Článek
Německá vláda schválila mimořádně rozsáhlý finanční balíček zaměřený na investice do infrastruktury, obrany a ekologických projektů. Opatření musí ještě v pátek schválit druhá komora parlamentu.
Jádrem plánu je nový investiční fond v celkové hodnotě 500 miliard eur (12,5 bilionu Kč), který se má v následujících 12 letech použít na opravy silnic, železnic, mostů, energetických sítí či škol. Jedná se o nebývalou fiskální „bazuku“, která může změnit dosavadní ekonomický vývoj nejen v Německu, ale skrze vzájemné obchodní vazby i v celé Evropě, včetně Česka.
Součástí plánu je také reforma tzv. dluhové brzdy – ústavního opatření, jež Německu doposud výrazně omezovalo objem zadlužování. Nová úprava by umožnila navýšení státních půjček s cílem posílit obranné výdaje a financování obnovy infrastruktury.
V rámci kompromisu mezi CDU/CSU, SPD a Zelenými byla dohodnuta úprava, podle níž se 100 miliard eur z investičního fondu vyčlení na boj s klimatickými změnami.
Hrozí rizika spojená s obřími výdaji?
Ekonomové se v názoru na dopady takto masivního zadlužení rozcházejí. Někteří varují před nebezpečím výrazného nárůstu státního dluhu a možnými negativními efekty na sousední státy, včetně Česka. Vedle toho existuje pohled, že se Německu podaří stimulovat domácí ekonomický růst, a nepřímo tak podpoří i okolní země.
„Jednorázové vylití takto velkého objemu peněz do ekonomiky představuje klasický proinflační impuls, protože zvyšuje poptávku,“ upozorňuje pro SZ Byznys hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. „Na druhou stranu je otázka, jak rychle se konkrétní projekty skutečně rozjedou – pokud vláda prostředky cílí na infrastrukturní stavby či na obranu, může to trvat déle, než se efekt do ekonomiky naplno promítne,“ dodává.
Podobně i hlavní ekonom ČSOB Private Banking Dominik Rusinko připomíná, že schválení či čerpání obřího fondu se neprojeví okamžitě. „Očekáváme spíš efekt v dalších letech, kolem roku 2026 nebo 2027. Už samotná změna nálady v německé ekonomice ale může něco přinést,“ říká pro SZ Byznys.
Pomůže německá fiskální „bazuka“ podpořit českou ekonomiku?
Česko je s Německem úzce propojeno – dlouhodobě k našim západním sousedům směřovala téměř třetina exportu. Na rozdíl od německé ekonomiky, která v posledních dvou letech stagnovala a potýkala se i s „blbou náladou“ spotřebitelů i investorů, se Česko do jisté míry opírá o domácí poptávku.
„My už jsme se na rozdíl od Německa překlopili do fáze, kdy nás drží domácí poptávka. I bez německého impulsu by česká ekonomika letos mohla růst někde kolem dvou až 2,5 procenta. A tohle ji může ještě výrazně posunout dál,“ odhaduje Sklenář.
Rusinko zdůrazňuje, že hlavní pozitivní efekt by mohl přijít spíše ve střednědobém horizontu. „Pokud by se Německu podařilo nastartovat růst díky těmto opatřením, pozitivní dopad by přišel skrze nové zakázky pro české podniky. Zpracovatelský průmysl, zejména strojírenství, si v poslední době stěžoval na slabou německou poptávku. Teď by se situace mohla změnit k lepšímu,“ vysvětluje.
Jak ovlivní německé investice do infrastruktury české exportéry?
Stěžejní podíl z plánovaných 500 miliard eur by se měl použít na obnovu a rozvoj dopravní sítě či na další infrastrukturní projekty. To se může bezprostředně dotknout i tuzemských firem – od výrobců oceli až po strojírenské podniky s exportem do Německa.
„Německo je pro Česko klíčový obchodní partner. A pokud začne ve velkém investovat do budování infrastruktury, může to znamenat nové zakázky například pro Třinecké železárny nebo další české firmy dodávající strojírenské komponenty,“ podotýká Sklenář.
