Celní válka online: Automobilky vrací úder USA

Česká republika bude patřit k zemím, které budou opatřením nejvíce zasaženy. Automobilový průmysl totiž tvoří páteř českého exportu a je úzce provázán s Německem, řekl v Agendě speciál hlavní ekonom Deloitte David Marek.

„Co nás může čekat při uzavírání, je to že celý svět poroste pomaleji a ceny porostou rychleji. Což je naprosto nežádoucí kombinace, ale bohužel to tak je,“ vysvětluje a dodává, že budou postiženy jak země, které cla zavádějí, tak ty, na které směřují.

Vedoucí devizového výzkumu v Deutsche Bank Research George Saravelos uvedl, že nová americká cla ohrožují důvěryhodnost Trumpovy vlády. „Trh by mohl zpochybnit, do jaké míry probíhá dostatečně strukturovaný plánovací proces pro zásadní ekonomická rozhodnutí. Koneckonců, jde o největší změnu obchodní politiky USA za posledních sto let,“ míní.

Čína slíbila, že bude reagovat na uvalená cla a „vrátí úder“. „Čína se proti tomu důrazně ohrazuje a rozhodně přijme protiopatření, aby ochránila svá práva a zájmy,“ cituje server CNN z prohlášení čínského ministerstva obchodu.

„Spojené státy vytyčily takzvaná ‚reciproční cla‘ na základě subjektivních a jednostranných hodnocení, což je v rozporu s pravidly mezinárodního obchodu a vážně poškozuje legitimní práva a zájmy příslušných stran,“ uvedlo ministerstvo.

Izrael v reakci na uvalení 17procentních cel na dovoz do USA připravuje strategii na ochranu izraelské ekonomiky. Ministr financí Bezalel Smotrich oznámil, že svolává představitele ministerstva, aby se mohli rozhodnout, jaké kroky přijmou k ochraně a posílení průmyslu, píše The Guardian.

Takzvaná reciproční cla, jejichž zavedení ve středu ohlásil americký prezident Donald Trump, ještě více poznamenají exportně orientovanou ekonomiku Slovenska, kterou zasáhnou také už dříve ohlášená cla na dovoz automobilů do USA. Největší dopady budou v příštím roce. Uvedl to analytik bankovního domu Slovenská sporiteľňa Marián Kočiš.

„Eskalace v podobě plošné obchodní války znamená, že kumulativní dopady na slovenskou ekonomiku by se mohly v nynější situaci téměř zdvojnásobit oproti clům, která by zasáhla jen produkci automobilů,“ uvedl Kočiš.

Slovenská továrna automobilky Volkswagen Kvůli novým americkým clům na auta nepočítá s přesunem části své výroby do USA. Řekl to její šéf Wolfram Kirchert.

Fiala uvedl, že patří mezi lidi přesvědčené o výhodnosti volného obchodu, s co nejméně bariérami a pokud možno bez cel. Trumpovo oznámení proto považuje za nesprávné a nešťastné. Pokud Spojené státy u izolacionistického rozhodnutí zůstanou, tak to bude prokazatelně negativní vliv na celosvětový obchod a prosperitu, řekl premiér pro Deník.cz.

Zavedení amerických cel zřejmě letos zpomalí růst české ekonomiky, který tak nedosáhne dříve očekávaných dvou procent.

„Pokud by platila daná výše cel i v příštích měsících, což u Donalda Trumpa není vůbec jisté, jednalo by se o tvrdý zásah pro evropskou, stejně tak českou ekonomiku. Razantní zvýšení míry protekcionismu výrazně přibrzdí mezinárodní obchod, na který jsme kriticky navázaní skrze silnou integraci do dodavatelsko-odběratelských řetězců,“ upozornil analytik ČSOB Dominik Rusinko pro agenturu ČTK. Podle něj se dá očekávat i zhoršení podnikatelské i spotřebitelské důvěry v ekonomiku a odhad ekonomického růstu lze letos očekávat pod dvě procenta.

Hlavní ekonom České bankovní asociace (ČBA) Jaromír Šindel uvedl, že dopad amerických cel zpomalí český hospodářský růst zhruba o 0,3 procentního bodu ročně. Makroekonomická prognóza ČBA z letošního února očekávala letos růst HDP o 2,1 procenta, příští rok 2,4 procenta.

Wall Street ve středu večer zažila po oznámení nových cel prudký otřes.

Bezprostřední reakcí trhů byl strmý pokles akciových futures kontraktů. Americký technologický index Nasdaq 100 se krátce po oznámení propadl o více než 4,5 procenta, S&P 500 ztrácel 3,5 procenta a kontrakty na Dow Jones odepisovaly přes dvě procenta.

