Článek
Německo platí coby nejsilnější ekonomika Evropské unie za hospodářský motor kontinentu, takže jakékoliv zaškobrtnutí, neřkuli zadrhnutí pocítí celý kontinent. Zvlášť to platí pro Česko, kterému se občas přezdívá 17. Bundesland, protože je tuzemská ekonomika s tou německou silně provázaná, třetina tuzemského exportu míří k západním sousedům.
Server Focus upozorňuje, že se v německé poválečné historii ještě nikdy nesešlo tolik negativních faktorů v jednom okamžiku jako nyní. Přesně jako v knize i americkém filmu Dokonalá bouře, v němž rybáři z lodi Andrea Gail čelí hned třem meteorologickým fenoménům naráz, přičemž každý z nich samostatně by jim dal pěkně zabrat.
Německo a s ním i celá Evropská unie nyní podle Focusu čelí sedmi fenoménům…
1. Pandemie
Koronavirovou pandemií vše začalo. Od dob španělské chřipky před více než 100 lety svět nic podobného nezažil. V době magnetické rezonance a transplantací srdce lidé po celém světě opět umírali na virus. Vynucené výluky oslabily ekonomiku a státní pokladny. Nové varianty viru znovu a znovu předbíhají očkování a způsobují nové uzávěry v neuralgických bodech světového obchodu, jako je Šanghaj. Nebezpečí nebylo zažehnáno, pouze se dostalo na okraj vnímání. Počet infekcí již opět stoupá a virologové varují před další vlnou opatření po letních prázdninách.
2. Válka
Většina lidí žijících v Evropské unii a kteří si po pádu Berlínské zdi mysleli, že se válka na kontinent nevrátí, procitla ze svého snu 24. února 2022, kdy Rusko napadlo Ukrajinu. Putinův režim tím rozpoutal nejen vojenskou, ale i hospodářskou válku. Jde o dodávky energií na Západ a obilí do celého světa.
Focus píše, že jedním z hlavních odběratelů ruských energií je právě Německo, které se zároveň vzdalo jaderných elektráren. A země se tak prakticky bez přípravy dostává do energetické krize, jakou nezažilo od ropného šoku v roce 1973.
Už nyní v Německu platí stav pohotovosti pro dodávky plynu a toho bude v příštích týdnech přicházet z Ruska méně a méně, v červenci se na dva týdny přísun přes Nord Stream 1 po dně Baltu úplně zastaví – a kdo ví, jestli se tok obnoví.
Německý ministr hospodářství Robert Habeck dal najevo, že se obává úplného přerušení dodávek. Reálně tak hrozí, že německé podniky budou muset zavřít a v zimě bude v bytech zima. Vysoké náklady na energie pak zničí německou, potažmo evropskou konkurenceschopnost, tento proces už koneckonců běží.
Například bavorský premiér Markus Söder ve čtvrtek uvedl, že Německo nemá zajištěné zásobování plynem a varoval, že největší ekonomice EU hrozí infarkt. „Je to mnohem horší, než si většina lidí myslí,“ dodal Söder. Části lidem se kvůli energetické krizi podle něho dramaticky změní život.
3. Inflace
Když před více než deseti lety hrozilo, že vysoké zadlužení některých zemí EU způsobí rozpad eurozóny, vyhlásil tehdejší prezident evropské centrální banky Mario Draghi heslo „Ať to stojí, co to stojí“. Záměrem podle Focusu bylo roztočit tiskařský lis, dokud nebude na trhu dostatek peněz.
To spolu s cenami energií a důsledky pandemie vyhnalo inflaci na rekordní úroveň, která v současnosti přesahuje osm procent. A to už citelně zasahuje i do rodinných rozpočtů, kdy domácnosti reálně chudnou a potenciálně hrozí rozleptání sociální soudržnost.
4. Úroky
S inflací přímo souvisí to, co centrální banky předepisují jako protilátku – zvyšování úrokových sazeb. To samo o sobě není špatný nápad, ale přichází příliš pozdě. Což platí zejména pro Evropskou centrální banku, která s úroky ještě ani nepohnula (ačkoli na červenec ohlásila zvýšení o 0,25 procentního bodu), a už to vyvolává na jižním křídle eurozóny neklid.
