Online: Donald Trump pozastavil většinu cel. Číně je ale zvedl

Evropská unie se chce stále vyhnout obchodní válce se Spojenými státy, navzdory tomu, že americká administrativa odmítla nabídku nulových cel v průmyslu, kterou předložil Brusel, uvedl dnes mluvčí Evropské komise (EK).

Předsedkyně EK Ursula von der Leyenová v pondělí uvedla, že Washingtonu v rámci vyjednávání o clech už dříve nabídli například nulová cla na průmyslové výrobky. Podle eurokomisaře pro obchod Maroše Šefčoviče o této nabídce s Američany mluvil už v polovině února, tedy předtím, než prezident Donald Trump oznámil první cla na EU.

Americká ekonomika je s největší pravděpodobností už teď v recesi. V rozhovoru v Ekonomickém klubu v New Yorku to v pondělí řekl šéf americké investiční společnosti BlackRock Larry Fink. Podle něj mají tento názor šéfové mnoha firem. Fink také řekl, že obchodní politika prezidenta Donalda Trumpa, mimo jiné charakterizovaná zaváděním cel, povede k růstu inflace.

„Většina generálních ředitelů, se kterými jsem mluvil, by řekla, že už jsme pravděpodobně v recesi,“ řekl Fink. „Jeden generální ředitel konkrétně řekl, že letecký průmysl je tím příslovečným ukazatelem, tím kanárkem v uhelném dole. Bylo mi řečeno, že ten kanárek už je nemocný,“ cituje dvaasedmdesátiletého Finka server televize CNBC.

Jednou z prvních obětí nové fáze obchodní války mezi USA a Čínou je zřejmě dohoda o budoucnosti TikToku. Spojené státy přijaly zákon, podle kterého musí populární aplikace pro sdílení videí buď prodat svou americkou pobočku, nebo být zakázána. Lhůta vypršela minulou sobotu.

Podle BBC byla dohoda minulý týden ve středu téměř dokončena, ale rozpadla se poté, co Trump ve stejný den oznámil rozsáhlá globální cla - včetně těch na Čínu.

Zástupci ByteDance, čínských vlastníků TikToku, kontaktovali Bílý dům a informovali je, že Čína již dohodu neschválí, pokud nebude možné jednat o clech, uvedl zdroj obeznámený s dohodou pro CBS News, amerického partnera BBC.

Podle serveru BBC si Ursula von der Leyenová telefonovala s čínským premiérem Li Čchiangem. Podle zprávy zveřejněné úřadem Evropské komise „zdůraznila odpovědnost Evropy a Číny… za podporu silného reformovaného obchodního systému, který bude svobodný, spravedlivý a založený na rovných podmínkách“.

Vyzvala rovněž k „řešení na základě jednání“ a zdůraznila „potřebu vyhnout se další eskalaci“, uvádí se v prohlášení.

Včera von der Leyenová uvedla, že EU nabídla cla „nula za nulu“ na průmyslové zboží, které vyváží do USA, a dodala, že EU je vždy pro doboru dohodu.

Německý export by mohl klesnout až o 15 procent, pokud zůstanou cla uvalená Spojenými státy na Evropskou unii v platnosti dlouhodobě. V rozhovoru s veřejnoprávní stanicí ZDF to řekl německý ministr financí Jörg Kukies. Obchodní konflikt s USA by podle něj mohl znamenat, že německé hospodářství letos třetí rok v řadě klesne.

„Mělo by to značné následky, nesmíme být naivní,“ řekl Kukies. Podle ministra financí nebude mít obchodní konflikt žádné vítěze, ale jen poražené.

Čínské ministerstvo zahraničí obvinilo Spojené státy z nedostatku upřímnosti, pokud jde o seriózní dialog. „Pokud chtějí Spojené státy skutečně jednat, měly by zaujmout postoj rovnosti, respektu a vzájemného prospěchu,“ řekl na tiskové konferenci mluvčí ministerstva Lin Ťien. Čína podle něj nevyvolává problémy a ani se jich nebojí. Varoval, že Peking bude i nadále přijímat tvrdá a důrazná opatření na ochranu svých legitimních práv a zájmů.

