Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Schodek rozpočtu na rok 2023 dosáhne podle vlády 295 miliard. To se ovšem může podařit jen díky tomu, že příjmy ve výši 100 miliard zajistí nová daň z neočekávaných zisků a že se v rozpočtu rozpustí dalších mimořádných 95 miliard z emisních povolenek a z dividendy společnosti ČEZ.
Detaily rozpočtu zároveň svědčí o tom, že vláda rezignovala na slibované úspory. Návrh ale ještě musí do konce roku schválit Sněmovna.
„Pokud se predikce naplní, v roce 2023 by se jednalo o deficit důchodového systému ve výši 62,5 miliardy korun,“ upozorňuje zpráva k rozpočtu. Její autoři doplňují, že dosud nejhorší byl rok 2013, kdy schodek důchodů dosáhl 55 miliard.
Právě tato jedna z klíčových položek ilustruje celý rozpočet na rok 2023. Náklady na důchody se zvyšují proti letošku o 81,2 miliardy a příjmy přitom porostou nápadně pomaleji. Zvýšení si vynutil platný zákon, podle kterého se musí penze mimořádně valorizovat, pokud příliš prudce rostou ceny. To je však pouze část pravdy. Schodek důchodového systému by byl o 19 miliard nižší, kdyby vláda od ledna nezaváděla tzv. výchovné, tedy příspěvek ke starobnímu důchodu ve výši 500 korun měsíčně pro ženy za každé vychované dítě.
Rozpočet 2023
| v miliardách Kč | růst v procentech proti rozpočtu 2019 | |
|---|---|---|
| Příjmy celkem | 1928 | 31,6 |
| Výdaje celkem | 2223 | 47,7 |
| Příjmy po očištění od mimořádných položek | 1733 | 18,3 |
| Výdaje po očištění od mimořádných položek | 2123 | 41,1 |
Pozn.: V tabulce jsou uvedeny příjmy a výdaje očištěné od mimořádných příjmů a výdajů uplatněných v rámci energetické krize (windfall tax, regulace cen apod.)
Zdroj: Ministerstvo financí
Dramatickým zvýšením státních výdajů reagovala vláda Andreje Babiše na pandemii covidu v letech 2020 a 2021. Návrh rozpočtu na rok 2023 přitom svědčí o tom, že stejný recept zvolil kabinet Petra Fialy proti energetické krizi. Stejně jako za Babiše se i dnes výdaje zvyšují meziročně o 200 miliard, mimo jiné také v kapitolách, které s krizí nemají bezprostředně nic společného.
Tváří v tvář ruské agresi na Ukrajinu zvyšuje Fialova vláda o 23,7 miliardy výdaje na armádu, zároveň jí inflace nutí valorizovat důchody. Se současnou krizí však nesouvisí, že se rozpočet Ministerstva dopravy drží nad 110 miliardami, tedy na úrovni o 40 miliard vyšší než v předkrizovém roce 2019. S agresí ani vysokými cenami plynu nemá nic společného, že vláda připlácí penzistkám ze zadluženého důchodového účtu, anebo se chystá utratit za nemocenskou 51 miliard, tedy částku o 15 miliard vyšší ve srovnání s rokem 2019. Strany koalice Spolu kritizovaly navyšování počtu státních zaměstnanců v časech levicových vlád, napřesrok jich však proti letošnímu stavu přibude osm tisíc. Z toho na vojáky a příslušníky policie připadají necelé dva tisíce nových míst.
Důležité položky ve výdajích
| V milionech Kč | růst v procentech proti rozpočtu 2019 | ||
|---|---|---|---|
| Doplatek na zdravotní pojištění | 141 759 | 93,3 | |
| Ministerstvo obrany | 111 809 | 67,5 | |
| Ministerstvo dopravy | 112 701 | 55,3 | |
| Odvody Evropské unii | 64 500 | 47,9 | |
| Ministerstvo práce a sociálních věcí | 899 424 | 41,2 | |
| z toho: | důchody | 656 609 | 42,3 |
| sociální podpora | 61 369 | 42 | |
| nemocenská | 51 000 | 40,9 | |
| sociální ústavy | 34 053 | 36,3 | |
| Ministerstvo školství | 270 771 | 31,6 | |
| z toho: | regionální školy | 201 461 | 40,2 |
| výzkum a vysoké školy | 51 221 | 10,7 | |
| Ministerstvo vnitra | 99 733 | 28,7 | |
| Úřad vlády | 1 403 | 28,4 | |
| Ministerstvo zahraničních věcí | 10 000 | 23 | |
| Ministerstvo spravedlnosti | 36 538 | 19,8 | |
| Parlament ČR | 2 214 | 13,8 | |
| Kancelář prezidenta | 432 | 11,1 | |
| Ministerstvo financí | 23 959 | 1,4 |
Pozn.: Tabulka neuvádí údaje za resorty průmyslu, zemědělství, životního prostředí, místního rozvoje a kultury. Obecné statistiky jsou zavádějící, protože je ovlivňují platby Evropské unie
Zdroj: Ministerstvo financí
V kapitole Všeobecná pokladní správa má vláda připravenu částku 100 miliard korun, s jejíž pomocí chce financovat strop pro dodávky energií domácnostem a menším firmám. Tuto mimořádnou položku na výdajové straně pokryje z výnosů dočasně zavedené windfall tax (daně z neočekávaných zisků) od energetických a finančních společností. Bilanci však vylepší ještě dvěma mimořádnými kroky. Do rozpočtových příjmů převede celkem 82,5 miliardy výnosů za emisní povolenky, o 63 miliard víc než letos. Na příjmové straně rozpočtu pro rok 2023 skončí i dividendy státních podniků, tedy především společnosti ČEZ. Dosáhnou 45 miliard, tedy částky o 32 miliard vyšší než v letošním roce. Zmíněných 95 miliard ovšem není vázáno na konkrétní pomoc proti energetické krizi.
Mohou být použity například na pokrytí deficitu důchodového účtu či na zbrojení. Zvýšené výdaje na důchody a obranu však bude třeba hradit i v příštích letech, až nebude možné mimořádné výnosy z povolenek a dividend v rozpočtu rozpouštět.
„Stát je při své velikosti a rozsahu jím poskytovaných veřejných služeb ze stávajících příjmů neufinancovatelný,“ uvedl předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl nedlouho před publikací definitivní verze rozpočtu. Zároveň varoval, že „avizované zásahy do energetického trhu mohou pro veřejné rozpočty znamenat bezprecedentní a přitom dlouhodobou zátěž“.
Slova o příliš štědrém státu potvrzuje i srovnání navrženého rozpočtu s obdobným dokumentem z předkrizového roku 2019. V následujícím čtyřletém krizovém období vyrostou výdaje o 48 procent, po odečtení mimořádných sto miliard na financování cenového stropu o 41 procent. O víc než 40 procent si přitom polepšily kapitoly Ministerstva obrany, dopravy a práce, vedle nich položky, ze kterých se hradí odvody státu státním pojišťovnám a platy učitelů základních a středních škol. Tím resorty více než pokryjí inflaci, která podle předpovědi Ministerstva financí dosáhne za období 2019–2023 celkem 35 procent.
Přitom se ve stejné době příjmy rozpočtu zvýšily jen o 18 procent – pokud se do nich nezapočte na příští rok plánovaná windfall tax ani vyšší výnosy z povolenek a dividend.
