Článek
„Míříme k největšímu ekonomickému boomu za celá staletí,“ napsal Adam Woodward ze španělského serveru EuroWeekly. „Španělsko je ekonomickou hvězdou Evropy,“ potvrzuje německý Handelsblatt. Opatrnější je britský deník The Times, který chladně připomíná, že Evropa čelí nejhorším ekonomickým potížím od dluhové krize před deseti lety – pokud se nepočítá výjimečné období po nárazu pandemie. Zároveň však Times pokládá klíčovou otázku: „Jak je možné, že právě Španělsko překonává své evropské protějšky?“
Novináři tak reagují na čtvrteční zprávu Eurostatu, podle níž evropská ekonomika vyrostla ve třetím čtvrtletí meziročně o procento. Německo, Rakousko a Maďarsko zažily mírný propad, další, včetně Itálie, stagnují, většina ostatních, mezi nimi Francie a Česko, dosáhla slabého růstu. Ovšem Španělsko vyrostlo o 3,4 procenta. Konkurovat tomu může jen malá ostrovní ekonomika Kypru.
Nepochopitelné se to zdá být při vzpomínce na období covidu v roce 2020. Ekonomika pyrenejské země se propadla o 11 procent, tedy nejvíc v Evropě, nezaměstnanost překročila hranici 15 procent, státní dluh se nezastavil ani pod úrovní 100 procent HDP. Přitom už o rok později se začala rozjíždět historická inflace. Paradoxně právě těmito důvody lze vysvětlit unikátní španělské oživení.
„Zotavení často vypadá dramaticky, když se srovná s neobvykle nízkým výchozím bodem,“ napsal internetový deník Euronews. Rekordním propadem HDP před čtyřmi lety se skutečně zčásti vysvětluje, proč si od té doby španělská ekonomika polepšila skoro o dvacet procent. To má srovnání jen u zmíněného Kypru a Chorvatska, které zúročilo nedávný vstup do eurozóny.
Po výpadku covidových let se do země vracejí turisté a například letos utratili podle španělského statistického úřadu o 12,7 procenta víc než loni. Pyrenejský stát se tím stal hlavní turistickou destinací Evropy, když překonal dosavadního lídra Francii. Na cestovní ruch se však španělský boom podle EuroWeekly neomezuje. Roste export, který zajišťuje už 38 procent HDP, zdejší továrny produkují druhé největší množství automobilů v Evropě, expandují silné banky i stavební firmy.
Přesto švýcarský deník Neue Zürcher Zeitung varuje: „Španělské hospodářství roste trojnásobnou rychlostí než průměr Evropy. Ale za jakou cenu?“ Tím připomíná, že tamní socialistický premiér Pedro Sánchez utrácel za boj s krizí každým rokem desítky miliard eur. To neskončilo po odchodu pandemie. Už v květnu 2022 zavedl Sánchez v Evropě nevídaně nízké stropy na cenu elektřiny a plynu, od ledna 2023 zrušil DPH na základní potraviny a zároveň nechal vyplácet bonusy pro zaměstnance s nižšími mzdami. Německý deník se proto ptá, jak bude socialista splácet tak ohromné dluhy.
Je pravda, že španělské státní pokladně pomohla windfall tax se sazbou 1,2 procenta, která se na rozdíl od Česka platila z obratu velkých energetických a bankovních společností. Udržet veřejné finance pod kontrolou se ovšem podařilo jiným, originálnějším způsobem.
Regulace a přísné cenové kontroly v obchodech sice zajistily Španělsku jednu z nejnižších inflací, která v roce 2022 nepřekročila 8 procent a už v prosinci zmíněného roku poklesla k pěti procentům. Přesto byla dost vysoká na to, aby z gigantického státního dluhu Španělska ve výši 1,5 bilionu eur reálně ukrojila skoro 200 miliard. Tím se Sánchezovo utrácení kompenzovalo. Na rozdíl od Česka, Francie, Slovenska nebo Maďarska se přes finanční manévry krizových let státní dluh Španělska vzhledem k HDP nezvýšil. Letos by měl deficit státní pokladny splnit kritéria smlouvy z Maastrichtu.
Optimističtí analytici z EuroWeekly očekávají, že vzestup země bude pokračovat přinejmenším v nejbližších kvartálech. Důvodem je fakt, že na pracovním trhu je stále k dispozici 11 procent nezaměstnaných, navíc může pomoci také jiný fenomén, který jinde v Evropě krizi spíše prohlubuje. „K růstu HDP a nabídce pracovní síly přispívá ohromný příliv migrantů z Ameriky, kteří se dokážou dobře integrovat. Už nyní platí, že se přibližně 18 procent zdejší populace narodilo mimo Španělsko,“ píše Adam Woodward.
