Mezinárodní fond jde proti ČNB: Zvyšte úroky, uduste inflaci

Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl ve středeční přednášce na Masarykově univerzitě v Brně uvedl, že současná sedmiprocentní hlavní úroková sazba centrální banky už tlumí tuzemskou hospodářskou aktivitu. Od Michlova červencového nástupu do čela ČNB se sazba neměnila.

Michl také upozornil, že měnová politika ovlivňuje ekonomickou aktivitu s více než ročním zpožděním. „Ekonomicky nesprávný přístup zvyšovat sazby, dokud se nákladová inflace neotočí, vede k přestřelení. Výsledná recese bude hlubší, než je nezbytně nutné,“ řekl.

Podle Štěpána Křečka, hlavního ekonoma BH Securities a ekonomického poradce premiéra Petra Fialy (ODS) si však musíme položit otázku, co je v současnosti větší problém. Zda extrémně vysoká inflace nebo zpomalování naší ekonomiky.

„Vzhledem k tomu, že český národ je spíše národem střadatelů, tak si myslím, že zkrocení inflace by mělo být naší prioritou, nicméně určitě bychom neměli kvůli boji s inflací přehlížet další důležité ukazatele v naší ekonomice,“ řekl redakci SZ Byznys.

„Prioritou by rozhodně mělo být potlačení inflace,“ uvádějí ve své úterní měnově-politické zprávě zástupci Mezinárodního měnového fondu (MMF).

V doporučení nabádají v krátkodobém horizontu ke zvýšení úrokových sazeb. A to proto, aby klesla vysoká inflace a došlo k plnění inflačního cíle ve střednědobém horizontu. Důležité je podle nich i snížení rizika akcelerace inflačních očekávání. Přesto podle nich musí centrální banka postupovat „mezi vysokou inflací a slábnoucí aktivitou“ velmi opatrně.

„ČNB a její čelní představitelé se netají tím, že boj s domácí inflací není možný bez útlumu ekonomiky. Ostatně česká ekonomika v recesi, ve smyslu mezičtvrtletního poklesu trvajícího po dobu dvou kvartálů, už pravděpodobně je právě teď,“ sdělil redakci SZ Byznys ekonom České spořitelny a člen vedení České společnosti ekonomické Michal Skořepa.

Bankovní rada proto podle něj nyní musí na základě všech dostupných dat a modelových nástrojů pečlivě zvažovat, zda další zvýšení sazeb sníží riziko pokračující inflace v takovém rozsahu, aby to stálo za další přidušení ekonomiky.

„Toto zvažování je nyní o to těžší, že extrémní inflace vrhá jistou pochybnost na spolehlivost konkrétních číselných výsledků standardních modelů, protože tyto modely jsou založeny datech z klidnější minulosti,“ vysvětluje Skořepa.

Redakce SZ Byznys požádala o vyjádření rovněž člena bankovní rady ČNB Tomáše Holuba. Od července, kdy se stal guvernérem banky právě Aleš Michl, je v názoru na zvyšování úroků společně s Markem Morou v menšině. Holub však středeční Michlova slova komentovat nechtěl.

Z jeho dřívějších vyjádření je však více než zřejmé, že centrální banka by měla měnovou politiku dále zpřísnit. „ČNB by měla ještě nejméně jednou zvýšit úrokové sazby, aby v prostředí rostoucích inflačních očekávání vyslala signál, že to myslí se zkrocením inflace vážně,“ řekl koncem října agentuře Reuters.

„Měnová politika by v příštích šesti letech měla být relativně přísnější, respektive úroky relativně vyšší, než tomu bylo šest, deset let před covidem. Potřebujeme motivovat lidi, firmy, ale i vládu ke spoření. Jedině tak bude méně dluhů,“ řekl také na středeční přednášce guvernér Michl. Omezení dluhů by snížilo inflační tlaky a vyšší spoření vytvořilo kapitál pro budoucí investice.

Viceguvernérka Eva Zamrazilová po listopadovém zasedání rady uvedla, že ekonomický model banky by sice vyžadoval další růst sazeb, vzhledem k malému dopadu na inflační cíl a velkému dopadu na hospodářský výkon však většina rady rozhodla o ponechání sazeb.

ČNB předpokládá v příštím roce zpomalování meziroční inflace na jednocifernou hodnotu. Podle údajů Českého statistického úřadu meziroční inflace v říjnu zpomalila na 15,1 procenta ze zářijových 18 procent, kdy byla nejvyšší od prosince 1993. Podle ČNB by inflace v první polovině roku 2024 měla dosáhnout dvouprocentního cíle centrální banky. Michl ve středu ale upozornil, že nepředpokládá návrat k extrémně nízkým úrokům pod úrovní jednoho procenta.

Zopakoval, že pro snížení inflace je důležitá i zodpovědná fiskální politika. Vláda se podle něj musí snažit o omezování zadlužování. „Pokud centrální banka zvýší sazby, vyvolá to recesi, kterou se snaží uvolněná fiskální politika lidem v nárokové ekonomice kompenzovat, což zase inflaci přiživí,“ varoval.

Chce také, aby lidé spořili, aby se hromadil kapitál na investice. „Když je méně dluhů, neroztáčí se pak příliš množství peněz v ekonomice, podstatná to podmínka pro snížení inflace. A v konečném důsledku by taková ekonomika měla lákat přímé zahraniční investice a mělo by se v ní dařit exportu. Výsledkem pak bude silná koruna,“ uzavřel přednášku Michl.

V následné diskusi pak guvernér ČNB řekl, že by rád vrátil korunu ke konvergenčnímu trendu vůči euru, tedy k trendu posilování vůči euru. Ten skončil v roce 2008, k hodnotě 23 korun za euro se od té doby kurz nepřiblížil. Jedna z otázek směřovala také ke zdravému růstu mezd v době vysoké inflace.

ČNB podle dřívějšího odhadu čeká příští rok kurz koruny na průměrných 24,80 Kč/EUR. V úterý koruna k euru mírně oslabila na 24,37 Kč/EUR. V posledních dnech se česká měna drží poblíž spodní hrany pásma 24,23 až 24,70 CZK/EUR, ve kterém se pohybuje zhruba od poloviny července. Podle názoru některých analytiků koruna nyní pozvolna slábne, když ji předtím na silnějších úrovních udržovaly intervence centrální banky.

Aktualizace: doplnili jsme komentáře analytiků a ekonomů