Miliony, ponožky i dluhy. Co dědí stát po lidech

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Odúmrť neboli jmění, které zůstalo po zesnulém, který ale nesepsal závěť a nemá zákonné dědice. Jeho bohatství tak přechází státu. Ten si tak každoročně přijde na stovky milionů, ale i dluhy a problémy.

Jen za loňský rok řešil Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) více než třináct set případů odúmrtí. A loni na nich získal nejvíc peněz z poslední doby. „Úřad v roce 2023 řešil 1323 případů odúmrtí a hodnota majetku, který ÚZSVM v rámci odúmrtí získal, přesáhla 440 milionů korun,“ dává konkrétní čísla mluvčí instituce Michaela Tesařová.

Nejvíce případů odúmrtí úřad řešil v pandemických letech 2021 a 2022, hodnotově však šlo o hubenější roky.

Úřad ale nedostává jen peníze a nemovitosti. „Prostřednictvím odúmrtí se stávají státním majetkem jak nemovitosti, tak i věci movité, jako jsou například auta, vybavení bytů, umělecké předměty, šperky nebo finanční majetek (například cenné papíry),“ vypočítává Tesařová. „Časté jsou případy příbytků, které jsou ve velmi špatném technickém i hygienickém stavu, a proto je jejich vybavení likvidováno.“

Podle mluvčí jde zejména o prošlé potraviny, množství časopisů a novin, staré oblečení, rozbitý nábytek a podobné.

Někdy ale státu připadnou i kuriózní artefakty. Sbírka 50 modelů autíček, entomologická sbírka, střelné zbraně, auta a motorky, vojenská sbírka nebo gramodesky po místním muzikantovi.

„Cílem ÚZSVM je získaným předmětům i nemovitostem najít co nejdříve nového vlastníka, který by pro ně našel smysluplné využití,“ popisuje následný postup Tesařová. „Jedná-li se o předměty, které mají historickou hodnotu, předáváme je v souladu se zákonem zdarma například státním galeriím či muzeím nebo památkovým objektům.“

Některé předměty pak putují charitám. „Zachovalé vybavení domácností, elektroniku nebo vybavení pro sport pak zdarma předáváme dětským domovům, výchovným ústavům, státním lázním nebo nemocnicím,“ pokračuje mluvčí. „Majetek, který žádná státní instituce nepotřebuje ke své činnosti, následně nabízíme na webových stránkách Nabídka majetku k prodeji formou transparentních výběrových řízení s elektronickou aukcí.“

Například grafický list s motivem zámku v Českém Krumlově takto úřad vydražil a prodal v aukci. „Úřad také získal celkem 193 párů ponožek. Ponožky byly nové a v originálním balení, neboť s nimi původní vlastník obchodoval,“ vzpomíná Tesařová. „Zájem projevily Výchovný ústav a dětský domov se školou Kostomlaty pod Milešovkou a léčebné lázně v Kynžvartu. Oběma institucím byly věci zdarma předány.“

V jiném případě úřadu připadlo 113 kilogramů různého koření, šlo o pozůstatek po obchodníkovi. „Protože mělo koření prošlou dobu spotřeby, bylo soudem označeno jako majetek bez prodejní hodnoty, a tak bylo ve spolupráci s technickými službami zlikvidováno,“ popisuje další kuriózní případ mluvčí.

Úřad má na starosti ale i dluhy. „ÚZSVM také často řeší případy, kdy je pozůstalost předlužená a dědici se nenajdou nebo dědictví odmítají,“ připomíná mluvčí. „Stát z odúmrtí nemá jen příjmy, ale téměř vždy také výdaje. Krom dluhů do výše aktiv je nutné například zaplatit důstojný pohřeb, náklady za pobyt v nemocnici, bankovní poplatky a podobně.“

V roce 2007 zase museli zaměstnanci teplického pracoviště úřadu řešit pozůstalosti po muži, který po sobě nechal „byt z velké části zaplněný spoustou krabic, novin, časopisů, starých poškozených součástek a odpadků“. Kromě nepořádku podle dobové zprávy pracovníci bojovali se zápachem a riskovali nákazu.

Češi si riziko stárnutí uvědomují poměrně brzy. „Člověk by se divil, ale naším nejčastějším zákazníkem v případě uzavírání poslední vůle jsou ženy ve věkové skupině okolo 35 let. Je to asi největší mýtus, že se toto téma řeší pouze ve stáří,“ říká ředitel platformy Goodbye, která pomáhá lidem se sepisování závěti, Jiří Štěpánek.

Advokát a spoluzakladatel platformy Poslední věta, která umožňuje sepsat závěť online, David Němeček zase dodává čísla ze závětí. Podle něj jsou to zase třicátníci, kteří nejčastěji dědí.

„Zajímavé je, že 5 % dědiců jsou právnické osoby. Tady předpokládáme, že to často budou neziskové nebo příspěvkové organizace,“ zmiňuje Němeček dobročinnost Čechů.

Z analýzy Poslední věty pak vyplývá, že nejčastěji sepisují závěť nesezdané osoby (40 %), následují manželské páry (33 %), rozvedení partneři (20 %) a ovdovělí lidé (7 %). Podle autorů průzkumu může jít o potřebu nesezdaných osob upravit své záležitosti a zajistit blízké.