Nejvíce byly zasaženy technologické giganty - akcie Applu klesly o více než šest procent, Nvidia, Meta, Amazon a Tesla oslabily o více než čtyři procenta.

O clech chce se Spojenými státy jednat i Norsko, jehož export do USA ve středu podlehl 15procentním clům. Plánuje také své kroky zkoordinovat s Evropskou unií. Za nejhorší možný scénář země označila možnost, že by reakce Evropské unie na americká cla negativně ovlivnila norský export do Evropy. Proto se Norsko snaží najít podporu u politiků EU, aby tomu zabránilo.

„Je to špatná zpráva, je to velmi vážné,“ řekl norský premiér Jonas Gahr Störe televizi NRK. „Američané říkají, že se zde otevírá prostor pro jednání, a my toho využijeme všemi možnými způsoby,“ dodal premiér.

Störe uvedl, že v pondělí povede delegaci do Bruselu, kde se setká s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a dalšími představiteli unijních institucí.

Automobilové společnosti chystají pro USA odvetu za celní poplatky. Automobilový koncern Volkswagen promítne nové 25procentní clo na dovoz aut do Spojených států do svých cen. Na svém webu to napsal deník The Wall Street Journal (WSJ), podle kterého už to automobilka oznámila prodejcům. Volkswagen dočasně pozastavil dodávky vozidel z Mexika po železnici a v přístavu zadržuje auta dovážená na lodích z Evropy, uvedl web s odvoláním na sdělení firmy. Američané začali cla na auta vybírat ve čtvrtek.

Volkswagen prodejcům sdělil, že podrobnější informace o cenových strategiích pro auta, na která se nyní vztahuje nová celní sazba, poskytne do poloviny dubna. Do konce měsíce pak plánuje začít s rozdělováním těchto vozů do prodejen, uvádí podle ČTK zpráva WSJ.

Italská automobilka Ferrari už na konci března uvedla, že od dubna v reakci na americká cla zdraží některé modely o deset procent. Nová cla by podle části analytiků mohla zvýšit cenu průměrného vozu v USA o tisíce dolarů a zbrzdit výrobu v celé Severní Americe.

Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (nestr.) by považoval za výhodné, kdyby mezi Spojenými státy a Evropskou unií fungoval volný obchod. Pokud budou USA na clech trvat, Evropa musí odpovědět, řekl ve čtvrtek Lipavský novinářům v Praze před odletem na jednání ministrů zahraničí Severoatlantické aliance v Bruselu.

Poté, co se farmaceutické firmy navzdory očekávání prozatím odvetným clům vyhnuly, akcie některých firem vzrostly. Britská farmaceutická společnost GSK v Londýně vzrostla o 1,5 procenta a Astra Zeneca o 0,6 procenta. Švýcarský Novartis vzrostl o 0,65 procenta.

Spolu s farmaceutickými výrobky se odvetným clům zatím vyhnuly i polovodiče, měď a další materiály, které v USA nelze snadno sehnat.

Bílý dům vyměřil cla i malým zemím nebo těm, které jsou v krizi. Nejvyšší sazbu udělil souostroví Saint-Pierre a Miquelon, které je francouzským zámořským územím s pouhými 5500 obyvateli, a africkému státu Lesotho. Shodně dostaly 50procentní sazbu.

Na 49procentní clo se musí připravit Kambodža, následuje Laos se 48 procenty a za ním Madagaskar se 47 procenty. Vietnamské zboží Spojené státy zatíží 46 procenty, Myanmar a Srí Lanku 44 procenty.

Na zboží ze Sýrie se ve Spojených státech bude vztahovat clo ve výši 41 procent. Clům, ve výši deseti procent se nevyhnula ani Ukrajina, která už tři roky bojuje proti ruské agresi a Washington opakovaně žádala o pomoc.

Akcie německých společností se sportovním oblečením v důsledku uvalení cel klesly. Akcie firmy Adidas klesly o devět procent na téměř roční minimum, Puma se propadla o 11 procent na nejnižší úroveň od roku 2016. Akcie amerického výrobce sportovního oblečení Nike klesly na frankfurtské burze o 6,5 procenta, napsala agentura Reuters.

Hlavní akciový index Vietnamu rozšířil ztráty na 5,3 procenta, japonský TOPIX odepsal tři procenta. Výnos desetiletého státního dluhopisu Japonska klesá nejvíce od srpna 2024. Zlato na spotovém trhu posiluje nad 3150 dolarů za troyskou unci, píše agentura Bloomberg.

