Na začátku září začleníme GasNet do naší skupiny, říká finanční ředitel ČEZ

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Pololetní výsledky energetické skupiny ČEZ dopadly nad očekávání analytiků. Čistý zisk se snížil meziročně o pět procent na 21,1 miliardy Kč, naopak zisk EBITDA vzrostl na 28,8 miliardy Kč. Čísla hodnotí pozitivně i finanční ředitel ČEZ Martin Novák.

Po druhém čtvrtletí skupina zlepšila celoroční výhled provozního zisku. „Důvodem navýšení výhledu byl vyšší zisk z obchodování s elektřinou a plynem a dalšími komoditami,“ říká Novák v rozhovoru pro Seznam Zprávy. U čistého zisku zůstala skupina u původního předpokladu.

Polostátní energetický kolos aktuálně řeší několik velkých investic. Jedná s jihokorejskou společností KHNP o ceně a detailech kontraktu na stavbu dvou jaderných bloků v jaderné elektrárně Dukovany. Financování projektu by se podle Nováka nemělo nijak promítnout do cen energií pro zákazníky. Dění na trhu naopak napovídá tomu, že ceníky budou dále klesat.

Do konce měsíce by měl mít ČEZ regulatorní souhlasy k převzetí společnosti GasNet, která distribuuje zemní plyn. „Na začátku září by mělo dojít k začlenění GasNet do Skupiny ČEZ a k zahájení konsolidace jeho finančních výsledků do výsledků Skupiny ČEZ,“ říká Novák. Firma také pokračuje v jednáních o prodeji svých uhelných elektráren v Polsku.

Co je na výsledcích překvapivého?

Nemyslím si, že na výsledcích lze najít něco opravdu překvapivého. Výsledky jsou nad očekáváním prakticky všech analytiků a jsou podle mě dobré. Je vidět stabilní hospodaření, vidíme zlepšení na provozním zisku EBITDA o 11 %, které je dáno několika faktory.

Co mělo vliv na nárůst provozního zisku o 6,8 miliardy Kč?

Nejvýznamnějším faktorem je ukončení odvodů z nadměrných tržeb z výroby, které bylo v roce 2023 a letos už ne.

Pak je tam záporný efekt jiného časování odstávek jaderných zdrojů než v loňském roce, což mělo negativní meziroční efekt dvě mld. Kč. Dále máme meziročně nižší zisk ze spekulativního obchodování s komoditami o 1,3 mld. Kč, přestože jsme v prvním pololetí 2024 vydělali 3,9 mld. Kč. V prvním pololetí roku 2023 jsme totiž na tradingu vydělali dokonce 5,2 mld. Kč, protože se nám podařilo využít ještě relativně vysoké volatility na trzích.

Dalším faktorem meziroční změny EBITDA je přecenění elektrických a plynových derivátů, což působilo negativně ve výši 1,2 mld. Kč. Negativně ve výši 1,5 mld. Kč se projevily i nižší odběry uhlí než v roce 2023, důvodem byly nižší tržby za uhlí pro výrobní zdroje Skupiny ČEZ a také nižší poptávka po uhlí od externích odběratelů zejména kvůli teplejší zimě.

Naopak se meziročně zlepšil segmentu Prodej o 0,6 mld. a segmentu Distribuce o 1,4 mld. Kč zejména v důsledku vysokého negativního korekčního faktoru v roce 2023. Celkový výsledek je tedy o 6,8 miliardy lepší.

I přes tyto faktory ČEZ zvýšil výhled provozního zisku na letošní rok na 118 až 122 miliard Kč, čistý zisk ponechal beze změny na 25 až 30 miliardách Kč. Proč jste přistoupili k těmto výhledům?

Výše jsem komentoval příčiny meziroční změny zisku. Změna celoročního výhledu EBITDA má přirozeně jiné příčiny. Dosud jsme předpokládali provozní zisk před odpisy EBITDA 115 až 120 mld. Kč, teď jsme celoroční výhled zvedli na 118 až 122 mld. Kč, a současně také zúžili pásmo o jednu miliardu. Důvodem navýšení výhledu byl vyšší zisk z obchodování s elektřinou a plynem a dalšími komoditami. Pak očekáváme nižší náklady na tzv. odchylky spotřeby zákazníků, tedy dokupy elektřiny či plynu v momentě, kdy zákazníci spotřebovávají víc, nebo naopak prodeje, když spotřebovávají méně, než je základní předpoklad odvozený z teplotního normálu na další období. U čistého zisku jsme predikci neměnili, protože pásmo je relativně široké a velkou část dodatečné EBITDA kompenzuje vyšší daň z příjmů.

S jakými cenami energií do budoucna počítáte?

