Článek
V srpnu Ministerstvo financí předpovídalo, že za celý příští rok vzrostou ceny o 2,8 procenta. Po zveřejnění návrhu Energetického regulačního úřadu, podle kterého by měla regulovaná složka ceny energií v průměru stoupnout o 71 procent, však úřad svoji predikci upravil.
Nově počítá s tím, že ceny za celý příští rok vyskočí o 3,3 procenta. Růst o půlprocentního bodu dal na tiskové konferenci do souvislosti s návrhem ERÚ ředitel sekce hospodářské strategie David Prušvic.
Jinak však ministerstvo očekává, v souladu s prognózou ČNB, rychlý pokles inflace. „V lednu se inflace prudce sníží,“ potvrdil ministr Stanjura. „Nevím ale, jestli bude začínat čtyřkou, nebo pětkou,“ odmítl spekulovat o přesných číslech. Nikdo totiž nedokáže předpovědět, jak inflaci změní tzv. přecenění.
Tuzemský maloobchod má totiž neobvyklou vlastnost, že většinu zdražení obchodníci realizují v nových cenících, které vydávají v lednu. Proto se až do příchodu energetické krize lednové ceny proti prosinci v průměru zvyšovaly o jedno až 1,5 procenta. V letech 2022 a 2023 měly ceníky na svědomí meziměsíční inflaci o tři procenta.
Ceny energií opticky upravily i říjnovou inflaci – ze zářijových 6,9 procenta vyskočily na 8,5 procenta. Poprvé se totiž projevil „efekt sníženého základu“, protože od října do prosince statistici započítávali domácnostem k cenám elektřiny tzv. úsporný tarif, který celkovou inflaci dočasně snížil o tři procenta.
„Pokud bychom úsporný tarif do výpočtu nezahrnuli, cenový růst by v říjnu namísto 8,5 procenta činil 5,8 procenta,“ uvedla vedoucí oddělení spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá. Bilance se srovná v lednu, až efekt sníženého základu přestane působit.
Největší zdražování v Evropě
Říjnová inflace v procentech podle Eurostatu
| proti říjnu 2022 | proti říjnu 2020 | |
|---|---|---|
| Eurozóna | 2,9 | 18,5 |
| Slovinsko | 6,6 | 21,7 |
| Chorvatsko | 6,7 | 24,9 |
| Bulharsko | 6 | 28 |
| Slovensko | 7,8 | 28,9 |
| Polsko | 6,1 | 31,4 |
| Rumunsko | 9,1 | 31,9 |
| Lotyšsko | 2,4 | 32,1 |
| Česko | 9,5 | 32,5 |
| Litva | 3 | 36,1 |
| Estonsko | 5 | 37,4 |
| Maďarsko | 9,9 | 42,8 |
Zdroj: Eurostat, index HICP
Údaje za Bulharsko, Polsko a Rumunsko jsou odhad SZ
Samotné ceny se v říjnu přes statistické hříčky příliš nezměnily, především se stále nekonal avizovaný pokles cen energií. Konkrétně ceny elektřiny proti září klesly jen o 1,7 procenta, dálkové teplo zlevnilo o 0,8 procenta a plyn o tři procenta.
To znamená, že ve srovnání s předloňským říjnem, kdy ještě platily předkrizové ceny, byla elektřina dražší o polovinu, a teplo o dvě třetiny. Plyn nadále stojí dvojnásobek toho, co před krizí.
