Článek
Investiční svět si v pátek připomíná 30leté výročí události, kdy došlo k ataku na britskou libru. Stálo za ním mnoho spekulantů. Ovšem o pořádný „majstrštyk“ se postaral především americký investor maďarského původu George Soros, od té doby přezdívaný jako „Muž, který porazil Bank of England.“ Sázka na propad britské měny se mu nepochybně vyplatila, za měsíc vydělal přibližně miliardu dolarů.
Británie na tom zpočátku 90. let nebyla ekonomicky dobře. Země čelila vysoké inflaci, která atakovala hranici deseti procent. Vysoká byla i nezaměstnanost a státní dluh. Tedy nic, co by hrálo do karet britské měně, kde čím dál více sílil tlak na její oslabení. Olej do ohně přilil i tehdejší guvernér německé centrální banky Helmut Schlesinger, který 15. září 1992 vyjádřil pochybení, že by britská vláda dokázala libru nadále udržovat na požadovaných hodnotách.
Na dnešních integrovaných trzích se většina vlád či centrálních bank snaží kontrolovat kurz své měny, aby nedošlo k ničivému kolísání cen obchodovaného zboží. Jakmile je však směnný kurz pevně stanoven, stává se přirozeným cílem spekulantů, kteří na vládních rozhodnutích hledají slabá místa.
V tržním světě dnes určuje kurz měny zejména ekonomická situace dané země. Jestliže se ekonomice daří a měna posiluje, mají zahraniční investoři tendenci tuto měnu držet. Pokud se ovšem ekonomice nedaří, mají investoři sklon přelévat kapitál do rezervní měny, kterou je dnes například americký dolar.
Kdo je George Soros, otec Alexandra Sorose
- Narozen 12. srpna 1930 v Budapešti jako Schwartz György.
- Je považován za jednoho z nejúspěšnějších investorů na světě.
- Za 30 let, od roku 1970 do roku 2000, kdy odešel z aktivní manažerské pozice do penze, zajistil jeho fond Quantum investorům výnos v průměru 31 procent ročně.
- Deset tisíc dolarů, které byste se Sorosem investovali na počátku jeho podnikání, by se vám do roku 2000 rozrostlo na 43 milionů dolarů.
- Proslul i jako angažovaný, velkorysý filantrop.
- Sorosova nadace Open Society Foundations koncem studené války pomáhala disidentským skupinám ve střední a východní Evropě.
- Hlavním cílem Sorosových filantropických aktivit je podpora otevřené společnosti založené na respektu k lidským právům.
- Soros je oblíbeným terčem konspiračních teorií. Extremisti si v jeho postavě našli člověka, který stojí za všemi problémy tohoto světa. Lidé těmto prapodivným teoriím věří, protože je často slyší od vrcholných politiků, jako je Marine Le Pen či Viktor Orbán.
Dříve však byla situace jiná. Měny byly zafixované uvnitř „pásem“ a pokud by se měna dostala mimo předem stanovené rozmezí, centrální banka „postižené“ země musela intervencemi dostat kurz zpátky do stanoveného pásma. Evropské státy definovaly tato pásma v rámci evropského mechanismu směnných kurzů (ERM), který byl vytvořen v roce 1979.
Británie nejdříve členství odmítla, ale v říjnu 1990 nakonec smlouvu podepsala. Účast v mechanismu ERM zavazovala britskou centrální banku k nákupům a prodejům libry, pokud by se kurz mezi librou a měnami ostatních členů odchýlil o šest procent od dohodnutého kurzu. Vzhledem k tomu, že Německo mělo tehdy nízkou inflaci a silnou rezervní pozici, stanovovaly si účastnické státy kurz své měny vůči marce.
Proti německé marce byl kurz libry stanoven na úroveň 2,95. Pokud by tedy libra oslabila o šest procent pod 2,773 oproti marce, britská centrální banka by byla nucena nakupovat libry a pokud by libra naopak posílila nad 3,127, centrální banka by musela libry prodávat, dokud by se kurz nevrátil do akceptovatelného pásma.
V roce 1992 byla inflace v Británii v porovnání s Německem trojnásobná, ale úrokové sazby byly nižší než v Německu. Pokud by byl tehdy měnový kurz plovoucí, tedy řízen trhem, britská měna by přirozeně oslabovala, čímž by vyrovnala vzniklou nerovnováhu. Jenže kurz byl zafixován, a to libře v oslabení bránilo.