Americký prezident Donald Trump v pondělí pohrozil Pekingu, že od středy zavede na čínské zboží dodatečné 50procentní clo, pokud Čína nezruší svá odvetná opatření proti americkým dovozním poplatkům. Celková nová americká cla na čínské zboží v letošním roce by tak mohla od středy činit více než 100 procent.

Americký prezident Donald Trump odmítl nabídku Evropské unie na nulová cla na veškeré průmyslové výrobky.

To znamená, že od středečního rána budou veškeré dovozy z EU do USA zatíženy 20% cly.

Trump podle agentury Bloomberg prohlásil, že evropská nabídka není dost dobrá, protože podle něj v EU platí i jiné obchodní bariéry než cla.

Mezi akcie, kterým se dnes ráno na britském trhu daří, patří banky a energetické společnosti, píše server BBC. Ropní giganti BP (růst o 3 %) a Shell (růst o 2 %) patří k největším vítězům indexu FTSE 100, k čemuž přispělo mírné oživení ceny ropy.

Z velkých britských bank si přibližně o 2 % polepšily banky Lloyds a Barclays. Největším růstem v indexu FTSE 100 je však skupina IAG - skupina leteckých společností, do které patří British Airways a Iberia. Její akcie vzrostly o 3,5 %.

Ve stejný okamžik včera všechny společnosti v indexu FTSE 100 klesly. V úterý je zatím situace mnohem vyrovnanější.

Evropská komise navrhuje uvalit na dovoz řady amerického zboží do Evropské unie odvetná 25procentní cla. Vyplývá to z dokumentu určeného pro členské země bloku, ke kterému získala přístup agentura Reuters. Návrh je reakcí na americká cla na dovoz oceli a hliníku. Terčem odvetných cel by se podle materiálu mohly stát například diamanty, uzeniny, zubní nitě, ořechy či sójové boby.

Z původně zvažovaného seznamu však unijní exekutiva vyřadila americkou whisky, víno a mléčné výrobky, všimla si agentura.

Vietnam bude nakupovat více amerického zboží, včetně obranných a bezpečnostních výrobků. Požádal zároveň o 45denní odklad zavedení amerických cel. V pondělí to uvedl vietnamský premiér Pham Minh Chinh. Východoasijská země tak reaguje na oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa z minulého týdne, že na vietnamský dovoz uvalí od středy 46procentní clo, uvedla agentura Reuters.

Hanoj také bude usilovat o rychlejší dodávky komerčních letadel, která si vietnamské letecké společnosti objednaly v USA, uvedl Chinh na pondělním zasedání vlády. Odklad zavedení dodatečného cla, které Trump označuje za reciproční, má podle něj sloužit k vyjednávání.

Vietnam je významnou regionální výrobní základnou pro mnoho západních společností. Spojené státy jsou pro něj největším exportním trhem, loni země vykázala přebytek obchodní bilance s USA za více než 123 miliard dolarů (2,8 bilionu Kč).

Vietnam se snaží „vyjednávat s americkou stranou o vyváženém a udržitelném obchodu v souladu se zájmy obou stran,“ stojí v prohlášení vietnamské vlády.

Trump v pátek telefonoval s generálním tajemníkem vietnamské komunistické strany To Lamem, což je nejmocnější muž ve Vietnamu. Domluvili se, že budou vyjednávat o dohodě o odstranění cel. Trump hovor označil za „velmi produktivní“.

Trhy reagují na výraznou eskalaci obchodní války. Naposledy k něčemu podobnému došlo v roce 1930, kdy prezident Herbert Hoover 17. června podepsal tzv. The Smoot-Hawley Tariff Act, což vedlo k výraznému zvýšení celní zátěže na více než 20 000 druhů dováženého zboží, píše ve svém komentáři Hlavní ekonom XTB CZ/SK Pavel Peterka.

