Mzdy v Německu i eurozóně rychle rostou. Může to být problém

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Jen pár desítek hodin poté, co premiér Petr Fiala mluvil v diskuzi o českých a německých platech a výhledu na další čtyři roky, přišla od sousedů nečekaná zpráva.

Tamní mzdy včetně vedlejších dohod vyskočily ve třetím čtvrtletí meziročně o 8,8 procenta, což je nejrychlejší tempo od roku 1993, uvedla v úterý Bundesbanka. Zároveň dodala, že toto období mohlo být vrcholem růstu mezd, a proto je nepravděpodobné, že by takové tempo pokračovalo. Napsala to agentura Bloomberg.

Minulý týden uzavřená klíčová dohoda německých odborů IG Metall pro výrobní sektor již zajistila relativně mírný růst mezd na příští dva roky, což dává Bundesbance za pravdu.

Německo je sice šampionem v růstu mezd, ale v eurozóně není zdaleka jediné. Její průměr se ve třetím čtvrtletí dostal na meziroční nárůst o 5,4 procenta, zatímco o kvartál dřív výdělky rostly o 3,5 procenta. Uvedla to Evropská centrální banka a ekonomové k tomu dodali, že jde o nejvyšší mzdový skok od zavedení eura v roce 1999.

Rychlý růst výdělků komplikuje Evropské centrální bance rozhodování o dalších změnách úrokových sazeb. Za necelý měsíc je měli bankéři podle očekávání analytiků posunout o dalšího čtvrtprocentního bodu dolů.

Jenže rychlý mzdový růst by tuto trajektorii mohl narušit, neboť více peněz na utrácení může znovu rozfoukat dohasínající inflaci a mařit tak dosažení dvouprocentní hranice. Kolem ní chce ECB růst cen držet, podobně jako se o to snaží Česká národní banka.

Většina představitelů ECB podle Bloombergu naznačila, že další pokles sazeb je stále pravděpodobný, zvláště vzhledem k tomu, že ekonomika stále hledá pevnou půdu pod nohama. Ale může se měnit tempo a rozsah změn.

Někteří činitelé podporují rychlé snižování, aby banka podpořila ekonomickou aktivitu dušenou vyššími úroky, a zabránila tak příliš nízké inflaci. Jiní naopak vyzývají k obezřetnosti, a to především kvůli přetrvávajícím tlakům na růst cen ve službách, kde mzdy stále rostou.

ECB stejně jako Bundesbanka předpovídá prudké zpomalení růstu mezd v letech 2025 a 2026, což by mělo pomoci udržet inflaci dlouhodobě na cílové dvouprocentní hodnotě. Banka zároveň nechce, aby pracovní trh a zvyšování platů příliš oslabily, protože to by utlumilo ekonomický růst.

Hlavní ekonom ECB Philip Lane v říjnu uvedl, že robustnější trh práce „zvyšuje pravděpodobnost dosažení inflačního cíle spíše než jeho dlouhodobého nedosažení“ a že „zvyšování mezd bude v příštích letech více v souladu s cílem než před pandemií“.