Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Spotřebitelské ceny v Česku v srpnu meziročně stouply o 2,2 procenta, inflace tedy byla stejná jako v červenci. Meziměsíčně se ceny zvýšily o 0,3 procenta. Tento vývoj byl ovlivněn zejména vyššími cenami alkoholických a nealkoholických nápojů, potravin a tabáku.
Údaje v úterý zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici vesměs očekávali, že inflace se znovu přiblíží ke dvouprocentní hodnotě.
„Srpnový meziroční vývoj spotřebitelských cen významně ovlivnily ceny potravin a pohonných hmot, jejichž oboustranné pohyby se však vzájemně vykompenzovaly. Ceny pohonných hmot byly oproti loňskému srpnu nižší o zhruba čtyři procenta,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.
Podle Petra Dufka, hlavního ekonoma banky Creditas, stojí u meziroční inflace za pozornost dva trendy.
„Tím prvním je odeznívající efekt levnějších potravin, které už inflaci nebrzdí tak jako třeba na začátku roku navzdory faktu nižší DPH. Druhý trend, který je ovšem už dlouhodobý, jsou neustále zdražující služby v oblasti HORECA. Ceny v restauracích a hotelích evidentně dál rostou s tím, jak jsou zákazníci ochotni je i nadále snášet,“ uvedl ekonom.
„Celková i jádrová inflace se usadily mírně nad dvouprocentním cílem centrální banky. V závěru roku se inflace nejspíše trochu zvýší, neboť se asi nebude opakovat výrazný pokles cenové hladiny jako loni. Následně by se v příštím roce měla opět vrátit do pásma mezi dvěma a třemi procenty. Tento vývoj inflace by neměl být překážkou v dalším snižování úrokových sazeb,“ dodal David Marek, hlavní ekonom společnosti Deloitte.
Makroekonomická prognóza České národní banky (ČNB) z počátku srpna přitom předpokládala, že inflace zpomalí na 1,7 procenta. V září ale podle centrální banky tempo růstu spotřebitelských cen meziročně znovu vzroste na 2,2 procenta. Podobné očekávání mají i další odborníci.
Česko se v letech 2022 a 2023 potýkalo s dvoucifernou inflací, pod deset procent se dostala loni v červnu. Letos v lednu skokově klesla na 2,3 procenta, od té doby se pohybuje v horní polovině tolerančního pásma ČNB, které je stanoveno jako jeden procentní bod nad a pod dvouprocentním cílem centrální banky.
