Článek
Česká infrastruktura si stojí v eurounijním srovnání mírně nadprůměrně. V nejnovějším pilíři Indexu prosperity Česka, který se zaměřuje na dopravní infrastrukturu a digitalizaci, se totiž ČR umístila na 12. místě z 27 zemí.
V kategoriích dopravní infrastruktury zabodovalo Česko hustotou železniční sítě, která se však proměnila spíš ve skanzen, kde na vysokorychlostní trať nenarazíte.
V digitálním světě internetu je to podobné, připojení ke světové síti má skoro každá domácnost (89 %), ale vysokorychlostní připojení k internetu je dostupné jen na 52,5 procenta území, což odpovídá až 22. místu v EU. Například v sousedním Německu, které se umístilo na 14. místě, pokrývá vysokorychlostní internet 74,9 procenta území a v sousedním Polsku například 70 procent území.
V Česku je dostupnost vysokorychlostního internetu nejhorší v málo osídlených oblastech. Pokrytí tu dosahuje pouhých sedm procent. Horší už je to jen v Řecku, kde takové oblasti nejsou pokryty vůbec. Průměr EU přitom dosahuje 37 procent a nejlépe si vedou státy jako Malta, Nizozemsko či Lucembursko, kde se pokrytí blíží stu procent.
Výstavba internetové infrastruktury mimo jiné závisí i na situaci ve stavebnictví, kde většímu rozvoji leží v cestě stavební legislativa a související byrokracie.
První díl Indexu prosperity o dopravní a digitální infrastruktuře
„Internet pro domácnosti není možné rozvíjet bez kopání do země a kopání vyžaduje povolení. Proces získání těchto povolení v České republice trvá bohužel neskutečně dlouho,“ podotýká Martin Orgoník, ředitel pro vnější vztahy a udržitelnost ve společnosti T-Mobile Czech Republic.
Jak vyplývá ze zkušeností operátorů, není nic zvláštního, když získání potřebných povolení trvá více než rok, což je například čtyřikrát déle než v Dánsku nebo ve Finsku. „Pro příklad, když se staví základnová stanice pro mobilní sítě, v minulém století mělo územní rozhodnutí dvě strany A4 a dnes je těch stran devět,“ popisuje Orgoník.
Stavební legislativa ale není jedinou překážkou při zvyšování pokrytí vysokorychlostním internetem, té může bránit i nedostatečná poptávka.
„Mnoha uživatelům mohou sítě s ‚nevelmi vysokou kapacitou‘ pro jejich potřeby dostačovat,“ vysvětluje bývalý předseda Českého telekomunikačního úřadu Jaromír Novák. „Ale i to se postupně mění s tím, jak rostou preference uživatelů směrem k video obsahu na vyžádání, a tím i náročnost domácností na objem dat,“ dodal.
Stát se digitalizuje pomalu
Česko ve srovnání s ostatními zeměmi pokulhává také v digitalizaci státní správy. Její úroveň totiž odpovídá 20. místu v EU, vyplývá to z dat indexu DESI. V něm jednotlivé státy dostávají body v kategoriích, jako jsou otevřená data, úroveň e-governmentu pro občany i firmy či třeba možnosti automatického předvyplnění online formulářů.
Česko v rámci tohoto hodnocení získalo 58,6 bodu, zatímco třeba první Estonsko 91,7 bodu a poslední Rumunsko 21,5 bodu.
„Původní procesy obsluhy agend nejsou připravené na uživatelsky příjemné fungování, vyvstává tedy dramatická potřeba změn procesů a agend,“ míní expert na digitalizaci ze společnosti IBM Václav Provazník.
„V ideálním případě je možné danou situaci vyřešit z jednoho místa – portálu či aplikace – a po kabelech už mohou mezi úřady putovat data nebo procesy nebo agendy samy,“ doplnil. Nejlépe bez nutnosti zapojení úředníků, kteří se tak mohou věnovat složitějším situacím a výjimkám, které občané nebudou schopni vyřešit na dálku sami.
Přes tyto překážky se však Češi učí komunikovat se státem online, e-government u nás využívá 68 procent populace. To sice odpovídá 15. místu v EU, každopádně z dlouhodobého hlediska se situace u nás zlepšuje. Například ještě v roce 2013 s úřady online komunikovalo jen 29 procent Čechů.
Banky kontaktu se státem na dálku raketově pomohly
Velkým krokem vpřed přitom bylo pro Česko zavedení bankovní identity, která zjednodušuje komunikaci lidí jak se státem, například přes Portál občana či službu Moje daně, tak i se soukromými firmami.
