Michl chce nakoupit „zlatý poklad“. Může pomoci v boji proti recesi

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl by během následujících několika let rád rozšířil zlaté rezervy centrální banky. V současné době má tuzemská nejdůležitější finanční instituce v rezervách 11 tun zlata, přičemž Michl by chtěl tyto zásoby postupně rozšířit téměř desetinásobně na více než 100 tun.

ČNB aktuálně disponuje zlatem v objemu 360 tisíc trojských uncí, jak vyplývá z jejích údajů. To odpovídá zmíněným 11 tunám. Už začátkem letošního roku Michl zmínil, že jedním z jeho cílů s příchodem do ČNB bylo zastavit pokles zásob zlata, které aktuálně tvoří jen nepatrný zlomek z jejích celkových devizových rezerv – pouze 0,4 procenta.

Do zlata zamýšlí Michl takto rozsáhle investovat, neboť vývoj jeho ceny má podle něj nulovou vazbu na vývoj cen akcií, do kterých centrální banka rovněž investuje. Chce tedy lépe diverzifikovat devizové rezervy centrální banky. Podíl akcií v devizových rezervách chce nový guvernér rovněž navýšit – postupně z 15 procent směrem ke 20 procentům.

„Zlato je relevantní investiční komoditou a spousta centrálních bank do něj investuje. Krom toho bývá považováno za komoditu, která dokáže uchovat hodnotu v obdobích ekonomických recesí,“ vysvětluje Petr Gapko, hlavní ekonom banky Moneta Money Bank.

Podle jeho názoru nemusí být Michlem avizovaná investice do zlata špatnou volbou. Nicméně 100 tun je podle Gapka velké množství. „Nejsem si jist, zda je pro uchování takového množství zlata k dispozici odpovídající infrastruktura,“ dodává.

Michal Skořepa, ekonom České spořitelny, se domnívá, že z hlediska objemu nejde o žádnou zlatou revoluci. „Pokud by skutečně došlo k nákupu dodatečných zhruba 100 tun zlata, při dnešních cenách by tak podíl zlata na celkových aktivech ČNB narostl někam ke třem procentům,“ píše Skořepa na svém blogu.

„ČNB patří dlouhodobě k centrálním bankám, které mají ve zlatě nejnižší objem rezerv. Přibližně deset tun je naprosto zanedbatelný podíl na aktivech banky a ani jeho desetinásobné navýšení na tom příliš nezmění,“ doplňuje Jiří Tyleček, analytik společnosti XTB.

I podle něj je zlato dobrým nástrojem k diverzifikaci rezerv. Zvyšuje totiž důvěru v centrální banku, protože tento kov je tradičním instrumentem, jemuž lidé věří. „Zlato vidím jako dobrou pojistku do turbulentních časů, kterými si procházíme,“ tvrdí.

Podle analytika Tomáše Volfa ze společnosti Citfin je nákup 100 tun zlata během na dlouhou trať, ale v rámci jednoho mandátu se to dá podle něj stihnout.

„Z mého pohledu se jedná o správný krok, ne snad proto, že by zlato mělo krýt oběživo – systém zlatého standardu delší dobu neplatí. Ale z pohledu rozložení rizika je zlato bezesporu správnou variantou,“ domnívá se analytik.

Tomáš Pfeiler, analytik společnosti Cyrrus, naopak zlatu moc nefandí. Zlato je podle něj pojistkou proti nekontrolované inflaci. „Pokud by centrální banky masivně navyšovaly své zlaté zásoby, vysílaly by tím signál, že nevěří ve svou schopnost opět dostat ceny na udržitelnou trajektorii,“ myslí si Pfeiler. Zlato podle něj může dávat smysl jako nástroj pro zvýšení míry diverzifikace devizových rezerv.

Pokud by centrální banka v průběhu let nakoupila zmíněných 100 tun zlata, jednalo by se o poměrně zásadní krok. Česko by totiž mělo nejvíce zlata v historii.

Například centrální banky Kanady či Norska ale nemají zlato žádné, přičemž Norsko dává přednost akciím v rámci svého státního fondu. V Evropské unii v posledních letech nakupovaly tento drahý kov jen centrální banky v Polsku a Maďarsku.

„Nový guvernér ČNB argumentuje diverzifikací. Pokud tím myslí schopnost zlata udržet si hodnotu i v katastrofických scénářích a pokud se těchto scénářů bojí(me) víc než jiní centrální bankéři, pak jeho tažení logiku má,“ píše Skořepa z České spořitelny na blogu.

Podle ekonoma Gapka z Moneta Money Bank může být zlato poměrně vhodným stabilizátorem v době, kdy přichází ekonomický propad.

„Jelikož se nacházíme v době, kdy není úplně jistý ekonomický vývoj do budoucna, pan guvernér zřejmě začal uvažovat o nákupu zlata právě v tomto kontextu. O zlatě bych spíše uvažoval v souvislosti s ochranou před recesí než s ochranou před inflací,“ doplňuje.

„I když cena zlata není pro ČNB primární, nemůže ji zcela přehlížet. Aktuálně se zlato drží na 1 740 dolarech za unci, což je téměř nejnižší cena za poslední dva roky. Dokud budou trhy věřit, že světové centrální banky budou dál zvedat sazby, pak by se cena zlata měla držet spíše slabších úrovní,“ odhaduje analytik Volf z Citfinu.

Ekonom Gapko z Monety upozorňuje, že současná cena zlata je v historickém kontextu vysoká. „Nicméně pokud se podíváme pouze pár let zpět, rozhodně není nejvyšší. Cena zlata bývá obvykle nižší v době ekonomického růstu, zatímco v období ekonomické recese má tendenci růst. To je způsobeno hlavně tím, že v průběhu recese má tendenci utíkat do zlata spousta investorů,“ tvrdí ekonom.

Analytik Pfeiler z Cyrrusu zároveň upozorňuje, že navzdory obvyklému vnímání je zlato silně volatilním aktivem.

„I pokud bych na vzácný kov nazíral z čistě investičního pohledu, není na nákup optimální čas. Pro zlato navíc platí určitý autoregulační mechanismus. Pokud se cena přiblíží k 2 000 dolarům za trojskou unci, klesne poptávka ze strany výrobců šperků, což pak kurz vzácného kovu opět stlačí dolů,“ dodává analytik.

Podle analytika Tylečka z XTB je diverzifikace rezerv pro centrální banku tak důležitá, že aktuální cena na trhu by neměla být problémem. „Navíc zlato zůstává relativně levné, i když letošní vzestup amerického dolaru jeho nákup prodražuje. Pokud by ČNB měla už řešit cenu, za kterou nakupuje, tak by si větší pozor měla dávat na akciových trzích,“ vysvětluje na závěr analytik.