Nákupy v Česku podražily o 12,7 %. Bude ještě hůř, varují ekonomové

Statistici potvrdili, co ekonomové předvídali. Inflace v Česku dosáhla úrovně 12,7 procenta, což je nejvíc za téměř 25 let, konkrétně od května roku 1998. Zdražování vyvolané pandemickým rozkolísáním ekonomiky posílila energetická krize a její dopad pak umocnil ruský vpád na Ukrajinu.

Za dekády neviděné zdražování mohou právě pohonné hmoty a energie, jejichž vysoké ceny se začínají rozlévat do celé ekonomiky – jde totiž o položky, kterým se nedokážou vyhnout zemědělci, průmyslníci ani služby.

Zatímco před rokem stál v průměru litr benzinu 31,40 Kč a za naftu řidiči platili 29,57 Kč, letos se u stojanů objevil údaj 43,16 Kč u naturalu a 45,79 Kč u nafty – meziročně tedy pohonné hmoty podražily o 37,5 procenta v případě benzinu a téměř o 55 procent u nafty.

O desítky i stovky procent víc pak lidé i firmy platí za elektřinu nebo plyn.

„Spotřebitelské ceny vzrostly oproti loňskému březnu o 12,7 procenta. Nejvýraznější zrychlení cenového růstu jsme zaznamenali u pohonných hmot, které byly v březnu o polovinu dražší než před rokem,“ uvedla Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Březnový výsledek, tedy meziměsíční růst cen o necelá 2 procenta, je způsoben zejména důsledky ruské invaze na Ukrajinu a návazných sankcí a potvrzuje očekávaný trend, tedy že tuzemské zdražování je taženo primárně energetickými surovinami.

„Energetické suroviny se kromě vytápění obydlí propisují hlavně do pohonných hmot, které meziročně vystřelily na ceně i více než 50 %. Druhým významným zdrojem inflace jsou pak potraviny, kde byl tento vývoj očekávatelný, jelikož zemědělské komodity na trzích zdražovaly již delší dobu,“ komentuje výsledky zveřejněné ČSÚ Vít Hradil, hlavní ekonom Cyrrus.

Podle Petra Kymličky, partnera poradenské skupiny Moore Czech Republic se v následujících měsících do míry inflace promítne skrz imputované nájemné také zvýšená poptávka po bydlení způsobená příchodem ukrajinských běženců. „Meziroční růst se však bude týkat téměř všech složek spotřebního koše,“ dodává Petr Kymlička.

S tak černým inflačním scénářem nepočítal ještě před šesti týdny prakticky nikdo. Podle původních předpokladů České národní banky (ČNB) se na jaře už měla začít projevovat zpřísněná měnová politika, kterou bankovní rada začala české ekonomice ordinovat prostřednictvím rychle rostoucí základní úrokové sazby na podzim loňského roku.

Původní odhady, podle kterých by se na začátku roku 2023 měla inflace dostat ke třem procentům, tak vzaly zasvé a lze předpokládat, že ČNB bude muset ještě dále zvyšovat úroky. Ty jsou už nyní při srovnání s ostatními zeměmi relativně vysoko, při posledním jednání je centrální bankéři zvýšili o 50 bazických bodů na pět procent.

Podobně jako ČNB změnilo čísla k horšímu také ministerstvo financí, které za celý rok pracuje s inflací na úrovni 12 procent, konkrétně 12,3 procenta – původně úřad očekával růst cen o 8,5 procenta. Dubnová makroekonomická predikce však kromě špatné zprávy o inflaci přinesla další zhoršení, růst HDP se zpomalí z předpokládaných 3,1 procenta na pouhých 1,2 procenta.

Zatím jedinou dobrou zprávou zůstává údaj o nezaměstnanosti, ta by neměla vyskočit nad tři procenta, ale údaje z podniků již začínají hovořit o velmi opatrném propouštění, protože automobilová páteř českého průmyslu pociťuje následky covidové pandemie.

Naznačilo to únorové, tedy ještě předválečné šetření ČSÚ o zaměstnanosti v průmyslu, která poklesla proti loňsku o 0,3 procenta. „V lehkém meziročním poklesu zaměstnanců v průmyslu se odráží, že v některých odvětvích jako automotive je podle průzkumů problém najít stávajícím zaměstnancům práci,“ komentoval změnu Jan Bureš z Patria Finance.

Vzhledem k tomu, že se do inflace ještě stále postupně propisují nové ceníky energetických společností a u konce ještě není ani zdražování potravin, bude meziroční inflace růst i v dalších měsících, čekají ekonomové.

„Je docela pravděpodobné, že ve druhém čtvrtletí zdolá hranici 14 % a klesat začne teprve až v závěru roku. V průměru ceny letos vzrostou o přibližně 12 % - pokud se tedy nestane zázrak a obratem rychle nezlevní energie. Tak vysoký růst cen s největší pravděpodobností mzdový růst v ekonomice nepřekoná, a proto dojde i k citelnému poklesu reálné kupní síly domácností,“ predikuje ekonom Creditas Petr Dufek.

Vzhledem k nejistotě je ale velmi obtížné odhadnout, jakého vrcholu inflace letos dosáhne.

Jakub Seidler, ekon České bankovní asociace očekává vrchol v polovině letošního roku dokonce nad čtrnáct procent.

„Nyní však předpokládáme vrchol ve výši 14,5 % v polovině letošního roku a za celý letošní rok průměrnou inflaci kolem 13 %. Trh vzhledem k dalším proinflačním vlivům dle vývoje tržních sazeb čeká, že ČNB letos zvýší sazby mírně nad 6 %,“ řekl Jakub Seidler.

Podle Petra Dufka bude právě březnový výsledek inflace pro ČNB impulsem k pokračování politiky zvyšování úrokových sazeb. Už na květnovém zasedání proto bankovní rada zřejmě opět zvýší úrokové sazby o minimálně 50 základních bodů, uvedl pro SZ Byznys.

„Ale ani tento krok ještě nemusí být posledním, nicméně až další nová čísla z ekonomiky a nová prognóza centrální banky napoví, jak razantně bude asi ČNB chtít postupovat dále,“ dodal Dufek.

I když by mělo tempo zdražování, pokud se situace zásadně nezmění, postupně opadat, budou muset české domácnosti čelit největšímu propadu životní úrovně za celou generaci – růst výdělků totiž nedokáže ani zdaleka vykrýt růst cen.

„Zvýší se okruh osob, které budou čelit vážným problémům. Nedávno bylo chudobou ohroženo 10 procent lidí, to číslo se možná zvýší na 20 až 30 procent,“ prezentovala „černý scénář“ dopadů vysoké inflace v České televizi ekonomka Eva Zamrazilová, šéfka Národní rozpočtové rady.

Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza také potvrdil, že lidé už začali šetřit i na jídle: „Vracíme se mentálně do začátků covidu, lidé začali šetřit, bát se. Výrazně roste skupina těch, kteří začínají šetřit. Objemově mají v košíku stejně hmoty, ale sahají po levnějších potravinách,“ řekl Prouza.