Jaký dopad bude mít zvýšení německých výdajů na obranu na český průmysl?
Výrazná část peněz z fondu má putovat i na modernizaci německé armády a posílení obrany, což kromě nákupu vojenské techniky a výzbroje zahrnuje i rozsáhlé subdodávky. Ty mohou nabídnout příležitosti pro tuzemské zbrojaře, strojírenské podniky či dodavatele speciálních kovových komponent.
„Když se v Německu zvyšují výdaje na obranu, může to ovlivnit celou řadu oborů od strojírenství až po zpracování kovů. Například dodávky speciálních dílů pro obrannou techniku nebo komponent pro vojenskou a železniční infrastrukturu mohou představovat významnou příležitost i pro české výrobce,“ domnívá se Sklenář.
Může německý finanční balíček ovlivnit český pracovní trh?
Silnější poptávka ze strany Německa by podle ekonomů mohla časem přimět české firmy navyšovat výrobu, a tedy i počty zaměstnanců. Krátkodobě však výrazný efekt na nezaměstnanost či tvorbu nových pracovních míst nejspíš nepocítíme.
„Zlepšení výkonnosti německého průmyslu přinese zakázky i do Česka, ale čekal bych to spíše ve střednědobé perspektivě. Některé infrastrukturní a obranné projekty se spouštějí pomalu a firmy budou teprve postupně navyšovat kapacity,“ říká Rusinko. „Jakmile ale české podniky uvidí, že z Německa proudí více objednávek, začne je to nutit zvyšovat výrobu i zaměstnanost,“ doplňuje Sklenář.
Jak může německý finanční balíček ovlivnit kurz koruny a evropské trhy?
Masivní navýšení německých státních výdajů se promítá do dluhopisových trhů. Výnosy německých desetiletých dluhopisů, které slouží jako důležitý benchmark pro evropské sazby, v den oznámení balíčku prudce vzrostly. Trhy totiž zohledňují jednak vyšší zadlužení, jednak možnost, že vyšší investice pomohou zrychlit hospodářský růst.
„Evropská centrální banka teď nemusí tolik snižovat sazby, protože část práce podpory ekonomiky ‚udělá‘ německá vláda. Tím pádem se může zmenšovat rozdíl mezi českými a evropskými úrokovými sazbami, a to omezuje prostor pro posilování koruny,“ popisuje Rusinko.
Vedle toho by rozprouděná ekonomika největšího evropského státu mohla posílit i samotné euro. „Pokud se německá ekonomika silně oživí, může to povzbudit nejen důvěru investorů, ale i kurz společné měny. Pro Českou národní banku by to znamenalo být obezřetnější při uvolňování měnové politiky, protože by se mohly objevit vyšší inflační tlaky,“ vysvětluje Sklenář.
Jak se německý fiskální stimul odrazí na inflaci?
Tak obří peněžní injekce do ekonomiky má obecně proinflační charakter, jelikož zvyšuje poptávku a související tlaky na růst cen. Záleží ovšem na struktuře balíčku. Masivní investice do průmyslových projektů nebo obrany působí na inflaci jinak než přímé nalévání peněz do spotřeby domácností.
„Rozvolněná fiskální politika je z principu vždy více inflační. Ale faktem je, že výdaje půjdou hlavně do infrastruktury a obrany, což se obvykle pomaleji propisuje do cen – nejde o plošné rozdávání peněz. Přesto je pravděpodobné, že evropské cenové tlaky mohou vzrůst,“ uvádí Rusinko.
Sklenář uzavírá, že vedle samotného rizika růstu cen je na stole i debata o dalším prohlubování německého rozpočtového schodku. „Na jedné straně se tím může urychlit růst, na druhé straně to znamená vyšší zadlužení. Jde o typickou výměnu něčeho za něco – vyšší dluh sice podpoří ekonomickou aktivitu, ale zároveň s sebou nese i riziko vyšší inflace,“ konstatuje.