Pro letošní rok počítáme s průměrnou realizační cenou, za kterou prodáváme naši výrobu ve výši 132 až 136 EUR za megawatthodinu, přičemž k polovině roku jsme měli již zajištěno 97 % očekávané výroby. V následujících letech reflektují naše průměrné prodejní ceny postupný pokles tržních cen elektřiny na trhu, takže na rok 2025 je cena 120 eur za megawatthodinu, za kterou máme zajištěno cca 71 % očekávané výroby. Na rok 2026 jde o 97 eur za megawatthodinu, za kterou máme zajištěno cca 40 % očekávané výroby. Máme tedy zajištěnou část výroby na vyšší úrovni, než se pohybují aktuální tržní forwardové ceny elektřiny na tyto roky.

Takže budete koncovým zákazníkům dále zlevňovat?

Určitě se to dá říct podle toho, jak to dnes vypadá na velkoobchodním trhu. Ceny v následujících letech klesají a samozřejmě se toto promítá do cen pro koncové zákazníky. Naše prodejní společnost ČEZ Prodej nakupuje cca jeden rok dopředu pro nefixované produkty a pro fixované produkty nakupuje na období, na které si zákazník přeje cenu zafixovat, tj. zpravidla na dva až tři roky dopředu.

V posledních týdnech se ČEZ potýkal s neplánovanými odstávkami v jedné ze svých jaderných elektráren. V jakém stavu jsou jaderné bloky v Temelíně?

Měli jsme nějaké technické problémy, které už jsou vyřešené a zdroj zase naběhl. Byla to otázka několika dnů, nebyla to žádná zásadní věc a běžně se to během roku stává. Stalo se to až ve třetím kvartálu, takže na pololetní výsledky to nemělo vliv.

Jak se to odrazí v příštích výsledcích?

Několikadenní odstávka není na číslech tolik vidět. Záleží na cenách elektřiny, ale podle mě to bude relativně marginální věc.

V červenci vláda oznámila, kdo bude stavět další dva jaderné bloky v jaderné elektrárně Dukovany. ČEZ teď ještě jedná s KHNP o ceně projektu a dalších detailech ve smlouvě. Jak jednání pokračují?

Jednání se teprve teď rozbíhají. Bude se jednat o spoustě detailů, které povedou k uzavření smlouvy během prvního kvartálu příštího roku.

Samotné financování projektu půjde za státem, ale ČEZ měl financovat přípravnou část. Končí pro vás financování podpisem smlouvy mezi KHNP a ČEZ? Nebo ještě budete vydávat nějaké další finance na přípravu tohoto projektu?

Máme daný limit 4,5 mld. Kč za celou dobu přípravy, z čehož byla již dominantní část vynaložena. V příštím roce začneme čerpat návratnou finanční výpomoc, tj. další výdaje již budou hrazeny z prostředků českého státu v rámci modelu financování, který je notifikovaný u Evropské unie na pátý blok a jedná se o tom, jakým způsobem se bude financovat šestý. Lze předpokládat, že to bude velmi podobné, ale musí to ještě projít notifikací.

Vláda mluvila o tom, že cena elektřiny se bude snižovat díky novým jaderným zdrojům. Vidíte to stejně?

Určitě je to důvod, proč se vybrala návratná finanční výpomoc s nulovou úrokovou sazbou jako model financování. Úroková sazba má velký efekt na budoucí náklady výroby cen elektřiny, jinými slovy na pořízení investice. Elektřina, kterou ten zdroj vyrobí, by měla být za nižší tržní ceny než dnes.

Odrazí se financování jaderných projektů nějak v cenách elektřiny pro zákazníky?

Právě že by nemělo, protože je tam nulová úroková sazba.

Jak si v prvním pololetí letošního roku vedly uhelné elektrárny ČEZ?

Produkce uhelných elektráren v ČR dosáhla 6,4 terawatthodin, což je o čtyři procenta meziročně více, což bylo dáno hlavně kratšími odstávkami v elektrárně Tušimice než v roce předchozím. Za celý rok 2024 očekáváme naopak nižší výrobu asi o tři procenta na 13,7 terawatthodin. Čekáme, že tržní podmínky budou pro druhé pololetí trochu horší a výroba z uhlí se ve srovnání s loňským rokem sníží, což je koneckonců trend několika minulých let. K odstavení všech uhelných zdrojů by mělo dojít kolem roku 2030, resp. některých výrobních bloků i dříve.

Jak pokračuje převzetí společnosti GasNet?

Regulatorní souhlasy bychom mohli mít brzy a dokončení transakce předpokládáme na přelomu srpna a září. To znamená, že na začátku září by mělo dojít k začlenění GasNet do Skupiny ČEZ a k zahájení konsolidace jeho finančních výsledků do výsledků Skupiny ČEZ.

Co dalšího teď chystáte?

Pracujeme hlavně na divesticích našich polských tepláren, kdy jsme dostali na konci července několik závazných nabídek od potenciálních uchazečů, se kterými nyní jednáme. Do konce roku bychom měli vědět více, tedy zda je prodáme a komu, nebo jestli si lokality necháme a budeme je nějakým řízeným způsobem v budoucnosti utlumovat.