Článek
Norský státní investiční fond zaznamenal v první polovině letošního roku pokles hodnoty v celkové výši 1,68 bilionu norských korun (přibližně 4,2 bilionu Kč), tedy o 14 procent. Takzvaný ropný fond, který v Norsku spravuje peníze získané z prodeje ropy a zemního plynu, to uvedl na svém webu.
Turbulence na finančních trzích se tak nevyhnuly ani největšímu fondu svého druhu na světě, akcie a dluhopisy negativně reagovaly na obavy z globální recese a prudce rostoucí inflaci. Tento nepříznivý mix vedl k nejhoršímu pololetnímu výnosu v šestadvacetileté historii tohoto fondu.
„Trhy ovlivňovaly rostoucí úrokové sazby, vysoká inflace a válka na Ukrajině. Akciové investice poklesly až o 17 procent. Obzvláště špatně si vedly technologické akcie s výnosem minus 28 procent,“ uvedl v tiskové zprávě generální ředitel fondu Nicolai Tangen.
Celkem 68,5 procenta prostředků bylo ke konci června investováno do akcií, 28,3 procenta do instrumentů s pevným výnosem (například dluhopisy), tři procenta do realitních fondů neobchodovaných na burze a 0,1 procenta do infrastruktury obnovitelných zdrojů energie.
Všechny sektory, do kterých fond investuje, zaznamenaly v prvním pololetí záporné výnosy, kromě energetického sektoru, kde výnosy činily 13 procent, protože ceny energetických komodit po ruské invazi na Ukrajinu prudce vzrostly. Centrální banky v letošním roce v rámci boje proti inflaci agresivně zvyšovaly úrokové sazby, což vedlo ke zvýšení nákladů na úvěry a snížení marží podniků.
Největší poklesy v akciovém portfoliu fondu konkrétně zaznamenaly akcie Meta Platforms, tedy společnosti vlastnící Facebook. Následovaly Amazon a Apple.
Podle analytika Economist Intelligence Unit Matthewa Oxenforda je současná výkonnost fondu příznakem širšího trendu ve většině velkých investičních fondů. „V první polovině roku 2022 došlo k výrazným otřesům na finančních trzích po celém světě a většina diverzifikovaných fondů zaznamenala pokles své hodnoty,“ uvedl pro zpravodajskou CNBC Oxenford.
„Globálně tyto poklesy z velké části způsobilo agresivní zpřísňování měnové politiky ze strany centrálních bank, což vedlo k prudkému poklesu investic do rychle rostoucích firem v prudce se rozvíjejících odvětvích, jako jsou například technologie. Zvýšila se totiž návratnost bezpečnějších investic a celosvětově se zmenšil počet vysoce rizikových investic,“ vysvětluje dále Oxenford.
Vzhledem k tomu, že je fond vysoce diverzifikovaný a používá dlouhodobější investiční strategii, je podle Oxenforda pravděpodobné, že tuto bouři přečká.
„Mimořádně vysoké růsty, které jsme viděli v letech 2020 a 2021, se však pravděpodobně jen tak nevrátí. Úrokové sazby globálních centrálních bank se totiž nejspíš v dohledné době nevrátí na úroveň blízkou nule z dob pandemie,“ odůvodňuje analytik.
Norský státní investiční fond, založený v roce 1996, investuje příjmy z norského ropného a plynárenského sektoru a vlastní podíly ve více než 9 300 společnostech po celém světě, přičemž vlastní 1,3 procenta všech akcií obchodovaných na burzách. Řídí ho centrální banka, kterou tím pověřilo ministerstvo financí.
Cílem fondu je zajistit, aby mělo Norsko dostatek peněz i v době, kdy éra fosilních paliv skončí. Peníze fond investuje výhradně mimo Norsko, aby nepřehříval norskou ekonomiku. Na každého občana Norska nyní připadá z fondu podle přepočtu kurzu zhruba 5,4 milionu českých korun.
Hodnota norského státního fondu činí 12,3 bilionu norských korun (přibližně 30,6 bilionu Kč) a rovná se zhruba velikosti mexické ekonomiky, která byla loni podle serveru WorldData 15. největší na světě.
Největší procentuální ztrátu fond zaznamenal v roce 2008, kdy světová finanční krize snížila jeho hodnotu za celý rok o 23 procent, ačkoli velikost fondu byla tehdy podstatně menší a celková ztráta činila 633 miliard norských korun. Naopak velmi dobře se fondu dařilo v roce 2019, kdy výnos činil 20 procent.
Norsko se 27. února rozhodlo, že se investiční fond zbaví všech aktivit v Rusku, a to kvůli invazi ruských vojsk na Ukrajinu. Má však problém s realizací svého rozhodnutí, protože Rusko zakázalo cizincům obchodovat na svých akciových trzích. Fond tehdy uvedl, že má podíly ve 47 firmách a vládní dluhopisy v hodnotě zhruba 25 miliard norských korun.