Cíl byl v zásadě stejný jako dnes, tedy ochránit americký průmysl před zahraniční konkurencí a zachovat průmyslovou výrobu a pracovní místa v USA. Dnes již panuje shoda, že tyto kroky zásadně přispěly k Velké hospodářské krizi z třicátých let minulého století. Doufejme, že ač je Trumpův záměr stejný, výsledek stejný nebude.

Když nevyhraju, přijde krach jako ve 30. letech a přijdete o úspory, varoval Donald Trump před volbami. Teď se to děje kvůli jeho clům – a zbytek světa se modlí, aby ho realita donutila vyjednávat a ustupovat.

„Krátkodobě bych čekal, že jsme už blízko obratu. Když trhy tři dny za sebou tak výrazně propadnou, musí z mnoha důvodů přijít nějaký vracák,“ odhaduje hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. „Dlouhodobý trendový obrat ale může přijít jedině tehdy, když se odstraní příčina. A tou je rozjetí obchodní války,“ dodává Sklenář. Ale „džin nejistoty byl už vypuštěn z lahve“ a strach z nepředvídatelnosti USA podle něj jen tak nezmizí.

Akciové trhy v Asii zaznamenávají odraz vzhůru poté, co v pondělí utrpěly historické ztráty. Největší zisky si připisuje japonský akciový index Nikkei. Podle agentury Bloomberg těží z očekávání, že Japonsko v obchodních jednáních s USA dostane přednost.

Japonské indexy kolem 7. hodiny SELČ rostly kolem pěti procent. Trhy v Hongkongu a Číně posílily díky zásahům státních fondů, které skupovaly aktiva, a díky příslibu půjček od centrální banky na stabilizaci trhu.

Trhy však zůstávají velmi kolísavé – od oznámení rozsáhlých amerických cel minulý týden bylo z hodnoty globálních akcií vymazáno přibližně deset bilionů dolarů. Obavy z globální recese a stupňující se obchodní války přetrvávají a investoři hledají jakýkoli náznak uklidnění situace.

Elon Musk, momentálně nejbohatší člověk světa a blízký důvěrník Donalda Trumpa, se snažil amerického prezidenta přesvědčit, aby ustoupil od plánovaných vysokých cel. Podle listu The Washington Post, který se odvolává na dva informované zdroje, ale nebyl úspěšný. Cla by přitom mohla silně zasáhnout i jeho vlastní firmy – zejména automobilku Tesla.

Musk měl na Trumpa osobně apelovat, aby svůj postoj přehodnotil, ale prezident svůj názor nezměnil. Musk, který vlastní společnosti Tesla, SpaceX a sociální síť X, je zároveň členem Trumpovy poradní skupiny pro zefektivnění státní správy (DOGE).

O víkendu se k tématu cel několikrát vyjádřil na sociálních sítích – kritizoval Trumpova poradce Petera Navarru, hlavního tvůrce celní politiky, a vyzval k vytvoření bezcelní zóny mezi USA a Evropskou unií.

Navarro reagoval ostře a Muska označil za „montéra aut, který se spoléhá na díly z jiných zemí“.

Přestože Tesla vyrábí auta určená pro americký trh přímo v USA, stále je závislá na komponentech dovážených mimo jiné z Číny. A právě tamní situace se kvůli celnímu sporu výrazně vyostřila.

Čína se odmítá podřídit tlaku ze strany USA ohledně celních opatření. Podle agentury Reuters to dnes uvedlo čínské ministerstvo obchodu. Reagovalo tak na pondělní vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který pohrozil, že pokud Čína nezruší své odvetné clo vůči USA, uvalí na ni dodatečné clo ve výši 50 procent.

Čína vnímá přístup Spojených států jako formu vydírání a americké hrozby považuje za další chybu v sérii podobných kroků. Ministerstvo zároveň vyzvalo USA, aby spory řešily „dialogem, který bude založený na vzájemném respektu a rovném přístupu“.

