Hlavní obsah

Nastane změna v boji s inflací? Michlova rada ČNB poprvé rozhodne o úrocích

Foto: Ondřej Deml, ČTK

Obměněná rada nejdůležitější finanční instituce u nás má před sebou první měnověpolitické zasedání. Vpravo na snímku nový guvernér ČNB Aleš Michl.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) má před sebou první měnověpolitické zasedání v obměněné sestavě v čele s novým guvernérem Alešem Michlem. Na něm by měla rozhodnout, zda přistoupí ke zvýšení úrokových sazeb nebo ne.

Článek

Česká národní banka pravděpodobně ponechá na čtvrtečním zasedání po devíti zvýšeních v řadě úrokové sazby beze změny. Alespoň takové jsou odhady na základě nedávného průzkumu agentury Reuters. Šance jsou však i na mírné zvýšení úroků.

Anketa

Jak se podle vás zachová nová "Michlova" rada?
Zvýší sazby
36,2 %
Sníží sazby
8,1 %
Sazby ponechá
55,7 %
Celkem hlasovalo 1812 čtenářů.

Inflace v Česku nabrala na síle, na což ČNB reagovala nejagresivnějším utahováním měnové politiky ve střední Evropě. Tomu ale může být na nějakou dobu konec, neboť kormidlo nejdůležitější finanční instituce v tuzemsku přebírá obměněná bankovní rada s novým guvernérem Michlem. Ten již dříve avizoval, že preferuje úrokovou stabilitu.

Průzkum agentury Reuters každopádně ukázal, že analytici jsou ohledně výsledku čtvrtečního zasedání rozděleni. Celkem osm z 15 oslovených analytiků očekává, že základní úroková sazba zůstane ponechána na současné úrovni sedm procent, tedy nejvýše od roku 1999. Ovšem zbylých sedm respondentů předpokládá, že centrální banka sazby zvedne o čtvrt procentního bodu.

Takový krok nevyloučil ani nový člen bankovní rady Jan Frait. „Určitě nebudu navrhovat snižování sazeb, ale budu zvažovat mezi stabilitou sazeb a případně nějakým mírným nárůstem. Bude to hodně o diskuzi v bankovní radě a vyhodnocení těch signálů, které přicházejí a které jsou v posledních týdnech spíše na té straně, která velí k opatrnosti před dalším zvyšováním. Ale samozřejmě ta situace se může měnit,“ uvedl na konci července v rozhovoru pro Reuters.

Reálně hrozí recese v USA i eurozóně s negativním dopadem na českou ekonomiku.
Jiří Polanský, analytik České spořitelny

Hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler očekává stabilitu úrokových sazeb. Na tiskové konferenci však podle něj centrální bankéři patrně budoucí růst sazeb v případě nutnosti připustí, což je žádoucí i z pohledu tržního očekávání a snížení možného tlaku na korunu. Obměněná bankovní rada podle něj v poměru 5:2 nakonec rozhodne o stabilitě sazeb.

„Ačkoli inflace dále zrychlila a překonala poslední prognózu ČNB pro 2. čtvrtletí o více než jeden procentní bod a v průběhu následujících měsíců lze očekávat další růst směrem k 20procentní hranici z titulu růstu cen energií, nová bankovní rada bude patrně argumentovat, že současná úroveň základních úrokových sazeb je dostatečná a další zvýšení sazeb by inflaci v následujících měsících již tak či tak neztlumilo,“ myslí si Seidler.

Ponechání sazeb po čtvrtečním zasedání očekává i analytik České spořitelny Jiří Polanský, a to především z důvodu rostoucích rizik pro vývoj globální ekonomiky pro následující zhruba tři čtvrtletí. „Reálně hrozí recese v USA i eurozóně s negativním dopadem na českou ekonomiku,“ odůvodňuje.

Vzhledem k již velmi vysoké úrovni sazeb se Polanský domnívá, že jejich další zvýšení by mohlo způsobit více škody než užitku. „Inflace je v Česku tažena na jedné straně vnějšími faktory jako válka na Ukrajině a pandemické uzávěry v Číně, na druhé straně pak nezodpovědnou fiskální politikou z nedávných let a jejím dopadem na velmi silnou spotřebu domácností,“ vysvětluje analytik.

A ani na jeden z těchto proinflačních faktorů nemá podle něj ČNB až tak velký vliv, aby dokázala inflaci zkrotit. „Naopak její vysoké sazby silně dopadají na investice těch firem, které nemají přístup k úvěrům v eurech. To jsou většinou malé a střední podniky, které by měly tvořit páteř ekonomiky,“ tvrdí Polanský.

Podle Martina Kupky, hlavního ekonoma banky ČSOB, by centrální banka měla ve čtvrtek sazby zvýšit. „Ve skutečnosti ovšem mohou zůstat sazby v srpnu nezměněny, což očekávám, pokud nová prognóza ČNB nebude implikovat jejich zvýšení s opravdovým důrazem. V takovém případě bych si dokázal představit posun sazeb vzhůru o čtvrt procentního bodu,“ shrnuje.

Bankovní rada ČNB 22. června zvýšila základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na sedm procent. Šlo o sedmé nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Bylo to poslední měnověpolitické jednání pro guvernéra Jiřího Rusnoka, viceguvernéra ČNB Tomáše Nidetzkého a člena rady Vojtěcha Bendu, kterým na konci června vypršel mandát. Nově do bankovní rady zamířili Eva Zamrazilová, Karina Kubelková a Jan Frait.

Bankovní rada zasedá ve čtvrtek ráno, oznámení plánuje na 14:30 a tiskovou konferenci na 15:45. Tu bude SZ Byznys přenášet živě.

Doporučované