„Časy zneužívání naší dobroty jsou u konce.“ Trump odpálil celní bombu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Desítky let byla naše země plundrována a znásilňována. Zahraniční leadeři brali naši práci a to už se nikdy nestane. Dnes nadešel jeden z nejdůležitějších dnů v naší historii,“ oznámil Donald Trump ve středu a následně podepsal exekutivní příkaz uvalující cla na země z celého světa. Mezi nimi například na 34 procent na zboží z Číny, 20 procent na zboží z Evropské unie či 26 procent na Indii.

Základní celní sazba proti všem dovozcům je deset procent. Tyto tarify začnou platit od 5. dubna, zatímco daně z dovozu vyšší než deset procent proti konkrétním zemím platí od devátého dubna. To naznačuje, že si v takovém případě chce Trump vytvořit delší prostor pro vyjednávání.

Trump nejprve promluvil ke svým příznivcům a vysvětlil, že by fér bylo, aby Spojené státy uvalily na své partnery dvojnásobná cla, než nakonec mají vstoupit v platnost. Následně ukázal tabuli se zaváděnými cly. Čína dostane cla ve výši 34 procent, Evropská unie 20 procent, Vietnam 46 procent, Tchaj-wan 32 procent, Japonsko 24 procent, Indie 26 procent, Jižní Korea 25 procent, Thajsko 36 procent, Švýcarsko 31 procent, Indonésie 32 procent.

Jedinou výjimkou z cel bude prozatím zboží z Kanady a Mexika, které je v souladu s dohodou mezi Spojenými státy a Kanadou a Mexikem podepsanou za Trumpova prvního funkčního období.

„Po léta byli tvrdě pracující američtí občané nuceni sedět stranou, zatímco jiné národy bohatly a získávaly moc, z velké části na náš úkor. Nyní je však řada na nás, abychom prosperovali,“ řekl Trump.

Prezident USA od lednové inaugurace podnikal tvrdé kroky proti obchodním partnerům USA. Cla proti zemím z celého světa přišla na řadu jako „zlatý hřeb“ Trumpovy celní války, jíž chce udělat „USA znovu bohaté“.

Navýšení cel vůči dovozcům do USA zdraží jejich produkty, takže nebudou na americkém trhu podle plánu konkurenceschopné a jak Trump doufá, nahradí je tamní firmy. Sněhová koule důsledků ale s největší pravděpodobností způsobí stejné odvetné kroky postižených zemí a celní válku tak pocítí úplně všichni.

„Toto bude Zlatý věk Spojených států, z nějž se vrátíme velmi silní. Dlouhá desetiletí uplatňovaly ostatní země na Spojené státy neférová cla, kradli naše duševní vlastnictví a nyní tvrdí, že my na ně obchodně útočíme. Časy zneužívání naší dobroty jsou u konce,“ oznámil Trump příznivcům před Bílým domem.

Mezi zasaženými zeměmi je většina světa od Evropské unie přes Brazílii až po Jižní Koreu.

Tyto státy nemají s USA prezidentovou optikou obchodně férové vztahy. To jinými slovy v případě některých znamená, že do Spojených států více zboží vyvážejí, než z něj dovážejí. Tento deficit platí například o Evropské unii nebo Číně. Z tohoto důvodu používá Trump termín „reciproční“ neboli odvetná cla, protože jimi svou optikou pouze narovnává neférové obchodní podmínky, jež dosud platily vůči americkým exportérům.

„Za současnou situaci nemohou ostatní země, ale minulá administrativa Joea Bidena. Už během kampaně jsem řekl, že budu uvalovat cla a své slovo jsem dodržel. Je skvělé držet své slovo, což jsem přesně udělal. Pokud vyrábíte své zboží v USA, žádná cla platit nebudete,“ oznámil Trump.

Prezident v tomto kontextu operuje s termínem „reciproční“ například v oblasti cel Evropské unie na americká auta. Ta dosahují výše deseti procent, zatímco vývozci aut z EU do USA platili pouze 2,5procentní poplatky. Prezident ve snaze narovnat tento rozdíl zavedl cla ve výši 25 procent na dovezená auta jak z Unie, tak i dalších zemí. Tarify se zatím týkají pouze celých vozů, od května pak dojde ve stejné výši i na autodíly.

„Cla se nedotknou českých automobilek přímo, protože do USA dovážíme méně než procento naší produkce. Dopadnou na nás především skrze vývoz do Unie, hlavně do Německa a na Slovensko. Obě země patří mezi nejzasaženější státy EU novými tarify a současně mezi země, do nichž je náš vývoz aut nejvyšší. Z evropského pohledu očekávám, že export do USA poklesne pravděpodobně o desítky procent, protože s celní přirážkou budou i prémiová auta jako Audi, BMW a Mercedes, která na druhou stranu Atlantiku z EU putují v největším množství, drahá. Tím pádem klesne i celková výroba aut,“ vysvětluje pro SZ Byznys šéf Sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl.

Poplatky za dovoz vozů do USA rozdělila hlava Spojených států na dvě fáze – celé vozy v dubnu a díly v květnu. Tento tah má zřejmě více důvodů, především jde ale o politickou strategii. Odklady, rozdělení daně z dovozu a měnící se termíny fungují jako nátlaková strategie, kterou Trump tlačí ostatní země k ústupkům ještě před samotným „trestem“.