„Dramatický nárůst přihlášení ke službám státu digitální cestou je vidět již od ledna 2021, kdy jednotlivé banky začaly vydávat první bankovní identity svým klientům. Od té doby se ke službám státu přihlásilo prostřednictvím BankID více než 1,3 milionu osob,“ říká Marek Růžička, výkonný ředitel společnosti Bankovní identita.
Za zhruba první rok fungování registruje bankovní identita již přes 10 milionů transakcí, což znamená, že ji každý registrovaný uživatel využil průměrně osmkrát.
Pokud jde obecně o digitalizaci v oblasti financí a bankovnictví, pohybují se Češi nad unijním průměrem. Například ve využívání internetbankingu jsme 9. v EU. Jeho prostřednictvím spravuje své finance 70 procent české populace.
Nadprůměrně si vedeme i v dostupnosti platebních terminálů, v jejich přepočtu na obyvatele je Česko v EU na 11. místě. Předčí například Švédsko, Dánsko či Německo, ve kterých jsou platební terminály dostupné nejméně v EU. Zatímco u nás na tisíc obyvatel připadá 27,4 platebního terminálu, u našich západních sousedů je to pouze 11,7.
Platební terminály jsou dostupnější převážně v jihoevropských státech. „Souvisí to jednoznačně s turismem, protože turisté zjistili, že je podstatně jednodušší platit kartou, než se bát, že někde ztratí svoji pracně vydělanou hotovost,“ vysvětluje mluvčí Global Payments Ondřej Holoubek.
Obchodníci na jihu Evropy turistům velmi aktivně vycházejí vstříc, výjimkou je pouze Chorvatsko, kde se někdy nedá zaplatit kartou vůbec. „Zde to ovšem souvisí s elektronickou evidencí tržeb, protože někteří tamní podnikatelé nechtějí danit příjmy,“ míní Holoubek.
V Česku připadá na 10 tisíc obyvatel 4,9 bankomatu. To odpovídá v rámci EU 22. pozici. Nicméně menší počet bankomatů nemusí nutně znamenat jejich nedostatek, může totiž naopak poukazovat na to, že se daří přesouvat bankovnictví do digitálního prostoru.
V tuzemsku například dlouhodobě roste obliba bezkontaktního placení, přičemž tento růst výrazně umocnila covidová pandemie. „Až do začátku pandemie se objem plateb kartou zvedal okolo dvou až pěti procent ročně. Během pandemie vyskočil o 25 procent, protože lidé se báli, že by na bankovkách mohl ulpět virus. U těchto čísel již zůstalo,“ uvedl Ondřej Holoubek.
Podle Holoubka je dnes 99 procent plateb bezkontaktních a 25 procent z nich se uskutečňuje prostřednictvím mobilu nebo hodinek. To předtím vůbec neexistovalo. „V současnosti jde zhruba 60 procent bezkontaktních plateb přes Apple Pay, 35 procent přes Google a 5 procent přes Garmin,“ upřesnil mluvčí Global Payments.
Výkonný ředitel Visa pro Česko Petr Polák uvádí, že Česká republika je evropským lídrem v mobilních a bezkontaktních platbách dlouhodobě.
V rámci pilíře Digitalizace a infrastruktura Indexu prosperity se hodnotila také vybavenost země dopravními možnostmi. Ze srovnání například vyplynulo, že žádná země v Evropské unii nemá hustší síť železnic než Česko. Díky tomu se zařadilo mezi nadprůměrné země v rozvoji dopravní infrastruktury.
Česká republika však nemá dost dobíječek pro elektromobily, zastávky veřejné dopravy jsou hůř dostupné než v jiných zemích a v povědomí lidí převládá špatný dojem o kvalitě silnic.
Index prosperity Česka
Index prosperity je společným projektem portálu Evropa v datech a České spořitelny.
Zkoumá kromě makroekonomických údajů celou řadu dalších významných aspektů a hledá cesty, jak zlepšovat podmínky života jednotlivců i podnikání v Česku. Index je postaven na deseti základních pilířích.
Jednotlivé výsledky jsou vyhodnocovány jako pořadí států.
- Stav české ekonomiky – více čtěte ZDE
- Kvalita vzdělávání a výzkumu – více čtěte ZDE
- Solidarita a důvěra ve společnosti – více čtěte ZDE
- Stav životního prostředí – více čtěte ZDE
- Úroveň bydlení – více čtěte ZDE
- Úroveň infrastruktury – více čtěte ZDE
- Kvalita trhu práce – více čtete ZDE
- Finanční zdraví obyvatel – více čtěte ZDE
- Kvalita podnikatelského prostředí – více čtěte ZDE
- Zdraví a bezpečnost obyvatel – více čtěte ZDE