Světová celní válka je na spadnutí. Unie řeší, jak si usmířit Trumpa

Donald Trump zažehl jiskru světové celní války uvalením tarifů na sousední Kanadu a Mexiko, ale také Čínu. Šéf Bílého domu hrozí rovněž EU, a to 20procentními cly na zboží ze starého kontinentu. Unie by v takovém případě zřejmě odpověděla recipročně a je jisté, že zásah do mezinárodního obchodu by dopadl i na tuzemskou exportní ekonomiku. Svět nyní s napětím očekává, co přijde.

„Dosavadní předpoklady o zpomalení české ekonomiky o cirka půl procenta HDP kvůli americkým clům hrubě podceňují realitu obchodní války a závislost Česka na fungujícím transatlantickém obchodu. Naše země vyváží do USA hlavně skrze výrobky dalších evropských států, do nichž dodáváme díly. Cla budou proto velmi rychle bolet i tuzemské firmy. Druhý problém spojený s tarify je tlak na přesun výroby z Unie do USA, což znamená omezování nebo zavírání provozů v Evropě včetně Česka,“ vypočítává pro SZ Byznys prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.

„Ze zavedení cel na Mexiko a Kanadu koukají problémy. Tarify utrpí automobilové a další průmyslové závody, které mají evropské firmy v Mexiku. Horší výsledky mohou vést k nižší investiční aktivitě, nižšímu růstu mezd zaměstnanců – což by se podepsalo negativně na spotřebě,“ doplňuje pro SZ Byznys hlavní ekonom XTB Pavel Peterka.

Trump zatím uvalil cla ve výši 25 procent na Kanadu i Mexiko. Čína překvapivě dostala jen novou desetiprocentní daň na zboží dovážené do USA, což je velký rozdíl oproti avizovaným 60 procentům. Experti oslovení redakcí předpokládají, že důvodem mírnějšího přístupu vůči Pekingu je zákulisní dohoda mezi Trumpem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.

Výjimku z 25 procent má kanadská ropa a zkapalněný zemní plyn, které dostaly „pouze“ desetiprocentní sazbu. Právě zdražení poslední zmíněné komodity podle odborníků dopadne na Česko nejvíce.

Evropské země kupující americkou ropu a plyn totiž nepřímo překupují tyto nerostné suroviny z Kanady. Odtud se část plynu a ropy do USA dováží a Spojené státy ji dále přeprodávají do Unie. Zdražení kanadské ropy však nemusí nutně znamenat zdražení na českých pumpách. Jednou z možností, která by neznamenala vyšší ceny na českých čerpacích stanicích, je podle europoslance a ekonoma Luďka Niedermayera to, že kanadští výrobci sníží vlastní marže o uvalená cla, a tím dorovnají ze svých kapes rozdíl v ceně.

„Kanadští výrobci mohou snížit cenu na dodávky do Ameriky, aby kompenzovali cla prezidenta USA. Stejně mohou hledat obchodní partnery, kteří na ně ta cla nebudou uvalovat. Donald Trump si myslí, že přes tarify vybere peníze do rozpočtu, což mu umožní snížit daně. Jenže v tomto konceptu bude hrát roli i inflace a bude záležet na zasažených firmách, jak zareagují,“ nastiňuje možné scénáře.

Pokud obchodníci neudělají altruistický krok v podobě snížení vlastních výnosů za suroviny či Kanada během pár týdnů nepostaví trubky přes Atlantik, jimiž bude do Unie posílat stejný objem plynu a ropy, jaký tekl do USA, může dojít k černému scénáři, tedy zdražení obou surovin, a tím pádem i ke zdražení cen energií.

Zatím podle datového ekonoma Petra Bartoně nemusí dojít k tomu, že Evropská unie vstoupí s USA do celní války navzdory načrtnutým černým scénářům. Americký prezident si totiž dlouhodobě přeje, aby EU kupovala z USA více plynu a ropy, díky čemuž by se tarifům mohla vyhnout. Unie tyto parametry skutečně navýšit chce, tudíž se expertovou optikou Trump pokouší vlámat do otevřených dveří. Evropa by na neštěstích ostatních obchodních partnerů navíc mohla i vydělat.

