Článek
Miliardář a poradce amerického prezidenta Elon Musk doufá, že USA a Evropa nakonec vytvoří partnerství a dosáhnou nulové celní zóny. V sobotu to uvedl na stranickém sjezdu italské krajně pravicové strany Liga.
„Doufám, že se shodneme na tom, že Evropa i Spojené státy by měly přejít, ideálně podle mého názoru, k nulovému clu, čímž by se fakticky vytvořila zóna volného obchodu mezi Evropou a Severní Amerikou,“ cituje Muska server Euronews.
Podle Muska by vedle zboží měl být snazší i pohyb osob mezi oběma břehy Atlantiku. „Doufám také ve větší volnost pro lidi, aby se mohli pohybovat mezi Evropou a Severní Amerikou – pokud si to přejí, pokud chtějí pracovat v Evropě nebo v Americe. Podle mého názoru by jim to mělo být umožněno. A to je určitě moje rada pro pana prezidenta,“ dodal.
Podle serveru Politico lze Muskova slova chápat jako kritiku současné obchodní politiky americké administrativy. Musk se dlouhodobě zasazuje o snižování vládních výdajů prostřednictvím svého takzvaného Oddělení pro efektivitu vlády (DOGE) a zároveň působí jako blízký poradce Donalda Trumpa. Ten minulý týden uvalil 20% clo na dovoz zboží z Evropské unie a 25% clo na dovoz automobilů – což ovšem hraje zčásti do karet Muskově automobilce Tesla.
Muskovy představy nejsou nerealistické
Mohla by taková celní unie vůbec fungovat? Podle ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) by byla celní unie v ideálním světě řešením.
„Nejvýhodnějším řešením je dohoda a samozřejmě posilování vzájemných obchodních vztahů, nikoliv jejich oslabování. Historie dokazuje, že celní války nikomu neprospívají, proto bychom se měli soustředit na odbourávání celních bariér. V ideálním světě by byla řešením celní unie,“ uvedl Vlček pro redakci SZ Byznys.
Trumpova cla
- Světové burzy pokračují v propadech z minulého týdne.
- Jde o reakci na kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, který oznámil zavedení „recipročních cel“.
- Univerzální desetiprocentní sazba vstoupila v platnost 5. dubna, zatímco individuální sazby vstoupí v platnost 9. dubna, což naznačuje, že země se sazbami vyššími než deset procent by mohly mít větší prostor pro vyjednávání.
- Podle analytiků JPMorgan cla, jak je Trump představil, „pravděpodobně způsobí recesi americké, ale i celosvětové ekonomiky“.
- Na dovoz automobilů USA zavedly cla ve výši 25 procent, potvrdil v projevu Trump. Ta obratem začala platit. Později Trump ukázal tabuli s nově zaváděnými cly. Například pro Čínu platí 34 procent, pro EU 20 procent a nejvyšší sazbu ve výši 49 procent dostala Kambodža.
- Oznámená cla na Peking ve výši 34 procent se zřejmě sčítají s dříve oznámenými 20 procenty. Tarif na zboží z Číny tak činí 54 procent. Čína reagovala tím, že na veškeré americké zboží zavedla sazbu 34 procent.
- Pokud se země budou chtít clům vyhnout, mají podle Trumpa zrušit svá cla a přestat s měnovými manipulacemi a dalšími překážkami ve vzájemném obchodu s USA.
Trumpova celní tabule
| Země | Výše amerického cla (v %) |
|---|---|
| Čína | 34 |
| Evropská unie | 20 |
| Vietnam | 46 |
| Tchaj-wan | 32 |
| Japonsko | 24 |
| Indie | 26 |
| Jižní Korea | 25 |
| Thajsko | 36 |
| Švýcarsko | 31 |
| Indonésie | 32 |
| Malajsie | 24 |
| Kambodža | 49 |
| Jižní Afrika | 30 |
| Bangladéš | 37 |
| Izrael | 17 |
| Filipíny | 17 |
| Pákistán | 29 |
| Šrí Lanka | 44 |
| Velká Británie, Singapur, Brazílie, Chile, Austrálie, Turecko, Kolumbie | 10 |
Podle hlavního ekonoma XTB Pavla Peterky nulovým clům nebo alespoň velmi nízkým clům mezi USA a EU v zásadě nic nebrání.
„Pokud by zde byla politická vůle a zájem o tento cílový stav, tak by neměl být zásadní problém toto prosadit spolu s potřebnými legislativními změnami. Taková varianta by zároveň byla z pohledu obchodní politiky ideálním stavem jak pro EU, tak pro USA. Bylo by skvělé, pokud by současná Trumpova politika skutečně na střednědobém horizontu vedla k jednáním s výsledkem snížení celních bariér na nulu, popřípadě poblíž nuly. Čím dříve, tím lépe,“ vysvětluje.
„Jenže to jsou velká pokud. Zatím to vypadá z vyjádření Donalda Trumpa a jeho zástupců, že minimálně ze strany USA o nulová cla zájem není. EU bude zároveň dnes jednat o odvetě. V základním scénáři tak proto počítám spíše s opačnou trajektorií, tedy s růstem celních sazeb,“ dodává.
Profesor Stanislav Šaroch, vedoucí Katedry mezinárodních ekonomických vztahů na VŠE, připomíná, že podobný projekt již byl vyjednáván, a to pod názvem Dohoda o transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP).
„Je to otázka politické vůle a schopnosti politiků přesvědčovat vlastní voliče a potenciálně postiženým nabízet kompenzace. Minulým reprezentacím se to nepodařilo, četné protesty se odehrávaly na obou stranách Atlantiku,“ uvedl.
Dohoda se začala projednávat v roce 2013, ale jednání selhala v roce 2016. Cílem bylo odstranit cla, byrokracii a další obchodní bariéry mezi EU a USA a sladit technické a bezpečnostní standardy, což by usnadnilo podnikům obchod. Dohoda měla také vytvořit největší zónu volného obchodu na světě – v té době zahrnovala 828 milionů obyvatel a HDP přibližně 36,5 bilionu dolarů.
Místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk uvedl, že by si dopracování TTIP dokázal představit.
