Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Německá pravidla dluhové brzdy nařizují, že deficit veřejných financí nesmí přesáhnout 0,35 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Změna těchto pravidel vyžaduje schválení dvoutřetinovou většinou v horní i dolní komoře německého parlamentu.
Mezinárodní měnový fond (MMF) dnes ale uvedl, že Německo by kvůli rostoucím dluhovým tlakům mělo zvážit, zda tuto dluhovou brzdu neuvolnit. Podle zdrojů agentury Reuters se však lidé na ministerstvu financí obávají, že takový krok může zhoršit inflaci.
„Dluhová brzda Německa je nastavena na relativně přísné úrovni, takže roční limit čistého zadlužení by se mohl zmírnit přibližně o jeden procentní bod HDP, přičemž poměr dluhu k HDP by měl stále klesající tendenci,“ uvedl měnový fond. Berlínu by to podle něj poskytlo větší prostor pro „velmi potřebné“ veřejné investice.
V německých veřejných financích se po rozsudku ústavního soudu loni v listopadu objevil deficit 60 miliard eur. To vládu přimělo přepracovat rozpočet.
Ačkoli reforma dluhové brzdy by usnadnila fiskální konsolidaci, je potřeba také provést reformy, které by snížily střednědobé výdajové tlaky a zvýšily příjmy, dodal MMF.
Dluhovou brzdu tvrdě hájí ministr financí Christian Lindner. Podle zdrojů Reuters z jeho ministerstva s sebou doporučení MMF nese rizika.
„Reforma dluhové brzdy v sobě skrývá riziko, že opět povzbudí inflaci, která teprve začíná zpomalovat,“ uvedly zdroje. Vyšší dluh podle nich znamená také vyšší úrokové náklady.
MMF ve svém dubnovém výhledu světové ekonomiky zhoršil prognózu letošního růstu německé ekonomiky na 0,2 procenta, v roce příštím počítá s růstem o 1,3 procenta. Letos měnový fond očekává postupné oživení, které podle něj díky nižší inflaci potáhne spotřeba.
