Mohou být daně moc nízké? Ekonomové našli dvě kolonky, kde utíkají peníze

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ohlédnutí o pět let dozadu odhaluje v českém státním rozpočtu jednu triviální, ale zásadní vadu. Utrácení stouplo o něco víc než inflace, která sama o sobě vyskočila enormní měrou. Výběr daní ale za inflací výrazně zaostal.

Výsledkem je – jak známo – deficit. Ten sice třetím rokem zvolna klesá, ale v dlouhodobém srovnání je pořád na dříve nemyslitelných stamiliardových úrovních. Každý rok, takže kumulovaný státní dluh je už skoro dvakrát větší než před covidem.

Na to, jak rozkol ve vývoji rozpočtových příjmů a výdajů v pětiletém srovnání vynikne, upozornili ekonomové z institutu IDEA už loni. Na svou první analýzu teď navázali druhým dílem, kde podrobněji rozebrali stranu příjmů. Aby zjistili, kde přesně peníze chybějí.

Ve dvou kolonkách – u daně z příjmů fyzických osob a u spotřebních daní – je při ohlédnutí za uplynulou pětiletkou vidět pozoruhodná věc. V obou případech stát vybírá pořád zhruba stejně. Potíž je, že inflace mezitím vyskočila o 40 procent. A výdaje rozpočtu ještě víc.

„Výběr daně z příjmů fyzických osob stagnuje od roku 2019 cíleně, u spotřební daně nevědomě,“ říká k výsledkům spoluautor studie Petr Janský, člen Národní ekonomické rady vlády, známý jako propagátor myšlenky, že stát těžko může dobře fungovat a zajišťovat vše, co se od něj očekává, když si podkopává příjmy.

Z mezd a z výdělku živnostníků chce vláda letos podle schváleného rozpočtu vybrat 156 miliard korun. To je o devět miliard méně než v roce 2019. Příjmy státu v této kolonce tedy nejenže nedrží krok s inflací, ale klesají i v absolutním vyjádření.

Důvod je dávno známý – zrušení superhrubé mzdy a s tím spojené plošné snížení zdanění prosazené uprostřed covidu ad hoc koalicí ANO, ODS a SPD. Bez této úpravy by v rozpočtu státu a obcí bylo minimálně o sto miliard korun víc, jak naznačuje současný růst sociálního pojištění, které se počítá z podobného základu a nebylo nijak omezováno.

Na spotřebních daních se má letos vybrat 155 miliard korun. V tomto případě jde v porovnání s rokem 2019 o nárůst, ale jen o jedno procento, tedy daleko za 40procentní inflací. Podle Janského jde o neúmyslnou chybu.

„Státní rozpočet ukazuje priority státu. Změny příjmů a výdajů státního rozpočtu v čase by měly odrážet měnící se priority společnosti a vlády. Ale nechce se mi věřit, že by mezi prioritami státu byla stagnace spotřebních daní,“ míní ekonom.

Známým záměrem je nulová spotřební daň na tiché víno (tzn. na každé víno kromě šumivého), která přes protesty ekonomů zůstala loni i v konsolidačním balíčku. Výrobci a dovozci vína tak mají proti konkurentům výhodu kolem pěti miliard korun. Nyní se v koalici znovu debatuje o tom, že se daň na víno zavede, ale výsledek je nejistý.

Peníze ale státu utíkají i tam, kde spotřební daň nulová není. U pohonných hmot klesl výběr za pět let o pět miliard, u piva stagnuje, u cigaret stoupl jen o pět procent, tedy opět s velkým odstupem za inflací.

Autoři studie upozorňují, že úkolem spotřebních daní je mimo jiné odrazovat od konzumace věcí s negativním efektem na zdraví, přírodu a společnost. Proto je prý namístě zamyslet se nad tím, jestli reálný propad oproti inflaci je žádoucí – ať už s ohledem na zdraví obyvatel u alkoholu a kouření, nebo s ohledem na plnění klimatických cílů u spotřeby fosilních paliv.