„Dosavadní cla na tři země budou mít pozitivní efekt na EU, pokud za pozitivní bereme výhodu pramenící z neštěstí jiného. Kanada, Mexiko a Čína teď budou mít pro některé věci problém s odbytem v USA, o to více se mohou snažit prodat ve světě, a tedy i v Unii, a cena může v takovém případě pro spotřebitele klesat dolů. Totéž platí opačným směrem. Některé věci mohou totiž výrobci z EU nabízet v USA pod cenou mexických či kanadských konkurentů,“ nabízí další scénář pro SZ Byznys expert.

To však nemění nic na faktu, že hlava Bílého domu tvrdí, že Unie Spojené státy zneužívá. „Neberou od nás ani naše auta, ani naše zemědělské produkty, neberou skoro nic a my bereme všechno, miliony aut, ohromné množství zemědělských produktů,“ řekl Trump. Částečně má pravdu. Například u aut platí evropští výrobci při vývozu do USA čtyřikrát nižší tarify než jejich američtí konkurenti v opačném směru.

„Evropská unie tvrdí, že je jednou ze tří hlavních hospodářských mocností na světě. Možná tedy nastal čas vyvážit náklady na zajištění transatlantických demokracií a odstranění pozůstatků protekcionismu v evropském průmyslu. Další vývoj závisí stejně tak na EU jako na Americe. Unie má na posílení našeho technologického spojenectví stejný zájem jako USA,“ říká šéf americké obchodní komory v České republice Weston Stacey pro SZ Byznys.

Výroky unijních diplomatů nasvědčují tomu, že se budou snažit obchodní válce se Spojenými státy vyhnout. K tomu by mohlo posloužit navýšení nákupu amerických výrobků, jako je výše zmíněný zkapalněný zemní plyn, a snížení obchodního deficitu, který prezident pravidelně kritizuje. Donald Trump tvrdí, že obchodní deficit mezi EU a USA činí 300 miliard dolarů, tedy 7,5 bilionu korun. Podle údajů EU však činil v roce 2023 schodek obchodu mezi oběma mocnostmi 155,8 miliardy eur.

Některé země zase spoléhají na to, že situaci zachrání přísliby zvýšení výdajů na obranu. Trump žádá, aby členové NATO vydávali na armádu pět procent HDP. To řada zemí EU neplní, Česko začalo v roce 2024 plnit závazek dvou procent. Všichni se ale shodují na tom, že se obchodní válce v případě nutnosti raději vyhnou, protože by nebyla výhodná pro nikoho.

Nestabilita, již prezident Spojených států vyvolává, neprospívá obchodu obecně. Mezinárodní měnový fond odhadl růst světové ekonomiky za rok 2024 o 3,2 procenta. V případě zásahu vyšších cel upozorňuje, že by v roce 2025 růst světového hospodářství klesl na 2,8 procenta a o další rok by mohl klesnout dokonce na 1,5 procenta.

Tento jev sledujeme v přímém přenosu. Už první cla Donalda Trumpa vyvolala propady trhů i volatilních komodit, jako je například bitcoin. V zahraničních médiích se ale již objevují hypotézy o tom, že prezident USA zavedená cla odvolá. O měsíčním odkladu mluví prezidentka Mexika, americká administrativa ale zprávu dosud nepotvrdila.

„Nestabilita podkopá globální světový růst, což poškodí Spojené státy stejně jako zbytek světa. Kdybyste nakrásně cla v pondělí oznámil, ve středu je snížil, ve čtvrtek zrušil a příští pondělí zase částečně zavedl, stejně už bohužel vzniká škoda. Nastolujete úplně jiný směr, který je podle mě cestou k růstu světových ekonomik včetně USA. Bez ohledu na další vývoj mě současná nejistota mrzí a sama o sobě může dostat do závažných problémů celý svět,“ dodává Niedermayer.