V minulosti už se opakovaně ukázalo, že prezident dokáže otočit tarifním kormidlem ze dne na den, pokud zasažená protistrana vyhoví jeho zájmům, jak bylo patrné v případě Mexika.

Tomu americký prezident vyčítá, že nedostatečně hlídá severní hranice, jimiž do Ameriky proudí droga fentanyl a uprchlíci. Proti němu zavedl Trump cla, Mexiko vyslalo na hranice deset tisíc příslušníků národní gardy a jednalo se Spojenými státy. Sousedovi USA se tak daří zatím odkládat platnost cel, která by mexickou ekonomiku poslala do recese. Jenže, jak pro SZ Byznys podotýká europoslankyně z Výboru pro mezinárodní obchod, Markéta Gregorová (Piráti), na Evropskou unii obdobná nátlaková strategie platit nebude.

„Trumpova administrativa ukazuje, že její obchodní politika nestojí na stabilních dohodách, ale na impulzivních gestech a honbě za titulky. Když se Spojené státy nejsou schopné držet vlastních závazků ani vůči nejbližším sousedům, proč bychom měli věřit, že budou hrát férově s Evropou? Evropská unie si nenechá diktovat pravidla,“ říká Gregorová.

Její slova potvrzují vyjádření politiků EU včetně předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové či německého kancléře Friedricha Merze. Pro SZ Byznys je potvrdili rovněž čeští zástupci v Evropském parlamentu.

„Byla jsem před dvěma týdny ve Spojených státech a mluvila s některými kongresmeny. Z mé návštěvy si odvážím dojem, že Trump není ochoten jednat s evropskými politiky, stejně jako jeho administrativa. Za takové situace nezbývá nic jiného než reagovat stejnou mincí. Hrbení se před Trumpem nás nikam nedostane,“ sdílí své dojmy europoslankyně Danuše Nerudová (STAN).

Podle bývalého viceguvernéra ČNB a europoslance Luďka Niedermayera Trump přistupuje k celní politice jako k počítačové hře.

„Trump hraje domácí kartu víc politickou než ekonomickou, protože ty ekonomické dopady cel jsou přinejmenším vysoce diskutabilní. Vidíme, že americký prezident je nepředvídatelný a se cly si hraje, jako kdyby hrál nějakou počítačovou hru. My se musíme zaměřit na to, co můžeme udělat my. V tomto kontextu vidím z naší strany hlavně dvě možnosti. Jednak odvetná opatření vůči USA a druhak zlepšování obchodu s jinými partnery,“ vysvětluje pro SZ Byznys.

V případě odvetných opatření má dojít ze strany Evropy k několika krokům. Jednak k zavedení cel v celkové výši 26 miliard eur na politicky citlivé zboží USA, jako jsou například motorky Harley-Davidson či bourbon Jack Daniels. To oznámila Evropská komise ještě před zavedením amerických cel na automobily.

Po středečním oznámení dojde podle dostupných informací i k unijní odvetě na technologické giganty Spojených států, jejichž šéfové patří často mezi Trumpovy sympatizanty. Na odvetná cla vůči citlivému zboží má Unie zavést cla 13. dubna. Technologické společnosti včetně obrů jako platební systém Pay Pal, Apple či majitele sociální sítě Facebook neboli společnost Meta chce Unie zakročit skrze zákon o digitálních trzích.

Odvetné plány chystají rovněž další země včetně Kanady, Číny, Japonska a Jižní Koreje. Vzájemná smršť cel tak má potenciál dopadnout tvrdě i na Spojené státy. Banka Goldman Sachs s odkazem na „den osvobození“ zvýšila pravděpodobnost recese USA v příštím roce z 20 procent na 35 procent.

Nejhůře by cla mohla postihnout země, jako je Indie, Brazílie, Vietnam a další státy jihovýchodní Asie a Afriky. Podle nedávné analýzy investiční banky Morgan Stanley mají tyto země jedny z největších rozdílů v celních sazbách na americké zboží dovážené do jejich zemí v porovnání se sazbami, které jim účtují Spojené státy.

Ekonomové investiční banky poznamenávají, že Brazílie, Indonésie, Indie, Thajsko a Vietnam mají nejvyšší podíl výrobků s více než pětiprocentním rozdílem v těchto sazbách.

Zde je tudíž pravděpodobnější, že půjdou Trumpovi takříkajíc na ruku. Stejně tak může dojít k reorganizaci světových obchodních vztahů, kde se země, jež neuplatňují nátlakovou strategii, pokusí dopady celních válek limitovat tím, že posílí obchodní vazby mezi sebou. Evropská unie v tomto kontextu například dospěla na podzim k dohodě se státy Jižní Ameriky známé jako Mercosur a blíží se i k další smlouvě s Indií.

Současně se Unie snaží prostřednictvím eurokomisaře Maroše Ševčoviče zahájit dialog, jímž by dopady celní války zmírnila a se Spojenými státy udržela co nejlepší obchodní vztahy. Ostatně EU a USA mají nejrozvinutější obchodní a investiční vztahy a také nejtěsnější hospodářské vztahy na světě. Společně reprezentují téměř 30 procent globálního obchodu se zbožím a službami a 43 procent světového HDP.

Při současné strategii Donalda Trumpa se však může časem stát, že kdo bude mít možnost, tak z obchodu s USA odejde. Pokud to ale bude možné.