„V roce 2024 činí sazba u benzinu nadále 12,84 Kč/l a u nafty jen 9,95 Kč/l. Výše spotřební daně na benzin tak bude v roce 2024 nominálně stejná jako v roce 2010 a v případě nafty stejná jako v roce 2004,“ stojí v analýze – s upozorněním, že Česko je pod tlakem zemí jako Polsko nebo Maďarsko, kde vlády drží spotřební daně u pohonných hmot na unijním minimu, ale že v rámci Green Dealu lze očekávat návrhy, aby minimum rostlo.

Jiní ekonomové závěry IDEA potvrzují, byť místy s výhradami. „Ano, v obou případech se jedná o poněkud podivný směr hospodářské politiky,“ říká ke stagnaci příjmových a spotřebních daní hlavní ekonom investiční společnosti Cyrrus Vít Hradil. Úlevy na daních z příjmů principiálně nerozporuje, ale zdejší provedení považuje za chybné kvůli tomu, že z něj profitovali jen bohatší lidé a že minulá ani současná vláda nezvládly vybalancovat úlevy odpovídajícím proškrtáním výdajů.

„Případ stagnujících spotřebních daní je pak ještě křiklavější. Smyslem spotřebních daní je snižovat společenské náklady škodlivých aktivit. Například spotřeba alkoholu zatěžuje zdravotnický systém, který musí řešit závislosti a další neduhy, či policii, která se potýká s vyšší kriminalitou,“ dodává Hradil. A kritizuje fakt, že náklady na provoz nemocnic a policie kvůli inflaci rostou, a tak stagnující daň znamená čím dál větší přenášení celospolečenské zátěže na nevinné abstinenty.

Ekonom UniCredit Bank a předseda státního výboru pro rozpočtové prognózy Pavel Sobíšek závěry kolegů z IDEA také v zásadě podporuje, ale připomíná obecný fakt, že nižší daně jsou vždy lepší než vyšší, pokud stát dokáže adekvátně šetřit. „Není pravda, že by měly všechny příjmy kopírovat inflaci. Pak by nemohlo klesat celkové daňové zatížení. Osobně bych radši viděl, aby vláda směřovala k rovnováze financí krocením výdajů,“ dodává k analýze.

Stát podle něj až moc spoléhá na daň z přidané hodnoty a sociální pojištění. „Souhlasím, že by bylo dobré postavit výběr daní na více nohou. Je ale netriviální úlohou, jak toho dosáhnout,“ dodává Sobíšek a připomíná, že některé daně nyní jdou nahoru. Sazba korporátní daně roste z 19 na 21 procent, zvedá se také daň z nemovitostí.

Ministerstvo financí stagnaci příjmových a spotřebních daní nerozporuje, ale v závěrech ekonomů IDEA žádnou inspiraci pro zlepšení nevidí. Zrušení superhrubé mzdy hájí politici ODS jako záslužný pravicový počin, jak „nechat lidem peníze v peněženkách“. A se stagnací spotřebních daní je to prý složitější.

„V případě minerálních olejů je sice sazba pevná, ale je nutné brát v potaz skutečnost, že dopravní náklady vstupují do konečných cen produkce. Daň stanovená procentní sazbou by v době výrazného růstu cen významně roztáčela inflační spirálu, což není žádoucí,“ uvádí v reakci na studii IDEA mluvčí Ministerstva financí Gabriela Krušinová.

U zdanění vína koaliční jednání běží. A u cigaret ministerstvo stagnaci vysvětluje tím, že sazby daně šly nahoru, ale na výnosu se to neprojevilo kvůli častějším dovozům z Polska a naopak kvůli menšímu zájmu o přeshraniční nákupy v Česku. Dalším důvodem stagnujících příjmů je přechod kuřáků k méně škodlivým alternativám nebo úplné omezení kouření.

„Reálný pokles příjmů tedy nemůžeme vnímat jako jednoznačně negativní,“ uvádí Krušinová.