Článek
Dlouholetý evropský experiment se zápornými úrokovými sazbami se podle všeho chýlí ke konci. Nevídaná inflace donutila Evropskou centrální banku k rychlejším úvahám o zvyšování úroků, než ještě před půl rokem její nejvyšší vedení zvažovalo.
Zatímco dříve šéfka ECB Christine Lagardeová považovala, podobně jako například americký Fed, inflaci za dočasný fenomén, nynější růst cen tažený i válkou na Ukrajině ji donutil ke zveřejnění konkrétního jízdního řádu – první zvýšení v létě, na podzim úroky nad nulou. Uvedla to agentura Bloomberg.
„Očekávám ukončení nákupů dluhopisů v programu APP na začátku třetího čtvrtletí,“ odkázala agentura Bloomberg na pondělní odkaz na blogu Christine Lagardeové. „To nám při našem setkání na konci července umožní pohnout s úroky nahoru, jak jsme ostatně avizovali. S ohledem na naši aktuální prognózu bychom se měli z negativního úrokového teritoria dostat na konci třetího čtvrtletí,“ doplnila Lagardeová. To by tedy odpovídalo dvěma zvýšením o 25 bazických bodů.
ECB dosud drží základní úrokovou sazbu půl procenta pod nulou a na rozdíl od jiných velkých centrálních bank s ní dosud nehýbala. Jenže inflace v eurozóně výrazně, prakticky čtyřnásobně, přestřeluje dvouprocentní inflační cíl.
Lagardeová zdůraznila, že posun bude postupný, jiní členové bankovní rady ECB však nadnesli i kroky o 50 bazických bodů. S touto myšlenkou si podle agentury Bloomberg pohrává například šéf nizozemské centrální banky Klaas Knot a příznivě se k ní budou stavět i Němci či Rakušané.
Naopak jižní křídlo eurozóny se vyšších úrokových sazeb obává, protože každý krok směrem nahoru zvyšuje i náklady na obsluhu státního dluhu.
Pro Česko by mohly vyšší úroky v eurozóně přinést slabší kurz koruny vůči euru. Česká měna totiž nyní těží z výrazného rozdílu mezi úročením v Česku a v eurozóně, což zvyšuje její atraktivitu. Pokud by ČNB s úroky pod vedením budoucího guvernéra Aleše Michla nešla nahoru, tak by se tento rozdíl začal snižovat.