Trump před týdnem oznámil nový balík cel, který se vztahuje téměř na všechny státy světa. Opatření označil jako „reciproční“. Na čínské zboží nově platí clo ve výši 34 procent, což zvyšuje celkovou celní zátěž na dovoz z Číny do USA na 54 procent.

Čína v reakci na to v pátek ohlásila vlastní protiopatření – zavedení 34procentní cla na veškerý dovoz z USA.

Prezident Trump v pondělí oznámil, že pokud Čína do úterý nezruší své clo na americké zboží, USA od středy zavedou dalších 50 procent cla na čínské produkty. Zároveň dodal: „Navíc budou zrušeny veškeré rozhovory s Čínou ohledně požadovaných setkání s námi! Jednání s jinými zeměmi, které rovněž požádaly o schůzky, začnou okamžitě.“

Prodej energie Evropské unii bude klíčovým tématem, na které se zaměří americká administrativa při jednáních s EU o možném snížení celní zátěže na evropské zboží. Podle agentur to uvedl americký prezident Donald Trump, když před novináři hovořil na setkání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem.

Prezident zároveň opět obvinil EU, že nenakupuje dost amerického zboží. „Budou od nás muset kupovat energii, protože ji potřebují,“ poznamenal Trump na adresu evropského bloku. „Evropská unie se k nám chová velmi špatně,“ řekl Trump novinářům v Bílém domě. Na dovoz z EU má začít platit 20procentní clo, 25procentní poplatky za import oceli a hliníku platí již od poloviny března.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu slíbil americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, že Izrael odstraní cla a vyrovná obchodní přebytek se Spojenými státy. Netanjahu to podle AFP prohlásil po dnešním jednání s Trumpem v Bílém domě. Netanjahu se stal prvním zahraničním státníkem, který se s americkým prezidentem setkal od uvalení amerických cel, které Trump označuje jako reciproční.

„Odstraníme obchodní schodek Spojených států,“ řekl Netanjahu. USA výši nově spouštěných cel vypočítávají na základě obchodního deficitu, které Spojené státy s danou zemí mají.

Akcie ve Spojených státech na začátku týdne navázaly na předchozí ztráty a uzavřely obchodování převážně poklesem. Na začátku dne se všechny hlavní akciové indexy dostaly dokonce nejníže za déle než rok, v závěru však větší část ztrát smazaly. Na devizovém trhu zpevňoval dolar.

Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, odepsal 0,9 procenta na 37.965,60 bodu. Širší index S&P 500 ztratil 0,2 procenta na 5062,25 bodu. Technologický index Nasdaq Composite, v němž je zastoupeno mnoho firem z odvětví vyspělých technologií, ale přidal 0,1 procenta na 15 603,26 bodu.

Evropská komise zvažuje jako odvetné opatření uvalit na dovoz řady amerického zboží do Evropské unie 25procentní cla. Vyplývá to z dokumentu určeného pro členské země bloku, ke kterému získala přístup agentura Reuters. Návrh je reakcí na americká cla na dovoz oceli a hliníku. Terčem odvetných kroků by se podle materiálu mohly stát například diamanty, uzeniny, zubní nitě, ořechy či sójové boby.

Dle dokumentu by celní sazba na část amerického zboží měla vstoupit v platnost 16. května a na další část 1. prosince, napsala agentura Reuters.

Cla na ocel a hliník ohlásil americký prezident Donald Trump v polovině března. Evropská unie v prvotní reakci oznámila, že chystá protiopatření vůči americkému zboží v hodnotě 650 miliard Kč. Eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič však v pondělí uvedl, že vzhledem k nesouhlasu členských států nebudou mít tak vysokou hodnotu.

Propady akcií, kdy americké burzy zasáhly výprodeje srovnatelné s dobou finanční krize či pandemií koronaviru, pokračují i v pondělí. Ze světových kapitálových trhů tak celkem zmizel majetek ve výši až 9,5 bilionu dolarů. Podle expertů je na místě neprodávat v panice.