Článek
Německé trhy ve středu pocítily tíhu zelené energetiky. Mezi pátou a šestou hodinou večer cena elektřiny na krátkodobém velkoobchodním trhu vystoupala na 820 eur za MWh, což byla nejvyšší hodinová cena v letošním roce.
Výkyv se projevil i na českém trhu, kde se cena dostala ke 400 eurům za MWh, poté klesla na 100 eur za MWh.
Většina odběratelů elektřiny však nárůst ceny nepocítí. „U fixovaných smluv nebo smluv na dobu neurčitou mají dodavatelé nákup rozdělený do delšího časového období. S takovými anomáliemi se počítá, a pokud jejich četnost neroste, neprojeví se vůbec,“ říká ředitel obchodníka s energiemi Yello Michal Kulig.
Naopak zákazníci s produktem navázaným na spotový trh uvidí nárůst na svém účtu výrazně. „Jde to ruku v ruce s tím, že ve chvíli růstu spotřeby je nedostatek výkonu. V takových hodinách se nárůst ceny dotkne nejvíce zákazníků se spotovým produktem,“ říká Kulig.
Za tento výkyv ceny může především počasí. V Německu totiž bylo téměř bezvětří a společně s menším slunečním svitem způsobily, že 6. listopadu byla výroba větrných elektráren v Německu prakticky nulová a fotovoltaika vyráběla třetinu obvyklé hodnoty.
„Byl to krátkodobý, ale velmi výrazný pokles. Déletrvající bezvětří se objevuje zřídka, ale dokáže potrápit. Namátkou mě napadá příklad z ledna roku 2017, kdy na přibližně 10 dní klesl výkon fotovoltaiky a větru v Německu na cca méně než třetinu očekávaných hodnot. Vždy se to promítne do zvýšení průměrné ceny elektřiny. Prozatím je ten vliv mírný, ale může růst,“ říká ředitel strategie EGÚ Brno Michal Macenauer.
Někteří analytici předpokládají, že k podobným výkyvům může do budoucna docházet častěji a cena může atakovat až 1000 eur za MWh, což už se rovná extrémům během energetické krize v roce 2022, k nimž však docházelo zejména kvůli vysokým cenám plynu, které reagovaly na okolnosti válečného konfliktu na Ukrajině.
Nyní je důvodem nestabilní výroba z obnovitelných zdrojů, která je závislá na přízni počasí. Na výpadek výroby dokážou pružněji reagovat fosilní elektrárny, jejichž výkon je možné relativně rychle zvýšit nebo snížit podle potřeby.
Prozatím má za obnovitelné zdroje co zaskakovat. Budou se ale častěji střídat období vysokých cen.
„Tím, že v soustavě přibývá obnovitelných zdrojů, je potřeba velkého výkonu vysoká. Zároveň proti tomu jde to, že se klasické uhelné zdroje odstavují. Výsledkem je, že se musí rychle spouštět emisní zdroje, jako třeba plynové elektrárny. Jejich provoz je však mnohem dražší než běžný uhelný zdroj, potom cena stoupá,“ říká Kulig.
„Žádná katastrofa se zatím nekoná, prozatím má za obnovitelné zdroje co zaskakovat. Budou se ale častěji střídat období vysokých cen, a naopak období velmi nízkých cen,“ vysvětluje Macenauer.
Česko ani Německo zatím nemají vybudovaný dostatek plynových zdrojů, které by podobné výkyvy vykrývaly. Němci tak musejí pálit uhlí ve velkém a dovážet elektřinu ze sousedních zemí. Ve středu mířilo do Německa téměř 12 GW výkonu, což je zhruba 16 procent tamního zatížení. Fosilní elektrárny pak obstaraly 46 GW výkonu.
Podle nedávno zveřejněných scénářů provozovatele tuzemské přenosové soustavy ČEPS o budoucnosti české energetiky se Česko stane po roce 2025 z čistého vývozce dovozcem elektřiny.
„Podle ČEPS, ale i podle našich výhledů může mít Česko roční deficit elektřiny až na úrovni 18 TWh. To je více než 30 procent dnešní spotřeby. Nastane to, pokud by se nerealizovaly nové zdroje a spotřeba rostla. Je třeba před tím varovat, ale zároveň odhaduji, že se to nestane,“ říká Macenauer.
S nedostatkem poroste i cena elektřiny. „Deficit tak jako tak zažijeme, byť snad ne tak vysoký. Byli jsme zvyklí, že cena klesala, přinejmenším pro zimní období ale bude do budoucna výrazně narůstat a při určité úrovni cena zajistí provoz nezbytných zdrojů. Trh si cenu vždy najde, ale může být velmi vysoká,“ popisuje Macenauer.
Česko by si však mohlo spolu s německou elektřinou z obnovitelných zdrojů přivézt i vyšší či nižší cenu. „Už dnes je cena extrémně propojená s Německem. Jsou tam rozdíly dané aktuální situací, ale ceny se vyvíjejí stejně. Propojené jsou trhy na delší období, ale i krátkodobě,“ říká Kulig.
Kulig dodává, že cenové kolísání může být častější i v létě, kdy naopak větrným a solárním elektrárnám přeje. Docházelo by však k poklesům cen až do záporných hodnot.
