Článek
Bankovní rada České národní banky na svém zasedání ponechala úrokové sazby nezměněné. Základní repo sazba je sedm procent a je nejvyšší za posledních třiadvacet let.
„Inflaci bereme naprosto vážně. Je to v současnosti naprosto největší problém v ekonomice. Ted budeme vyhodnocovat data. Na příštím zasedání rozhodneme o změnách úrokových sazeb,“ uvedl po zasedání bankovní rady guvernér Aleš Michl.
Vysoké úrokové sazby mají vliv na úročení úvěrů, které tuzemské banky poskytují. Výrazně zdražují nové a refinancované hypotéky a také úvěry domácnostem a menším firmám, které si nemohou půjčovat levněji v eurech. Velké firmy si totiž berou už zhruba polovinu všech nových úvěrů v eurech, kde si půjčují ročně za zhruba dvě procenta místo osmi.
Nový guvernér ČNB Aleš Michl je přesvědčen, že další zvyšování úrokových sazeb by zbytečně poškozovalo ekonomiku. Proto bojuje za další nezvyšování úroků a v minulosti se naopak vyslovoval pro jejich snižování.
„Podle naší prognózy inflace dále vzroste a budou na to mít vliv hlavně rostoucí ceny plynu a elektřiny. Inflace letos vystoupí ke 20 procentům, přičemž průměr za rok bude 16,5 procenta,“ dodal Michl.
V červnu dosáhla inflace, tedy tempo růstu spotřebitelských cen, 17,2 procenta a poroste dál. Konsenzus ekonomů je, že inflace letos dosáhne zhruba dvaceti procent.
To znamená, že se všem občanům Česka výrazně sníží kupní síla a za své koruny si budou moci koupit méně zboží doma i v cizině. V novodobé české historii takovýto inflační náraz přišel pouze v devadesátých letech, kdy se ekonomika transformovala.
„Úroky ČNB mohou po zbytek letošního roku zůstat beze změny a již v prvním čtvrtletí roku 2023 může česká centrální banka zahájit proces jejich snižování,“ myslí si hlavní ekonom Generali Investments Radomír Jáč.
Podle něho se bankovní rada „zjevně vydala cestou, kdy bude na horizontu působení měnové politiky, tedy v příštích dvanácti až osmnácti měsících, tolerovat inflaci nad dvouprocentním cílem s tím, že cílové pásmo inflace dosáhne spíše až v průběhu roku 2024“. Inflace tedy s námi tady bude ještě dlouho.
Důvody inflace
Inflace se v Česku nesmírně rozbujela především kvůli růstu cen energií, pohonných hmot či potravin. Za rychlým růstem cen byla však také vysoká poptávka domácností, které v minulých letech dostávaly výrazně přidáno na mzdách.
Navíc minulá Babišova vláda výrazně v pandemii navýšila deficity, jimiž financovala výpadky příjmů během covidu a další své výdaje, včetně zrušení tzv. superhrubé mzdy. Nezaměstnanost i kvůli tomu zůstala během pandemie nejnižší v Evropské unii.
ČNB počítá s tím, že poptávka domácností a celková aktivita v ekonomice se zabrzdí. „Náš základní scénář počítá s technickou recesí. To by byla zdravá recese, která by umožnila snížit inflaci. Riziko je v tom, kdyby přišlo razantnější oslabení spotřebitelské poptávky a daleko větší recese,“ dodal Michl.
ČNB čeká, že česká ekonomika letos poroste tempem 2,5 procenta. Příští rok pak 1,1 procenta.
Podle Michla potřebujeme pro snížení inflace v Česku dvě nutné podmínky: snižování deficitu veřejných financí a umírněné mzdové požadavky, aby odpovídaly růstu produktivity. Obě dvě věci přitom nejsou v moci ani mandátu ČNB. První záleží na politice vlády, druhá na jednání odborů a rovněž na vládě.
ČNB rezignovala na využití svého hlavního nástroje, tedy úrokových sazeb, protože jej guvernér považuje za neúčinný. „Přestože podle slov guvernéra vystoupá inflace až na 20 procent, odmítá bankovní rada zvednout sazby. Je však silně pravděpodobné, že úbytek devizových rezerv, které jsou postupně páleny kvůli nutné podpoře koruny, donutí centrální banku na příštích zasedáních opět plnit svůj mandát a zvedat sazby,“ uvedl analytik společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler.
Psychologie davu
Inflace se v neposlední řadě drží vysoko, protože lidé očekávají růst cen i do budoucna, mají vysoká tzv. inflační očekávání.
Ta není jednoduché zkrotit – a tady je podle řady ekonomů největší úloha nového guvernéra. Pokud se mu podaří přesvědčit veřejnost, firmy i investory, že tempo růstu cen se začne zmírňovat, nebude muset ČNB dál intervenovat miliardami eur, aby udržela stabilní kurz koruny. Další oslabování by zdražovalo dovoz a inflace by rostla.
Slova jsou výmluvnější než čísla
Podle aktuální studie německých ekonomů, kteří analyzovali data Evropské centrální banky, by měli centrální bankéři lépe komunikovat s veřejností. Přispělo by to k nižším inflačním očekáváním do budoucna a tedy k samotnému pomalejšímu zdražování zboží, služeb i práce v ekonomice. Navíc slovní vysvětlení výhledu má podstatně větší účinek než pouhé poskytnutí číselných projekcí.
„Celkově naše pozorování zdůrazňují, že cílená komunikace centrální banky může být účinná při snižování inflačních očekávání soukromého sektoru v době vysoké inflace. Navíc se zdá, že slovní explikace inflačního výhledu mají větší účinky než poskytování kvantitativních hodnocení,“ stojí ve studii publikované zde.
Toho by mohl využít nový guvernér Aleš Michl, který v minulosti kladl důraz na „přímější“ komunikaci s veřejností. V zásadě jde o to vysvětlovat problém inflace srozumitelněji širšímu publiku a využívat k tomu modernější kanály jako Twitter či Facebook.
Jednání bankovní rady se zúčastnil i ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), podle něhož je „společným cílem vlády a ČNB zvládnout vysokou inflaci“. Kromě Michla, který se stal od začátku července guvernérem, jsou novými členy bankovní rady Eva Zamrazilová, Karina Kubelková a Jan Frait.
Bankovní rada ČNB na posledním zasedání 22. června zvýšila základní úrokovou sazbu o 1,25procentního bodu na sedm procent. Důvodem byl vývoj inflace a rostoucí inflační očekávaní.
Šlo o sedmé nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25procentního bodu v řadě za sebou. Bylo to poslední měnověpolitické jednání pro tehdejšího guvernéra Jiřího Rusnoka, viceguvernéra ČNB Tomáše Nidetzkého a člena rady Vojtěcha Bendy, kterým na konci června vypršel mandát.
Aktualizovali jsme o vyjádření guvernéra ČNB Aleše Michla a analytiků.