Britský premiér Keir Starmer v projevu k podnikatelům řekl: „Včera večer jednal prezident Spojených států za svou zemi a to je jeho mandát. Dnes budu jednat v zájmu Velké Británie.“

„Rozhodnutí, která v příštích dnech a týdnech přijmeme, se budou řídit pouze našimi národními zájmy, zájmy naší ekonomiky, zájmy podniků u tohoto stolu, zájmy toho, aby se peníze dostaly do kapes pracujících lidí.“

Francie na uvalení cel odpoví v polovině a na konci dubna. Odpověď se může týkat i digitálních služeb, píše ČTK.

„Očekávat lze dvě odpovědi. První bude okolo poloviny dubna, založena bude na jeho (Trumpově) prvním útoku na hliník a ocel. Druhá zřejmě na konci dubna se širším rozsahem produktů a služeb,“ řekla mluvčí francouzské vlády Sophie Primasová. Dodala, že Francie je na tuto obchodní válku připravena.

Podle německého ministra hospodářství Roberta Habecka je pro Evropu důležité, aby reagovala jednotně. „Máme největší jednotný trh na světě. Tuto sílu musíme využít,“ uvedl ministr.

Některým státům není jasné, jak Spojené státy výši cel vlastně vypočítaly a z jakého základu vycházely. Například novozélandský ministr obchodu Todd McClay podle tamních médií nerozumí tomu, proč USA při uvalení desetiprocentních cel vycházely z předpokladu, že dovoz amerických výrobků podléhá na Novém Zélandu celním poplatkům ve výši 20 procent (prostřední sloupec Trumpovy tabule).

„Naše celní sazby nejsou 20 procent,“ vysvětlil ministr. „Ne. Pro americké exportéry je průměrná sazba asi 1,9 procenta,“ dodal.

I v případě, že by Trump do výpočtu odvetných cel započítal 15procentní sazbu takzvané daně ze zboží a služeb (Goods and Services Tax – GST), kterou Nový Zéland uplatňuje jak na domácí, tak na dovezené zboží, výše poplatků pro dovozce nedosahovala 20 procent.

„Ve skutečnosti nevypočítali celní sazby + netarifní bariéry, jak tvrdili. Místo toho pro každou zemi jednoduše vzali náš obchodní deficit s danou zemí a vydělili jej jejími exporty do USA,“ vysvětlil editor a ekonomický novinář James Surowiecki na síti X. To později potvrdila i americká vláda.

„Takže máme obchodní deficit s Indonésií ve výši 17,9 miliardy dolarů. Její exporty do USA činí 28 miliard dolarů. 17,9/28 = 64 procent, což Trump tvrdí, že je celní sazba, kterou nám Indonésie účtuje,“ popsal Surowiecki.

Například obchodní deficit Ameriky s Čínou v roce 2024 činil 295,4 miliardy dolarů. Spojené státy tehdy dovezly čínské zboží v hodnotě 439,9 miliardy dolarů. To znamená, že přebytek obchodu Číny se Spojenými státy činil 67 procent hodnoty jejího vývozu – hodnoty, kterou Trumpova administrativa označila jako „clo účtované USA“, uvádí další příklad CNN.

Výsledné číslo pak Trumpova vláda obvykle vydělila dvěma a výsledek aplikovala jako vlastní cla.

Evropské akciové futures, tedy termínové kontrakty o nákupu nebo prodeji určitého množství podkladového aktiva za předem stanovenou cenu k určitému datu v budoucnu, ve čtvrtek v důsledku zavedení cel klesly. Futures na indexu EuroSTOXX50 a DAX ráno klesly přibližně o 2,3 procenta, na indexu FTSE 100 se propadly přibližně o 1,7 procenta, jak napsala agentura Reuters.

CNN popisuje některé konkrétní dopady cel, které pocítí Američané. Tarify jim zdraží například hovězí z Austrálie či automobily z EU a Asie. David Kelleher, ředitel David Auto Group, řekl, že auta, která stála 30 000 dolarů (680 000 korun), mohou stát 37 500 dolarů (850 000 korun). Měsíční splátka by tak vyskočila o 175 dolarů (4000 korun).

„Naši zákazníci jsou lidé ze střední třídy. Takové zdražení si prostě nemohou dovolit,“ řekl Kelleher.

Proti clům se ohradila také Americká aliance pro obchod s vínem. Podle ní na cla z EU doplatí tamní restaurace.