Rychlejší postup amerického Fedu pak zase může podle Focusu zadusit hospodářský růst, protože úvěry na investice budou příliš drahé. Ve Spojených státech podle serveru nikdy nenastala fáze zvyšování úrokových sazeb, která by nejpozději po dvanácti měsících nevedla k recesi.
5. Trh práce
Německé společnosti si podle serveru již dávno uvědomily, čemu čelí. Některé už drtí náklady na energie, jiným chybí materiál pro výrobky a odbyt kvůli tomu vázne. Výsledek? Trh práce se obrací a nedostatek pracovních sil se mění v jejich přebytek. Šéf Spolkového úřadu práce Detlef Scheele varuje, že v případě výpadku dodávek ruského plynu by bylo riziko ohrožení pracovních míst v Německu „v současné době velmi vysoké“.
Považuje také za pravděpodobné, že dojde k aktivaci kurzarbeitu a zároveň k prudkému nárůstu nezaměstnanosti. Na druhé straně Atlantiku v USA jsou vyhlídky také chmurné. Významný investor a burzovní expert Dirk Müller napsal: „Lidé, zejména v sektoru s nízkými mzdami, budou propouštěni ve velkém. A to v situaci, kdy jsou zadlužení a úroky z jejich dluhů rostou do nebes.“
Současně se Německo i Česko, stále potýká s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků. Německu chybí řemeslníci, IT specialisté a technici. Zakázky zůstávají nevyřízené, protože se o ně nikdo nemůže postarat.
6. Nedostatek materiálů
V Česku i v Německu je to podobné. Na nevyužitých parkovacích plochách stále stojí nové vozy, kterým chybí třeba jen jeden čip pro zprovoznění elektroniky. Celá dodávka se kvůli tomu zasekla.
Stejný obrázek hlásí i stavebnictví, kterému se u sousedů roky dařilo. Dneska se nikdo do stavby nehrne, protože nedokáže spočítat, kdy a za jakou cenu lze sehnat stavební materiál. Buď uvízl v kontejnerech, které kvůli pandemii nelze včas vyložit, nebo se kvůli zvýšeným nákladům na energie natolik prodražil, že změní všechny cenové kalkulace.
7. Geopolitické nebezpečí
Němci i jejich politici si procházejí nepříjemným rozčarováním, kdy se jim prakticky přes noc rozpadl dekády pěstovaný koncept zahraniční politiky zvaný Wandel durch Handel, volně přeloženo „změna prostřednictvím obchodu“.
Ruský režim se tak nyní stal nepřítelem, ačkoliv se generace německých politiků snažily s Ruskem domluvit.
A co hůř, mnohým v Německu už podle Focusu došlo, že totalitní, a tudíž nepředvídatelné struktury, jaké jsou v Moskvě, panují i v Pekingu. I v Číně Němci, ale také USA, vsadili na myšlenku, že postupné bohatnutí si vynutí politické změny směrem v liberalismu, větším politickým svobodám atd.
Jenže čínské vedení vede obchodní válku s USA, prosazuje strategii nulového růstu, která svírá druhou největší ekonomiku světa a snižuje její desetiletí trvající obrovské tempo růstu na normální úroveň – to vše při omezování vlivu německých (amerických) firem v zemi, které přitom na „říši středu“ sázely jako na prakticky neomezený trh, kde se bude dařit, i když všude jinde bude hořet.
V knize Dokonalá bouře, která vychází ze skutečných událostí, se píše, že situace vznikla tak vzácnou souhrou faktorů, že „horší už to být nemohlo. Bouře vybičovala vlny vysoké deset pater a vítr o rychlosti 190 kilometrů za hodinu. Rozbouřila moře do nepředstavitelných výšek, jaké jen málokdo na světě kdy viděl.“ Druhý den řádění živlů skončilo… Loď Andrea Gail i s posádkou však z povrchu zmizela, doplnil Focus.
Nezbývá než doufat, že je evropská loď bytelnější.
