Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Redakce Seznam Zpráv vybrala do Fóra čtenářů zajímavé názory z diskuze u článku na téma stále delšího setrvávání mladých Evropanů v bytech jejich rodičů.
Přečtěte si původní článek:
Věra Anderlová: Mama hotel může znamenat různé věci. Může to znamenat, že spolu pod jednou střechou žije několik generací, každý přispívá na bydlení, podílí se na domácích pracích, vzájemně se o sebe starají a pomáhají si. Může to taky znamenat, že mladí bydlí u rodičů a ti je živí a skáčou kolem nich.
Druhý model je špatný, na tom prvním naopak nic špatného nevidím.
- Andrea Bartonová (reaguje): Myslím, že termín „mama hotel“ je ta druhá varianta, kterou uvádíte. Nejde o to, že rodiče a dospělé děti bydlí v jednom domě/domově, ale o to, že dostávají servis, jako by nebyli ještě dospělí, tj. nezdravá péče (obvykle) matky je nevede k samostatnosti a plnění povinností běžného života. To bydlení není až tak zásadní. Spolubydlení s rodiči i přáteli nemusí být v principu špatně, pokud se všichni spolubydlící rozdělí o povinnosti. (Redakčně kráceno.)
Michael Seifert: To je zase křiku proti mladým, že nechtějí pracovat, jsou líní, atd. Co já mám zkušenosti, tak mladí pracovat chtějí, ale zcela bez praxe si opravdu o solidní plat říci nemohou, a když se podíváte na možnosti hypoték, tak na podmínky hypotéky nedosáhnou, takže moralizovat o tom, že jsou líní, může jen hlupák. V tomto směru to mají mladí mnohem složitější, než to bylo dříve. (Redakčně kráceno.)
Jiří Faikus: Díkybohu, konečně se vrací dříve normální a osvědčené soužití několika generací pod jednou střechou. Nejvíc na tom samozřejmě vadí ekonomům, že lidé tímto způsobem ušetří a necpou tak státu zbytečně peníze. A realitní makléři zde přijdou o tučné provize z prodeje bytů. Jinak má společné bydlení s rodiči či prarodiči samé výhody - lidé se učí vzájemné toleranci, úctě a pokoře, naučí se řešit konflikty, a hned se z nich tedy nehroutí, ušetří se nemalé peníze, lidé o sebe vzájemně pečují, starají se a pomáhají si.
Samozřejmě nemluvím o tom, když mladí na rodičích sprostě parazitují a nepřispívají ničím na společnou domácnost.
David Komárek: Mám děti, a pokud budou pracovat, podílet se na chodu domácnosti a přispívat, tak nemám problém s tím, když u nás zůstanou. Mám svoje děti rád, a když s nimi budu moci trávit více času na společných grilovačkách a rybářských výpravách, tak budu jen rád. Pořád lepší, než kdyby se odstěhovaly na druhou stranu země a viděl bych je akorát jednou za rok. To bych asi velmi těžce nesl a nejspíš bych se odstěhoval já za nimi. Jo hele, a nenadávejte pořád na ty mladý. Jsou to vaše děti, a jak jste si je vychovali, takové je máte. Jestli to jsou líné vši, je to jen vaše chyba.
Pavla Žídková: Tyhle průzkumy „sociální vyloučenosti“ těch, co žijí se svými rodiči, mi připadají směšné. Celá staletí, ba tisíciletí žily pospolu celé rodiny. Také výraz „mamahotel“ je zavádějící - je to způsob života, kdy dítě vykořisťuje své rodiče, nechává je, aby se o něj starali, i když je už dospělé. Ale normální je žít pohromadě a starat se jeden o druhého, pomoci rodičům a ti pomáhají dětem. To není nic, zač by se měl někdo stydět.
- Zdeňka Bílá (reaguje): Máte pravdu, to, že se rodiče nechají vykořisťovat, je spíš jejich problém.
Kristýna Kolčářová: Dávat do článku „mamahotel“, když se v něm jasně píše o spolubydlení s rodiči, je dost dehonestující. Taky je mi 25 a bydlím s rodiči, asi sotva to ale považuji za „mamahotel“ – veškeré náklady na bydlení platím a doma zastanu tolik domácích prací, že ve svém bytě bych tolik nikdy uklízet nemusela a měla víc času na své koníčky. Tak jakýpak hotel.
Fórum čtenářů
Redakce Seznam Zpráv vybírá nejzajímavější příspěvky z diskuze čtenářů (některé mohou být redakčně kráceny). Zajímají nás vaše názory na aktuální témata a vážíme si diskutérů, kteří debatují slušně, k věci a dodržují kodex diskuzí SZ.
Své postřehy k tématu můžete redakci Seznam Zpráv také psát na e-mail forumctenaru@sz.cz.
Eliška Siedtmann: Nemám ráda označení mamahotel. Někteří dospělí jistě zneužívají bydlení u svých rodičů a jejich bezplatnou péči. Ale jsou i tací, kteří bydlí se svými rodiči a platí na chod domácnosti a starají se společně o práci v domácnosti i popřípadě kolem domku. A bydlet s rodiči není špatné. Netuším, jak zjišťují, kdo bydlí s rodiči jako parazit a kdo jako společné bydlení. Znám několik rodin či osob, co „bydlí“ s rodiči, ale mají každý svoje (rodinné domky s dvěma patry jako samostatné jednotky). A nájmy jsou dneska pro jednoho člověka drahé – natož si našetřit, aby si člověk mohl vzít hypotéku. (Redakčně kráceno.)
Karel Pecen: Nechci to paušalizovat, bohužel spousta mladých dneska není schopna a ochotna přijmout za sebe odpovědnost. Za komančů nic nebylo a většinou se každý snažil k něčemu doškrábat. Dneska je to samá zábava, cestování (a nikdo jim to nebere a brát nechce). Nemají motivaci mít něco svého, protože ještě navíc média všechny masírují tím, jak je všechno drahé, nedostupné atd. Takže ono je lepší „podlehnout“ okolnímu tlaku než zvednout líný zadek a začít se trošku snažit.
- Petra Tomanová (reaguje): Ono je všechno drahé a nedostupné. Je fakt milé, jak starší lidé odsuzují mladé, když to sami měli nepoměrně levnější.