Situace byla napjatá a britská libra byla pod obrovským tlakem. A přesně tuto příležitost chytil za pačesy George Soros, který začal budovat obchodní pozice a spekulovat na propad libry. Předpokládal totiž, že situace v Británii není z dlouhodobého hlediska udržitelná a britská centrální banka časem tlak trhu neustojí.
Britská centrální banka neustála obrovský tlak. Dne 16. září 1992 Británie oznámila, že se vzdává členství v ERM a nebude uměle libru posilovat. To vedlo k velkému poklesu libry.
„Tento předpoklad se naplnil 16. září 1992, v Británii dnem označovaným jako ‚černá středa‘. Kvůli pokračujícím a sílícím výprodejům britské libry byla tamní vláda nucena libry nakupovat a tím se pokusit udržet její kurz silnější. V onu středu došla situace tak daleko, že centrální banka zvýšila úrokové sazby o dva procentní body na 12 procent s cílem zastavit padající měnu,“ popisuje pro SZ Byznys Ondřej Hartman z tradingového portálu FXstreet.cz
Jenže doslova po několika hodinách bylo zřejmé, že tento krok se minul účinkem, a tak centrální banka přislíbila další zvýšení sazeb na úroveň 15 procent. K tomuto nárůstu ale na rozdíl od prvního nedošlo, sazby se další den dokonce vrátily na deset procent.
„Reakcí na tyto kroky byla globální vlna výprodeje libry. Ještě tentýž den Británie oznámila, že se vzdává členství v ERM a nebude uměle libru posilovat. V tento okamžik neexistoval snad nikdo, kdo by libru padající do propasti dokázal zastavit. Tou dobou byl již Soros v trhu a na pádu libry profitoval,“ dodává Hartman.
Jak Soros obchod realizoval
Jak finančník Soros budoval svou obchodní pozici, popsal redakci SZ Byznys Patrik Urban, profesionální trader se zkušenostmi ze samotné Wall Street:
„Na velkoobchodním trhu celkem logicky neexistuje žádný broker ve stylu retailového brokera, a tak musel Soros a jeho fond pro sázku na pokles libry využít svých kreditních vztahů, které každý hedgeový fond musí mít vytvořené. A to, pokud možno, s co největším množstvím bank, což fondu zvyšuje flexibilitu z hlediska rozprostření pozic na trhu.“
„Musel tedy využít existující majetek jako například dluhopisy nebo jiné cenné papíry k zástavě pro půjčku liber, které na devizovém trhu prodával za německé marky a ostatní měny. Jakmile libra prudce oslabila, Soros se postupně své pozice zbavil a vydělal.“
„Tento typ pozice nelze vytvořit najednou. Pozici si fond postupně vytvářel od srpna 1992 a 16. září ráno tato pozice díky pákovému efektu (investor použil nejen vlastní kapitál, ale i kapitál vypůjčený - pozn. red.) dosáhla 1,5 miliardy liber a odpoledne celých 10 miliard liber. Úvěry obratem bankám splatil a zbylý tučný zisk si ponechal.“
„Sorosův obchod v roce 1992 je považován za jeden z největších, nejúspěšnějších a nejpřesnějších na devizovém trhu. Podobných, i když méně profitabilních, spekulací má ve svém životopisu tento úspěšný finančník hned několik. Například sázka na pád italské liry také v roce 1992 anebo opětovná spekulace na pád libry v průběhu roku 2008,“ doplňuje Hartman.
Kvůli svým obrovským spekulacím byl často Soros považován za manipulátora trhu, který byl obviňován z „vydírání“ jím vyhlédnutých zemí. S jeho schopností „vymáčknout“ z trhu poslední možný dolar však kontrastuje jeho bohatá charitativní činnost, podpora vzdělávacích programů a organizací podporujících demokracii a svobodné myšlení po celém světě.
Zajímavé jsou i Sorosovy aktivity v Československu a následně v České republice. Vybral si například Chartu 77, která si dávala za cíl podporovat disidenty v socialistickém Československu a samozřejmě i jejich rodiny.
Podle iniciátora nadace Františka Janoucha byl právě Soros jedním z prvních velkých podporovatelů Charty 77. On sám se s ním setkal poprvé v New Yorku a později po sametové revoluci, když společně s Karlem Schwarzenbergem navštívili tehdejšího československého premiéra Mariána Čalfu.
