Nová čísla statistiků potvrdila mizérii českých domácností

Statistici zveřejnili čísla, která loni mnozí Češi pocítili na vlastní kůži – v obchodech nechávají mnohem víc peněz, ale domů si namísto plných košíků donesli méně zboží.

V roce 2022 činily roční spotřební výdaje domácností v Česku 180 773 Kč na osobu, tedy 15 064 Kč na osobu a měsíc. Oproti výdajům v roce 2021 došlo k nárůstu o 13,7 procenta. Jenže po zohlednění růstu cen o 15,1 procenta v roce 2022 se výdaje domácností v reálném vyjádření propadly o 1,2 procenta.

Dlouhodobě nejvýznamnější jsou podle Českého statistického úřadu výdaje za bydlení a energie (v roce 2022 tvořily 23,4 %) a potraviny a nealkoholické nápoje (19,4 %). Naopak nejnižší podíly výdajů domácností tvoří skupiny vzdělávání (loni necelé 1 %) a zdraví (zhruba 3 %), což má příčinu v systému českého školství a zdravotnictví, kde je na rozdíl od zahraničí stále ve velké míře řada služeb poskytována bezplatně.

Na výdajích domácností se významně odrazil vliv růstu cen. Za energie domácnosti v roce 2022 zaplatily o 15,5 procenta více než o rok dříve, což bylo ovlivněno především vyššími platbami za elektřinu, plyn a uhlí. Mezi roky 2020 a 2021 vzrostly tyto výdaje jen o necelá 3,5 procenta. Výdaje za pohonné hmoty byly v roce 2022 vyšší o 33,5 procenta, zatímco v roce 2021 o šest procent.

„Výsledky šetření Statistiky rodinných účtů za rok 2022 ukazují na postupný návrat domácností k výdajům, které byly vzhledem k protiepidemickým opatřením v předchozích dvou letech nuceny omezovat. Konkrétně se jednalo o rekreaci, kulturu, sport a veřejné stravování,“ uvedla Táňa Dvornáková, vedoucí oddělení sociálních šetření ČSÚ.

Špatná kondice českých domácností však neskončila o silvestru 2022, ale táhne se i celým rokem 2023. Ukazují to mimo jiné údaje o českém maloobchodu, jehož tržby znají už více než rok jen směr dolů.

Tento trend sice není v Evropě úplně výjimečný, české šetření však vynikne ve srovnání s posledním rokem před nástupem krizového období.

Oproti červnu 2019 Češi podle posledních údajů za červen nakoupili skoro o pět procent méně zboží. O něco menší krizový propad – 3,6 procenta – hlásí podle Eurostatu pouze Italové, v dalších zemích spotřeba přinejhorším stagnuje. Proti tomu v devíti státech v čele s Lucemburskem, Rumunskem a Polskem zákazníci reálně utratili o 10 až 20 procent více než před čtyřmi lety.

Srovnání s předkrizovým obdobím zároveň ukazuje, jak Češi změnili zvyky. Za pokles spotřeby nejvíc odpovídá největší položka potravin, jejichž nákup kvůli drahotě omezili o víc než desetinu – to je rovněž evropský unikát. V tom se skrývá riziko, že nezbytné nákupy byly nuceny omezit především chudé rodiny, které za jídlo utrácejí relativně nejvíc.