupené cestě. V polovině volebního období není možné přiznat, že hospodářská politika dosud mířila špatným směrem.
Německá ekonomika se potácí od počátku roku 2022, kdy ji v plné síle zasáhla energetická krize.
Také ekonomický výkon Česka od stejného momentu osciluje kolem nulového růstu. To se mělo změnit letos ve třetím čtvrtletí. Výkon Německa se sice opět sníží o tři desetiny procenta HDP, jak odhadl například Institut pro světové hospodářství v Kielu (IfW), tuzemské instituce v čele s Českou národní bankou však dosud drží svou letní předpověď, že v Česku ekonomika mezičtvrtletně vyroste o víc než polovinu procenta.
Během října se ovšem objevily pesimističtější odhady, například banka Patria očekává pokles o 0,1 procenta.
„Třetina našeho exportu směřuje do Německa, a jeho hospodářské výsledky tak nelze ignorovat, ani kdybychom chtěli. O to více, že by nás dohnaly, i kdybychom dělali vše dobře,“ potvrdil vážnost situace pro E15 člen vládní rady NERV Dominik Stroukal.