Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Spotřebitelské ceny v Česku v červenci meziročně stouply o 2,2 procenta po červnovém dvouprocentním růstu. Zpomalilo zlevňování potravin. Proti červnu se ceny zvýšily o 0,7 procenta zejména kvůli zdražení dovolených s komplexními službami. V pondělí zveřejnil informace o vývoji spotřebitelských cen Český statistický úřad (ČSÚ).
Vývoj cen zboží je nadále umírněný, zatímco u služeb pokračuje trend rychlého zdražování. Služby v červnu zdražily o téměř pět procent.
„Červencové mírné zrychlení meziročního cenového růstu bylo ovlivněno především cenami potravin. Ty oslabily svůj meziroční pokles a byly oproti loňskému červenci levnější zhruba o tři procenta,“ uvedla Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.
V meziměsíčním srovnání ceny rostly o 0,7 procenta, a to především v důsledku výrazného zvýšení sezonních cen rekreací, které oproti červnu zdražily o více než čtvrtinu. „Prostor jim vytváří silná poptávka i meziročně slabší koruna,“ upozornil hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek.
„Výrazný meziměsíční nárůst cen byl zaznamenán pouze v oblasti rekreace, která tradičně vykazuje sezonní růst cen. Všechny zbylé oddíly rostly cenově pouze nepatrně a nezdá se, že by inflace na rozdíl od minulých dvou let měla činit výrazný problém,“ uvedl ekonom Filip Pastucha z poradenské společnosti Deloitte.
Česká národní banka (ČNB) ve své prognóze z počátku srpna očekávala za červenec inflaci dvě procenta. V srpnu by podle centrální banky měl růst spotřebitelských cen zvolnit na 1,8 procenta, v září opět zrychlit na 2,3 procenta.
„Koruna mírné zvýšení inflace přivítala posílením pod úroveň 25,20 Kč/EUR, protože namísto očekávaného poklesu pod dvouprocentní úroveň inflace vzrostla a zvýšila tak pravděpodobnost, že ČNB bude opravdu při dalším snižování sazeb postupovat velmi obezřetně,“ dodává Dufek.
Česko se v letech 2022 a 2023 potýkalo s dvoucifernou inflací, pod deset procent se dostala loni v červnu. Letos v lednu skokově klesla na 2,3 procenta, od té doby se pohybuje v horní polovině tolerančního pásma ČNB, které je stanoveno jako jeden procentní bod nad a pod dvouprocentním cílem centrální banky.