Článek
Opatření z dílny Národní ekonomické rady vlády (NERV) se týkají zejména pracovního trhu, vzdělávání, ale i investic či bydlení. Vláda si je u svého poradního ekonomického týmu objednala. „Abychom dokázali úspěšně provést Restart Česka, musíme nastartovat naši ekonomiku. NERV připravil návrhy prorůstových opatření, která nyní projednáváme, a vybereme ta, která můžeme přijmout ještě v tomto volebním období,“ uvedl pro SZ Byznys premiér Petr Fiala (ODS).
Taky NERV počítá s tím, že si vláda z jeho nápadů vybere. „Je to takové meníčko, ze kterého si vláda může vybrat to, co půjde stihnout v tomto volebním období. A pan premiér si osobně z těch 37 opatření vytipuje svoje prioritní témata, která by měli ministři zahájit v rámci tohoto volebního období,“ nastínil koordinátor NERV David Havlíček.
Některá opatření lze uvést do praxe poměrně rychle. Jak jsme popsali, ekonomové navrhují například snazší pouštění zahraničních pracovníků na trh práce nebo třeba rozvolnění zákoníku práce, který podle nich zaměstnance chrání výrazně více než firmy.
Půl bilionu korun, které leží ladem
Skupina pod vedením ekonoma Dominika Stroukala ale nabízí i systémové změny. Ty se kromě vzdělání či bydlení týkají i investic. Tým našel hned tři rezervoáry peněz, které „leží ladem“, místo aby pomáhaly Česku vzkvétat.
Například na účtech obcí leží nevyužitých 360 miliard korun, které okusuje inflace. Zatímco účetně jsou české obce vysoce v plusu, jejich infrastruktrura podle NERV paradoxně strádá. Palčivě chybí třeba školky a jesle.
Jeden z nápadů ekonomické rady zní, aby obce za chybějící školky nesly spoluzodpovědnost. Aby garantovaly místo ve školce od třetích (a ideálně dokonce od druhých) narozenin. Pokud ho nezajistí, mají rodinám hradit pokračování rodičovského příspěvku. Obce by také měly dostat větší pravomoci k vybírání lokálních daní, jejichž výnos by použily na místní investice.
Česko má rekordní počet obcí, tisíce z nich nemají ani tisíc obyvatel. Na potřebné investice se nezmůžou. NERV by chtěl proto bonifikovat ty, které se dohodnou na společném postupu. „Když se přihlásí o nějakou podporu několik obcí dohromady, tak například budou mít nárok na nějaký bonus,“ vysvětluje koordinátor NERV David Havlíček.
I krajům podle týmu ekonomů leží na běžných kontech peníze, které pak chybí v investicích. Jde o více než 110 miliard korun, které by podle poradního týmu Fialovy vlády mohly posloužit na financování strategických projektů. Třeba na výstavbu dálnic.
„To napomůže mobilitě pracovní síly, zboží, služeb i kapitálu. Jedná se o zřejmý benefit ve prospěch krajů, které by se měly podílet na jeho financování,“ zní z NERV. Opatření by přineslo desítky miliard do rozpočtu, ale zároveň by do ekonomiky více vtáhlo strukturálně vyloučené regiony.
Podle hejtmana Jihočeského kraje Martina Kuby (ODS) by šlo o bezprecedentní změnu. „Vzít krajské peníze a stavět za ně dálnice zní hezky, ale ignoruje to rozdělení rolí, které ty celky mají. Nemůžeme investovat krajské peníze do majetku, který není náš. To by otevřelo zásadní precedens rozpočtového určení daní, který určuje, jaké úkoly města, obce a kraje mají.“
Peníze z důchodů je třeba rozhýbat
V zahraničí, třeba v Kanadě či Austrálii, do infrastrukturních projektů investují i důchodové fondy. V Česku má spoření na stáří punc konzervativismu. Většina prostředků ze třetího důchodového pilíře, zhruba 460 miliard korun, leží ve starých, tzv. transformovaných fondech. Jejich výnosy nesmí jít ze zákona do minusu, a proto investují při zemi a kupují zejména státní dluhopisy.
Národní ekonomická rada doporučuje garanci nezáporných výnosů odbourat. Fondy by měly mít možnost jít i do minusu a tak investovat odvážněji. „Tyto peníze je třeba trochu rozhýbat. Dostat je na kapitálový trh,“ říká spoluautorka návrhů, členka NERV a ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.
Lidé, kteří si mohou dovolit odvážnější strategii investování a spoření na stáří, by tak podle ní mohli své peníze nalít do zajímavých projektů. „Přispěli by tak na rozvoj kapitálového trhu České republiky. Polákům se třeba podařilo, že když někdo privatizoval, tak s privatizací alespoň část prostředků pustil na kapitálový trh,“ říká Horská.
NERV taky poukazuje na vysoké poplatky u penzijních fondů a doporučuje jejich hlubší analýzu. „Poplatky v transformovaných fondech dosahují 25–85 % výnosů, což omezuje i jejich smysluplnost v rámci důchodového systému,“ uvádí NERV s odkazem na informace Ministerstva financí.
Aby se firmy nebály vyvíjet
NERV doporučuje vládě motivovat firmy, aby více využívaly možnost odepisovat si z daní peníze investované do vědy a výzkumu. „Místo toho, aby se vyplácela napřímo nějaká dotace, tak tady musí ten podnik vydělat, aby si náklady mohl odečíst,“ vysvětluje David Havlíček hlavní rozdíl tohoto nástroje proti dotacím.
Odpisy mohou firmy využívat i teď, ale podle Havlíčka mají obavy z úřadů. Dokládání investic do vědy a výzkumu musí být podle něj snazší: „Důvod je často obava firem, že nebudou schopny dostatečně doložit pro finanční úřad náklady vynaložené pro tuto oblast.“
