Článek
Po 60 letech se Česko loučí s ruskou ropou. Vláda sice odpojení plánovala až na polovinu roku, ruská ropa ale přestala přitékat už před dvěma týdny. A z dočasného výpadku se v předstihu stává dlouho očekávaný konec.
Důvodem je živelná souhra okolností. Polští majitelé zdejších rafinérií ztratili v únoru kvůli poslednímu kolu amerických sankcí způsob, jak Rusku za ropu platit. Ropovod Družba kvůli tomu od 4. března ráno stojí – a jak se nyní ukazuje, po dobu sankcí není obchodní zájem ho rozběhnout.
Zároveň je ale už v chodu čerstvě posílený západní ropovod TAL+ z italského Terstu vedoucí přes Rakousko a Německo. Do konce června se mělo navýšení kapacit testovat, praxe ale nyní povede k tomu, že ze zkušebních dodávek bude standardní zásobování. Během dubna má z Terstu dorazit první směs pro zdejší výrobu, v mezičase jako záloha poslouží ropa ze státních hmotných rezerv.
„Přes Družbu už žádná ropa neteče. A já se obávám, že už ani nepoteče,“ říká k současnému dění Jiří Šneberger, předseda dozorčí rady státního podniku Mero, který ropovody spravuje. „TAL+ už má všechny potřebné certifikace a měl by běžet bez problémů. Stihlo se to naprosto přesně,“ dodává k souhře událostí, kdy přítok z východu končí a souběžně se rozbíhají dodávky ze západu.
Fialova vláda s tímto obratem počítala ke konci června, a to ze dvou důvodů. V lednu skončily technické práce na posílení západní trasy a první pololetí mělo být věnováno zkušebním dodávkám nanečisto. Zároveň firmě Orlen Unipetrol a její rafinérii v Litvínově končila v polovině roku smlouva na odběr z Ruska.
Americké sankce vyhlásila ještě Bidenova vláda těsně před nástupem Donalda Trumpa, platit začaly 27. února. Jejich hlavním cílem byl globální obchod s ruskou ropou po moři, praxe ale ukázala, že se současně zablokovaly platební cesty i pro potrubní dodávky v Evropě.
„Ruskou ropu skutečně nepotřebujeme. Ropovod TAL+ je s předstihem dokončený a odebíráme ropu ze západu,“ uvedl na dotaz ohledně aktuálního stavu ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN). Odpovědi na přímou otázku, zdali tím pádem odběr ruské ropy po 60 letech nadobro končí, se vyhnul. Už se ale podle něj nemůže stát, „že by Rus otočil kohoutem a Česko se ocitlo bez dodávek“.
Rozhodnou to Poláci
Finální slovo v tom, odkud se ropa nakupuje, nemá v Česku stát, ale právě Orlen Unipetrol, respektive jeho polská matka, kde je největším akcionářem polský stát. Státnímu podniku Mero v Česku patří pouze ropovody, které Unipetrolu poskytuje a vybírá od něj za přepravu poplatky. Kterou větev si Poláci pro zásobování zvolí, je jejich rozhodnutí.
Nevztahují se na ně ani unijní sankce, které dávají Česku, Slovensku a Maďarsku výjimku, protože až doposud nebylo možné pro zdejší vnitrozemské rafinérie zajistit technickou náhradu. Slovensko a Maďarsko je dál na ruské ropě závislé, ale už ne ze sta procent, náhradní dodávky pro obě země jsou částečně zajištěné ropovodem Adria z Chorvatska.
Co je Družba a TAL+
- Družba je nejdelší ropovod na světě, spojuje střed Evropy s ruskou Samarou vzdálenou 4000 km, odkud dál vedou potrubí na Sibiř, k Uralu a do Kazachstánu.
- Pro Česko se otevřel v roce 1965, předtím už zásoboval Slovensko a Maďarsko.
