Hlavní obsah

Na povodeň se musí člověk připojistit. A některé domy nepojistíte vůbec

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

Lidé by se měli připravit na povodně, i když jsou proti nim pojištěni. Ilustrační foto.

Česku hrozí největší povodně od roku 1997 a pojišťovny jsou na zvýšený počet hlášení připraveny i o víkendu. Proti povodním a záplavám se však musí lidé připojistit, pokud mohou. Domy v rizikových oblastech totiž nikdo nepojistí.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Česko od pátku očekává vydatné deště a zejména na severovýchodě a východě země hrozí povodně. Situace by mohla být podle předpovědi podobná jako v letech 1997 a 2002. Z pohledu škod a nákladů pojišťoven tehdy způsobily nejnákladnější živelní pojistné události v novodobé historii Česka.

S velkou vodou tak už mají pojišťovny zkušenosti. „Pojišťovny jsou maximálně připraveny pomoci. Již od včerejšího dne ustanovují krizové štáby, posilují call centra a připravují se na co nejrychlejší výplatu peněz poškozeným,“ ubezpečil výkonný ředitel České asociace pojišťoven Jan Matoušek.

S vyšším počtem hlášení pojistných událostí tak pojišťovny počítají a v pohotovosti budou i o víkendu. „Již od včera posilujeme naše call centrum, aby se klienti mohli kdykoliv obrátit na někoho z našich operátorů. Taktéž máme připravené kapacity mobilních techniků tak, abychom je případně přesunuli do nejpostiženějších oblastí,“ říká mluvčí Generali České Pojišťovny Pavlína Adámková.

Poslední velké povodně Česko zažilo v roce 2013. „Hned poté si mnoho klientů upravilo smlouvy tak, aby měli dostatečně kryty i povodně a záplavy,“ popisuje mluvčí pojišťovny Kooperativa Milan Káňa. Na pojištění podle ní lidé pamatují ještě nějakou dobu poté, co se s ní setkali, ale po několika měsících jejich zájem o něj ochabuje.

„Samozřejmě se může stát, že někteří klienti si neaktualizovali pojistné částky, takže mohou být podpojištěni. To by měli třeba u pěti a více let starých smluv raději zkontrolovat,“ radí Káňa.

Někteří by po kontrole smlouvy mohli také zjistit, že nejsou na škody způsobené velkou vodou připojištěni. Pojišťovnám se také množí případy, kdy se lidé pojišťují na poslední chvíli. Měli by však pamatovat na to, že pojištění začíná platit až po uplynutí určité lhůty. „Všechny pojišťovny mají v podmínkách uvedené, že v případě záplav a povodní začne pojištění platit až určitý počet dní po sjednání. V Directu je to například 10 dní,“ podotýká mluvčí Direct pojišťovny Nela Maťašeje.

Postoj k pojištění proti živelním událostem se také změnil po tornádu na jižní Moravě v roce 2021. Například u Kooperativy se tehdy připojistily stovky tisíc klientů.

Proti povodním je třeba připojištění

Povodně a záplavy totiž nepatří mezi rizika pojišťovaná automaticky, ale klient se na ně musí speciálně připojistit. „Jde o riziko navíc ke standardním pojištěním, aby si ho mohli zvolit lidé, kteří ho opravdu potřebují. Klientům, kteří třeba mají dům na kopci, kde povodně nehrozí, se nevyplatí za toto připojištění připlácet,“ vysvětluje mluvčí ČSOB Pojišťovny Petr Milata.

Některé domy však pojišťovny nepojistí. Rizikovost totiž posuzují podle tzv. povodňové mapy, která dělí všechny oblasti do čtyř stupňů. Podle toho, v jakém stupni rizikovosti se nemovitost nachází, je buď pojistitelná, nebo nepojistitelná proti riziku povodně a záplavy.

Čtvrtý stupeň je nejrizikovější a nepojistitelný. „U nemovitosti tak blízko řeky nebo potoka, který se poměrně často rozvodňuje a zatopí budovu, je riziko tak vysoké, že je proti povodním nepojistitelné,“ vysvětluje Milata.

Podle něj totiž v této zóně není příchod vody už o náhodě jako spíš o pravidle. „Nemovitost je ohrožena a spíš v rizikové oblasti vůbec neměla vzniknout. Je to problém hlavně historických budov, ale pokud někdo staví novou nemovitost, měl by to brát v potaz,“ říká Milata.

Nemovitosti ve druhé a třetí zóně jsou pojistitelné za příplatek, nebo do určitého limitu. První zóna je bezproblémová a pojistitelná.

Pojišťovny nerozlišují mezi tím, zda byl majetek poničen povodní nebo záplavou, i když jde o rozdílně pojmy, a pokud se klient připojistí, smlouva se vztahuje na oba typy pohromy v jednom balíčku. „Pojištění je chrání proti oběma typům rizika spojeného s vodou,“ říká Milata.

Povodeň, nebo záplava?

  • Povodeň

Jde o zaplavení většího nebo menšího území vodou, která se vylila z břehů vodních toků, nádrží, nebo jejich břehy protrhla. Riziko povodně se týká především nemovitostí stojících v blízkosti potoka, řeky, rybníka či přehrady. „Může způsobit škody, a to včetně škod, ke kterým dojde průsakem vody v důsledku zvýšené hladiny podzemních vod, vniknutí vody do kanalizace a sesuvem půdy,“ popisuje Pavlína Adámková z Generali České Pojišťovny.

  • Záplava

Záplavou se rozumí souvislá vodní plocha, která se v oblasti drží po určitou dobu a nemůže přirozeně odtékat. Záplavu mohou způsobit i jiné zdroje než vodní toky, například tání sněhu či dešťové srážky.

Lidé by rovněž neměli podceňovat preventivní opatření, která by minimalizovala škody. Varování před povodněmi přišlo s několikadenním předstihem, což poskytuje prostor se na velkou vodu připravit.

„Pokud klient ponechá vše zkáze a nepokusí se zachránit alespoň část hodnotných věcí, dá se vycházet z toho, že neučinil vše myslitelné, aby škodě a jejímu rozsahu předešel. To samé platí o nedostatečné údržbě, například zpětných klapek v kanalizaci. Takové případy mohou zakládat rozhodnutí pojišťovny pojistné plnění částečně krátit,“ upozorňuje mluvčí pojišťovny Uniqa Eva Svobodová.

Ve výjimkách je také zahrnuto úmyslné zavinění nebo navýšení škody. „Například po povodních v roce 2013 jsme jednomu z klientů prokázali, že schválně zaparkoval vozidlo na místě, kde se dala očekávat povodeň. Tuto škodu jsme mu pak samozřejmě neuhradili,“ uvádí příklad Káňa.

Pojišťovny rovněž doporučují vyfotit ještě nepoškozený majetek, který se nachází v rizikové oblasti. „Kvalitní záznam pomůže pojišťovnám rychleji vyhodnotit průběh škodní události a zjednoduší komunikaci,“ připomíná Lenka Slabejová, gestorka neživotního pojištění České asociace pojišťoven.

V roce 2002 podle dat České asociace pojišťoven činily pojištěné škody 73,3 miliardy Kč, škody po povodních v roce 1997 odpovídají v současných cenách 19,4 miliardám Kč. V roce 2013 byly škody vyčísleny na 15,3 miliardy Kč.

Doporučované