Článek
Největší rozhodčí soud v zemi, kam firmy chodí řešit tisíce vzájemných sporů, spadl do exekuce. Důvodem je střet s jiným tribunálem, ve kterém se řeší mimo jiné i otázka, jestli na poli těchto polosoukromých arbitráží může fungovat konkurence.
Exekuce se týká Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře (RSHK). V polovině července ji spustil Exekutorský úřad Praha 8 na podnět od Mezinárodního rozhodčího soudu při Českomoravské komoditní burze, což je menší soupeř RSHK vystupující pod zkratkou PRIAC. Vyplývá to z dokumentů, které má redakce SZ Byznys k dispozici.
Rozhodčí soudy fungují všude po světě paralelně vedle standardní justice. Stát je povoluje zákonem a firmy je používají jako místo pro rychlé rozseknutí obchodních sporů. Stačí si možnost arbitráže předem dohodnout při uzavírání smluv, což firmy často dělají. Případné střety pak řeší arbitři, většinou komerční advokáti, kteří pro rozhodčí soudy pracují vedle své standardní právní praxe.
Kuriózní situace, kdy se dva arbitrážní soudy soudí samy mezi sebou, trvá od roku 2021. Předsednictvo RSHK dalo tehdy rozhodcům, kteří pracovali pro oba tribunály, na výběr – a sice že budou soudit buď jen pro RSHK, anebo že se s nimi RSHK rozloučí. PRIAC to rozporoval jako potlačování konkurence ze strany dominantního hráče a se stížností nyní uspěl.
Žalobu uznal loni Městský soud v Praze a nyní po odvolání také pražský Vrchní soud. Rozsudek padl koncem května, písemné vyhotovení dorazilo oběma stranám na konci června. Součástí rozsudku je pokyn, aby RSHK svůj požadavek na exkluzivitu zpětně zrušil a aby rozhodcům poslal e-mail s omluvou.
V případě omluvy rozsudek nabyl právní moci 8. července. RSHK ho ještě zkouší zvrátit takzvaným dovoláním, a proto omluvu zatím odkládá. Vítězové z PRIAC ale namítají, že v případě pravomocného rozsudku takto otálet nelze, a omluvu začali vymáhat přes exekutora.
„Rozsudek respektujeme, byť se závěry soudu se neztotožňujeme a s rozsudkem nesouhlasíme,“ uvádí předseda předsednictva RSHK Juraj Szabó, který má podle rozsudku osobně omluvu podepsat. Omluva je ale podle něj „nevratný úkon“ a proto ji považuje za předčasnou. Kdyby se následně ukázalo, že k ní nebyl důvod, nelze už její účinky vzít zpět, dodává Szabó na vysvětlenou, proč si chce nejdřív počkat na výsledek dovolání.
Protistrana ale vidí situaci úplně jinak, orgán fungující jako arbitr spravedlnosti by podle Davida Řezníčka z předsednictva PRIAC měl jít příkladem. „Jak může mít jakoukoliv autoritu stálá rozhodčí instituce, která vydává vykonatelná rozhodnutí třetím osobám, ale sama je nerespektuje a je v exekuci?“ namítá Řezníček.
Argument s dovoláním podle něj nefunguje už jen proto, že existují i další mimořádné opravné prostředky, jako je ústavní žaloba nebo stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. A že kdyby se na ně vždy čekalo, lidé by čekali na výkon pravomocných rozsudků měsíce či roky.
Exekuční řízení startuje návrhem ze strany exekutora, exekuce v RSHK tedy formálně už běží dva týdny. Návrh nyní leží u Obvodního soudu pro Prahu 1, exekutor v něm stanovil pokutu 100 tisíc korun. Jde o obvyklou praxi, jak se rozsudky o omluvě vymáhají. Exekutor může pokuty navrhovat (a v případě soudního souhlasu zabavovat peníze) opakovaně, dokud se omluvy nedobere.
Důležitější než omluva je ale podle Řezníčka skutečnost, že Vrchní soud dal jeho instituci za pravdu a vrátil stav do roku 2021. Nikdo už tedy podle jeho výkladu nemůže nikoho nutit, aby působil u jednoho, nebo druhého tribunálu. To by podle Řezníčka mělo zbavit arbitry strachu, že v případě porušení exkluzivity budou v budoucnu o zakázky u největšího rozhodčího soudu přicházet.
Rozhodci, které RSHK dříve kvůli porušení exkluzivity vyškrtl, se navíc mohou nyní domáhat odškodnění. K tomu se chystá i Řezníček, v separátním řízení bude od RSHK za ušlé příjmy požadovat kompenzaci ve výši půl milionu korun, podobný krok podle něj chystají i jeho kolegové.