- V Česku jsou na něj napojené obě rafinerie v Litvínově a Kralupech nad Vltavou.
- Na českém území Družba vede po trase dlouhé 357 km. Průměr potrubí je 528 mm, ropa se v něm sune de facto krokem, rychlostí 1,0 až 1,4 m/s.
- Nejpozději v polovině roku 2025 má zásobování ČR plně převzít západní trasa přes ropovody TAL+ a IKL z italského Terstu přes Alpy a Německo. Jeho kapacita je nově posílena na osm milionů tun ropy ročně, rozšíření vyšlo na 1,6 miliardy korun.
Ropovody v Evropě.
Orlen v minulosti opakovaně ujišťoval, že s koncem zásobování ruskou ropou v červnu počítá a že ji pro své tuzemské rafinerie už potřebovat nebude. Nyní po dohodě s českými úřady čerpá ropu ze státních rezerv, zatím má takto k dispozici 330 tisíc tun. „Teď jsme půjčili zásoby zhruba na měsíc, a pokud bude potřeba, můžeme se souhlasem vlády uvolnit další,“ přibližuje šéf Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr.
Také šéf Orlen Unipetrol Mariusz Wnuk tento týden v rozhovoru pro Hospodářské noviny prohlásil, že pro Česko už ruskou ropu nepotřebuje. Potvrdil, že výpadek souvisí s americkými sankcemi a že ropu si už může dovézt přes moře do Terstu a pak ropovodem TAL.
Zda to znamená konec pro Družbu, Wnuk jednoznačně neobjasnil – s poznámkou, že „obvykle několik týdnů po zavedení sankcí přichází udělení různých výjimek“ a že jednou z možností je stále i to, že ropa z východu opět začne krátce proudit. V oficiálních odpovědích ale Unipetrol uvádí, že už dříve z Ruska kupoval jen deset procent surovin a že s přechodem na nové ropné směsi se dlouhodobě počítalo k polovině letošního roku.
Co bude s ropovodem Družba dál, teď nejvíc závisí na tom, zda se nějak vyvinou jednání o příměří či o míru na Ukrajině. Dodávky by se teoreticky mohly znovu rozběhnout, pokud by Spojené státy své sankce vůči Rusku zrušily.
Co je levnější a co správnější?
V minulosti platilo, že ruská ropa byla o několik dolarů za barel levnější oproti cenám na světových trzích. Přesné ceny ale nikdo nikdy veřejně neupřesnil s odkazem na obchodní tajemství a vyjednávací taktiku.
Pokud jde o poplatky za přepravu, státní podnik Mero účtuje Orlenu za své trubky stejnou cenu jak pro východní, tak pro západní trasu. Rozdílné mohou být poplatky na trase v dalších zemích, ale ve finální ceně paliv tato položka podle dřívějších odhadů podniku Mero hrála maximálně roli nízkých desetihaléřů na litr.
Podle ministra Vlčka je proto iluze, že by obrat směrem na západ spotřebitele nějak zasáhl. „Je potřeba na pravou míru uvést nepravdu ohledně toho, že dodávky z Ruska měly být pro spotřebitele levnější – cena ruských komodit byla pro spotřebitele od těch západních prakticky nerozeznatelná,“ uvádí ministr, podle něhož navíc financování ruské války přes odběr surovin vláda nepovažuje za přijatelné.
Co se s Družbou stane, pokud k obnovení dodávek nedojde, bude potřeba teprve rozhodnout. Zatím v rouře o půlmetrovém průměru po celé délce 370 kilometrů od hranic až k rafinériím ropa zůstává, technicky je možné ji takto nechat ležet až dva roky.
Pak bude nutné tuto mrtvou zásobu buď aspoň dočasně rozhýbat, anebo ropovod vyprázdnit. To je ale nákladný a složitý proces za pomoci vtláčení dusíku, po kterém už je obtížné ropovod znovu naplnit a rozběhnout.
