Miliardáři zaplatili projekt, podle kterého lze zachránit most pod Vyšehradem

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Iniciativa za záchranu ikonického železničního mostu pod Vyšehradem možná nakonec dosáhne svého. Tedy že se památka jen opraví a padne dosud preferovaný plán, podle kterého by se most postavil celý znovu.

Do boje za záchranu stavby z roku 1901 se loni pustila skupina podnikatelů. Zaplatili projekt, který ukazuje, jak by šlo most zachovat. Šlo by o levnější řešení, stavební práce by nemusely trvat tak dlouho a vyhovělo by se i potřebám železničářů. Požadovaná třetí kolej by vedla po nové nenápadné konstrukci na jih podél stávajícího mostu, aby z centra nebyla vidět.

Iniciativa, fungující pod názvem Nadační fond pro záchranu Vyšehradského mostu, ve čtvrtek své návrhy poprvé zveřejnila. Veřejné projednávání si přišli poslechnout i ministr dopravy Martin Kupka (ODS) a ředitel Správy železnic Jiří Svoboda. Oba uznali, že návrh je potřeba vzít v úvahu, byť doposud se klonili spíš k variantě nové stavby.

„Nechceme diktovat, co se má a nemá dělat, my prostě nabízíme možnost,“ řekl za nadační fond jeden z jeho zakladatelů Tomáš Bistřický, někdejší spolumajitel nápojářské firmy Toma. Spolu s ním je ve fondu majitel logistické firmy Eurowag a filantrop Martin Vohánka a finančník Jan Barta.

Trojici podnikatelů spojuje vztah k železnici a k památkám. Vohánka v dopravě podniká a pochází z železničářské rodiny. Barta je prapravnuk Františka Křižíka, jehož dobu železná konstrukce symbolizuje. Iniciativ za záchranu mostu před nimi vzniklo víc, jejich počin se ale odlišuje tím, že dali peníze na zhotovení projektu, podle kterého lze stavět.

Kupka a Správa železnic coby správce mostu a investor budoucí stavby dávali poslední rok přednost tomu, aby pod Vyšehradem vyrostl úplně nový most s třemi kolejemi. Aby ten stávající úplně nezmizel, přesunul by se podle této varianty o pár kilometrů na jih proti proudu řeky, kde by sloužil jako pěší lávka.

Háček tohoto řešení ale spočívá mimo jiné v tom, že dnešní most je památkově chráněný. A památkáři – fungující nezávisle na vládě i na dopravních plánovačích – jeho náhradu neschvalují s ohledem na jeho důležitost pro historické panorama Prahy. Protesty památkářů by mohly vést k tomu, že by hlavní město přišlo o patronát UNESCO.

Rekonstrukce by měla být pro památkáře daleko přijatelnější, navíc podle autorů projektu by vyšla jen na 2,5 miliardy korun, a to včetně přístavby třetí koleje. Nový most měl podle Správy železnic stát 3,4 miliardy. Náhrada starého mostu za nový by také vyžadovala delší dopravní omezení než rekonstrukce.

Návrh rekonstrukce, placený nadačním fondem a trojicí podnikatelů, vypracovali britský mostní inženýr Ian Firth, švýcarský odborník Andreas Galmarini a čeští architekti Petr Tej a Marek Kopeč. Podle jejich projektu výměnu potřebuje jen 15 procent oceli mostu, zasažených velkou korozí.

„Viděl jsem mnoho mostů v mnohem horším stavu, které šlo zachránit,“ uvedl během veřejné prezentace Firth. Podle Galmariniho byla součástí projektu také prověrka ocelové konstrukce, podle které je stavba z velké části v dobrém stavu, takže most lze zachránit.

Opravená konstrukce z roku 1901 by podle něj měla životnost dalších 100 let. Součástí studie jsou i úpravy na obou březích, místo nové zastávky na Výtoni, s níž se počítalo v případě nového mostu, by vlaky zastavovaly o kus dál na bývalém vyšehradském nádraží. „Výhody jsou tak evidentní, že si myslím, že by o tom neměla být diskuze,“ uvedl k rekonstrukci Kopeč.

Šéf Správy železnic Svoboda k projektu uvedl, že pro jeho instituci je hlavním úkolem provoz vlaků. „Dívám se na to z toho pohledu, co železnice má v Praze zajistit –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ bezpečnost, kapacitu a rozvoj,“ uvedl. Dodal, že podklady a zejména informací o pouze 15procentní degradaci konstrukce se bude organizace zabývat. „Budeme s tím pracovat,“ řekl Svoboda.

Kupka loni v prosinci prezentoval jako ideální řešení přesun mostu a výstavbu nového. Jeho postoj se loni jevil jako obrat směrem k tomu, že stávající most už nedostane šanci. I Kupka si ale teď nechává otevřené dveře k tomu, že by stát použil nachystaný projekt a most by tím pádem zůstal stát.

„Loni před Vánocemi jsem zadal zpracování studie HIA a podmínil další postup souhlasem výboru UNESCO. Novou studii se samozřejmě budeme poctivě zabývat a vyhodnotíme její přednosti a negativa v porovnání s řešením, které vyšlo jako vítězné z architektonické soutěže,“ uvedl pro SZ Byznys Kupka.